Třída Bustamante
Třída Bustamante | |
---|---|
Villaamil | |
Obecné informace | |
Uživatel | Španělské námořnictvo |
Typ | torpédoborec |
Lodě | 3 |
Osud | vyřazeny |
Předchůdce | třída Furor |
Nástupce | třída Alsedo |
Technické údaje Bustamante | |
Výtlak | 530 t (standardní) |
Délka | 67,4 m |
Šířka | 6,7 m |
Ponor | 1,7 m (max.) |
Pohon | 3 kotle, 3 parní turbíny 3 lodní šrouby 6250 hp |
Rychlost | 28 uzlů |
Dosah | 900 nám. mil při 15 uzlech |
Posádka | 70 |
Výzbroj | 5× 57mm kanón (5×1) 4× 356mm torpédomet (2×2) |
Třída Bustamante byla lodní třída torpédoborců španělského námořnictva. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Španělské námořnictvo je provozovalo v letech 1914–1931.
Stavba
Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Jejich stavbu zajistila španělská loděnice Sociedad Española de Construcción Naval (SECN) v Cartageně podle návrhu britské loděnice Vickers. Do služby byly přijaty v letech 1914–1917.[1]
Jednotky třídy Bustamante:[1]
Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěn | Vstup do služby | Osud |
---|---|---|---|---|---|
Bustamante (B) | SECN | 1911 | 3. ledna 1913 | březen 1914 | Vyřazen 1930. |
Villaamil (V) | SECN | 1912 | 10. prosince 1913 | srpen 1916 | Vyřazen 1931. |
Cadarso (ex Requesens, C) | SECN | 1913 | 18. prosince 1914 | srpen 1917 | Vyřazen 1930. |
Konstrukce
Torpédoborce měly dvoukomínovou siluetu. Hlavní výzbroj představovalo pět 57mm/50 kanónů Vickers a dva dvojité 450mm torpédomety. Pohonný systém tvořily tři kotle Yarrow a tři parní turbíny o výkonu 6250 hp, roztáčející tři lodní šrouby. Neseno bylo 80 tun uhlí. Nejvyšší rychlost dosahovala 28 uzlů. Dosah byl 900 námořních mil při rychlosti 15 uzlů.[1]
Modifikace
Ve 20. letech byly torpédoborce vybaveny pro nesení min.[1]
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Bustamante na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Destructor Villaamil de clase Bustamante en sus pruebas de mar