Třída CB
Třída CB | |
---|---|
CB-20 v muzeu v Záhřebu | |
Obecné informace | |
Uživatelé | Italské královské námořnictvo Italská sociální republika Jugoslávské námořnictvo Rumunské námořnictvo |
Typ | miniponorka |
Lodě | 22 |
Osud | potopeny, vyřazeny |
Předchůdce | třída CM |
Technické údaje | |
Výtlak | 35,4 t (na hladině) 44,3 t (pod hladinou)[1] |
Délka | 14,99 m |
Šířka | 3 m |
Ponor | 2,05 m |
Pohon | 1 diesel, 1 elektromotor 1 lodní šroub 80 + 50 hp |
Rychlost | 7,5 uzlu (na hladině) 7 uzlů (pod hladinou) |
Posádka | 4 |
Výzbroj | 2× 450mm torpédo nebo 2× mina |
Třída CB byla třída miniponorek italského královského námořnictva vyvinutých pro diverzní operace speciálních sil za druhé světové války. Celkem bylo postaveno 22 jednotek této třídy.
Stavba
Italská společnost Caproni na konci třicátých let z vlastní iniciativy zahájila vývoj miniponorek, jejichž hlavními úkoly měla být obrana přístavů a pobřežní ofenzivní akce proti nepřátelským plavidlům. První miniponorky třídy CA se ukázaly příliš malé pro ofenzivní operace. Zkušenosti z jejich zkoušek byly využity při návrhu větších miniponorek třídy CB. Nejprve byly továrnou Caproni v Milánu postaveny dvě ponorky CB-1 a CB-2, po jejichž zkouškách byly objednány další čtyři CB-1 až CB-6. Všechny do služby přijaty roku 1941.[2] Objednáno jich bylo 72 kusů, ale dokončeno jich nakonec bylo 22 kusů. V roce 1943 dalších šest CB-7 až CB-12. Roku 1943 byla zahájena stavba dalších deseti miniponorek CB-13 až CB-22, které byly po italské kapitulaci ukořistěny Němci.[1] Další rozestavěné miniponorky byly sešrotovány.[2]
Jednotky třídy CB:[1]
Jméno | Dokončena | Osud |
---|---|---|
CB-1 | 1941 | V září 1943 ukořistěna Němci v Constanțě a předána rumunskému námořnictvu. V srpnu 1944 v Černém moři potopena vlastní posádkou. |
CB-2 | 1941 | V září 1943 ukořistěna Němci v Constanțě a předána rumunskému námořnictvu. V srpnu 1944 v Černém moři potopena vlastní posádkou. |
CB-3 | 1941 | V září 1943 ukořistěna Němci v Constanțě a předána rumunskému námořnictvu. V srpnu 1944 v Černém moři potopena vlastní posádkou. |
CB-4 | 1941 | V září 1943 ukořistěna Němci v Constanțě a předána rumunskému námořnictvu. V srpnu 1944 v Černém moři potopena vlastní posádkou. |
CB-5 | 1941 | V červnu 1942 poblíž Jalty potopena sovětským letectvem. |
CB-6 | 1941 | V září 1943 ukořistěna Němci v Constanțě a předána rumunskému námořnictvu. Vsrpnu 1944 v Černém moři potopena vlastní posádkou. |
CB-7 | 1943 | Ukořistěna Němci a převedena silám Italské sociální republiky. Využita na náhradní díly. |
CB-8 | 1943 | V Tarentu ukořistěna Spojenci. Po válce sešrotována. |
CB-9 | 1943 | V Tarentu ukořistěna Spojenci. Po válce sešrotována. |
CB-10 | 1943 | V Tarentu ukořistěna Spojenci. Po válce sešrotována. |
CB-11 | 1943 | V Tarentu ukořistěna Spojenci. Po válce sešrotována. |
CB-12 | 1943 | V Tarentu ukořistěna Spojenci. Po válce sešrotována. |
CB-13 | Ukořistěna Němci a převedena silám Italské sociální republiky. Dne 23. března 1945 potopena při náletu na Pulu. | |
CB-14 | Ukořistěna Němci a převedena silám Italské sociální republiky. Potopena při náletu. | |
CB-15 | Ukořistěna Němci a převedena silám Italské sociální republiky. Potopena při náletu. | |
CB-16 | Ukořistěna Němci a převedena silám Italské sociální republiky. V říjnu 1944 ztroskotala a byla zajata Brity. | |
CB-17 | Ukořistěna Němci a převedena silám Italské sociální republiky. Potopena při náletu. | |
CB-18 | Ukořistěna Němci a převedena silám Italské sociální republiky. Potopena v březnu 1945. | |
