Třída Charger
| Třída Charger | |
|---|---|
_IWM_Q_021145.jpg) HMS Dasher | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Royal Navy |
| Typ | torpédoborec |
| Lodě | 3 |
| Zahájení stavby | 1893 |
| Spuštění na vodu | 1894 |
| Uvedení do služby | 1896 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída Ardent |
| Nástupce | třída Hardy |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 255 t (standardní) 295 t (plný) |
| Délka | 59,4 m (celková) |
| Šířka | 5,64 m |
| Ponor | 2,21 m |
| Pohon | 2 kotle, 2 parní stroje s trojnásobnou expanzí 2 lodní šrouby 3800 hp |
| Rychlost | 26 uzlů |
| Dosah | 3000 nám. mil při 10 uzlech |
| Posádka | 53 |
| Výzbroj | 1× 76mm kanón 5× 57mm kanón (5×1) 2× 457mm torpédomet (2×1) |
Třída Charger byla třída torpédoborců Britského královského námořnictva. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1896–1912.[1]
Třída Charger představovala jednu ze sedmnácti podtříd raných britských torpédoborců od různých výrobců, které jsou souhrnně označovány jako třída A. Torpédoborce třídy A neměly jednotný design, ale důraz byl u nich kladen na jednotnou rychlost (u prvních tří podtříd 26 uzlů a u zbývajících čtrnácti podtříd 27 uzlů). Třída Charger patřila do druhé skupiny označováné jako „27-knotters“.
Stavba
Celkem bylo postaveny tři jednotky této třídy. Konstrukčně vycházely z torpédoborce HMS Hornet.[2] Stejně jako třída Ardent měly oproti dřívějším třídám výzbroj posílenu o dva další 57mm kanóny a nenesly příďový torpédomet. Jejich stavbu zajistila loděnice Yarrow Shipbuilders v Cubitt Townu v Londýně. Do služby byly torpédoborce přijaty roku 1896.[1]
Jednotky třídy Charger:[2]
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěn | Vstup do služby | Osud |
|---|---|---|---|---|
| HMS Charger | listopad 1893 | 15. září 1894 | únor 1896 | vyřazen 1912 |
| HMS Dasher | prosinec 1893 | 28. listopadu 1894 | březen 1896 | vyřazen 1912 |
| HMS Hasty | prosinec 1893 | 16. června 1894 | květen 1896 | vyřazen 1912 |
Konstrukce
Výzbroj představoval jeden 76mm kanón, pět 57mm kanónů a dva jednohlavňové 457mm torpédomety. Pohonný systém tvořily dva lokomotivní parní kotle a dva tříválcové parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 3800 hp, roztáčející dva lodní šrouby. Spaliny odváděly dva komíny. Nejvyšší rychlost dosahovala 26 uzlů. Dosah byl 3000 námořních mil při rychlosti deset uzlů.[1]
Modernizace
V letech 1899–1900 byly všechny torpédoborce vybaveny čtyřmi kotly Yarrow.[1]
Odkazy
Reference
Literatura
- CROSSLEY, Jim. Biritsh Destroyers 1892–1918. Oxford: Osprey Publishing, 2009. 48 s. ISBN 978-1-84603-514-2. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Charger na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
The Royal Navy HMS Charger