Třída Colossus
| Třída Colossus | |
|---|---|
 HMS Colossus | |
| Obecné informace | |
| Uživatel |  Royal Navy |
| Typ | dreadnought |
| Lodě | 2 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | Neptune |
| Nástupce | třída Orion |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 20 225 t standardní[1] |
| Délka | 166,4 m |
| Šířka | 25,9 m |
| Ponor | 8,8 m |
| Pohon | 18 kotlů 4 parní turbíny 4 lodní šrouby |
| Rychlost | 21 uzlů |
| Dosah | 6680 nám. mil 10 uzlů |
| Posádka | 755 |
| Výzbroj | 10× 305mm kanón (5×2) 16× 102mm kanón (16×1) 4× 57mm kanón (4×1) 3× 533mm torpédomet |
| Pancíř | 180–280mm boky 100–250mm přepážky 280mm čela věží 45–100mm paluba 280mm velitelská věž |
Třída Colossus byla třída dreadnoughtů Royal Navy. Postaveny byly dvě jednotky, které byly ve službě v letech 1911–1928. Účastnily bojů první světové války, zejména bitvy u Jutska. Ve 20. letech 20. století byly vyřazeny a sešrotovány.
Stavba
V roce 1908 ve Velké Británii vypukla panika, že německá Kaiserliche Marine díky utajené stavbě nových lodí vyrovná námořní převahu královského námořnictva. Výsledkem bylo rozhodnutí, že v roce 1909 bude objednáno osm místo původně plánovaných čtyř plavidel. Jednalo se o dvě jednotky třídy Colossus a šest dalších bitevních lodí se silnějšími 343mm kanóny. Bitevní lodě třídy Colossus byly rozestavěny v rámci předcházející třídy Neptune, ale nakonec byly dokončeny podle upraveného projektu. Odlišnosti nebyly velké. Pro úsporu hmotnosti měly pouze jeden trojnožkový stožár, rozestup mezi věžemi „P“ a „Q“ byl zmenšen, což umožnilo upravit hlavní nástavbu a rozmístění sekundární výzbroje. Torpédomety měly větší ráži.[1] Zesíleno bylo rovněž pancéřování.[2]
Jednotky třídy Colossus:[1]
| Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|
| Colossus | Scotts | 8. července 1909 | 9. dubna 1910 | červenec 1911 | V letech 1919–1920 využívána ve výcviku. Vyřazena 1920. Sešrotována 1928. |
| Hercules | Palmere | 30. července 1909 | 10. května 1910 | srpen 1911 | Sešrotována 1921. |
Konstrukce
Hlavní výzbroj tvořilo deset 305mm kanónů v pěti dvoudělových věžích. Doplňovalo je šestnáct 102mm kanónů, čtyři 57mm kanóny a tři 533mm torpédomety. Pohonný systém tvořilo osmnáct kotlů Babcock & Wilcox (Hercules měl kotle Yarrow) a čtyři parní turbíny Parsons o výkonu 25 000 ihp, pohánějící čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 21 uzlů. Dosah byl 6680 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.[1]
Modernizace
V letech 1915–1916 byly odstraněny protitorpédové sítě. Za války tři původní 57mm kanóny nahradily tři protiletadlové 57mm kanóny a jeden protiletadlový 76mm kanón.[1]
Odkazy
Reference
Literatura
- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Colossus na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Right elevation and deck plan of British battleship HMS Neptune.
Brassey's describes this as a Colossus class ship, but the masts are shown totally incorrect here. Colossus class had only a foremast, positioned behind the first funnel. This diagram shows masts for HMS Neptune.
Numbers on top diagram show armour thickness (shaded areas) in inches.
Numbers on bottom diagram show size of guns in inches.
British Battleships of the First World War
HMS COLOSSUS as completed.
HMS COLOSSUS at anchor at Scapa Flow with other ships of the Grand Fleet, 1916