CB-19 | Ukořistěna Němci a převedena silám Italské sociální republiky. Sešrotována 1947. | |
CB-20 | Ukořistěna Němci a převedena silám Italské sociální republiky. Po válce nalezena v Pule a zařazena do jugoslávského námořnictva. Vystavena v technickém muzeu v Záhřebu. | |
CB-21 | Ukořistěna Němci a převedena silám Italské sociální republiky. V dubnu 1945 se potopila po srážce s jiným plavidlem. | |
CB-22 | Ukořistěna Němci a převedena silám Italské sociální republiky. Dochovala se v Museo della Guerra per la Pace Diego de Henriquez v Terstu.[3] |
Konstrukce
Posádku tvořili čtyři muži. Výzbroj tvořily dvě externě lafetovaná 450mm torpéda, nebo dvě miny. Pohonný systém tvořil jeden diesel Isotta-Fraschini o výkonu 80 shp a jeden elektromotor Brown-Boveri o výkonu 50 hp, pohánějící jeden lodní šroub. Nejvyšší rychlost dosahovala 7,5 uzlu na hladině a sedm uzlů pod hladinou.[1] Jejich dosah byl 1000 námořních mil při rychlosti pět uzlů na hladině a šedesát námořních mil při rychlosti tři uzly pod hladinou. Maximální hloubka ponoru byla 55 metrů.[2]
Služba
Hlavní operační oblastí miniponorek třídy CB se překvapivě stalo Černé moře. Miniponorky CB-1 až CB-6 byly do oblasti přepraveny po železnici a do Jalty dorazily v květnu 1942. Následně dosáhly určitých úspěchů proti sovětskému zásobování obleženého Sevastopolu.[2] Dne 26. června 1942 CB-3 či CB-4 potopila sovětskou ponorku S-32.[4] Naopak CB-5 potopilo sovětské letectvo.[2] Dalším úspěchem bylo potopení sovětské ponorky Šč-203 miniponorkou CB-4 dne 26. srpna 1943.[5]
V září 1943 Itálie kapitulovala. Němci poté v rumunském přístavu Constanța zajali miniponorky CB-1 až CB-4 a CB-6 a předali je rumunskému námořnictvu. V srpnu 1944 je v Constanțě potopily vlastní posádky, aby je neukořistila Rudá armáda.[2] V Itálii se nacházející miniponorky CB-13 až CB-22 rovněž ukořistili Němci, kteří je předali námořnictvu Italské sociální republiky.[1] O jejich případném nasazení nejsou známy podrobnosti. Zejména sloužily k utajené přepravě agentů na již osvobozená území Itálie.[6] Miniponorky CB-8 až CB-12 ukořistili Spojenci v Tarentu.[7] Zvažovali jejich nasazení proti Němci ovládaným italským přístavům, ale nakonec od toho upustili. Sloužily převážně k výcviku a po váce byly sešrotovány.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1922–1946. London: Conway Maritime Press, 1980. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 311. (anglicky)
- ↑ a b c d e f “CB” Midget Submarines [online]. Comandosupremo.com, rev. 2022-01-12 [cit. 2022-02-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sulle rotte del sommergibile tascabile C.B.: dal mare al Carso, dal Veneto di nuovo a Trieste [online]. Uboat.net, rev. 2020-04-16 [cit. 2022-02-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ S-32 [online]. Uboat.net [cit. 2022-02-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ShCh-203 [online]. Uboat.net [cit. 2022-02-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Sommergibili Tascabili e Mezzi d'assalto Classe CB [online]. Marina Militare [cit. 2022-02-10]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ CB Midget Submarines, Italian, 1941-43 [online]. National Museum of the U.S. Navy [cit. 2022-02-10]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída CB na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
(c) Bundesarchiv, N 1603 Bild-289 / Horst Grund / CC-BY-SA 3.0
Autor: User:Zenwort, Licence: CC BY-SA 4.0
Italain submarine CB-20. Builder: Caproni, Milano, 1943. Later used by the Navy of Yugoslavia as Mališan (P-901). In Nikola Tesla Technical Museum, Zagreb.