Třída Cressy

Třída Cressy
HMS Cressy
HMS Cressy
Obecné informace
UživatelVlajka Royal Navy Royal Navy
Typpancéřový křižník
Lodě6
Osud3 potopeny
3 vyřazeny
Předchůdcetřída Diadem
Nástupcetřída Drake
Technické údaje
Výtlak12 000 t[1]
Délka134,11 m (mezi svislicemi)
143,87 m (max.)
Šířka21,18 m
Ponor7,92 m
Pohon30 kotlů
2 parní stroje s trojnásobnou expanzí
21 000 ihp
Rychlost21 uzlů
Posádka760
Výzbroj2× 234mm kanón (2×1)
12× 152mm kanón (12×1)
12× 76mm kanón (12×1)
3× 47mm kanón (3×1)
2× 457mm torpédomet
Pancířpaluba 76 mm
boky 152 mm
152mm kasematy
velitelská věž 152 mm

Třída Cressy byl první postavenou třídou pancéřových křižníků Britského královského námořnictva. Celkem bylo postaveno šest jednotek této třídy. Ve službě byly v letech 1902–1921. Účastnily se první světové války. Tři jednotky byly ve válce potopeny.

Stavba

Stavba šesti pancéřových křižníků této třídy byla objednána v rámci stavebního programu pro roky 1897/1898. Křižníky konstrukčně vycházely z chráněných křižníků třídy Diadem, měly však jinak řešené pancéřování, silnější pohonný systém a silnější výzbroj odpovídající třídě Powerful. Šest jednotek této třídy bylo postaveno v letech 1898—1904.[1]

Jednotky třídy Cressy:[1]

JménoLoděniceZaložení kýluSpuštěnaVstup do službyPoznámka
AboukirFairfield, Govan9. listopadu 189816. května 19003. dubna 1902Dne 22. září 1914 potopen německou ponorkou SM U 9.
BacchanteJohn Brown, Clydebank15. února 189921. února 190125. listopadu 1902Prodán do šrotu 1920.
CressyFairfield, Govan12. října 18984. prosince 189928. května 1901Dne 22. září 1914 potopen německou ponorkou SM U 9.
EuryalusVickers, Barrow18. července 189920. května 19015. ledna 1904Prodán do šrotu 1920.
HogueVickers, Barrow14. července 189813. srpna 190019. listopadu 1902Dne 22. září 1914 potopen německou ponorkou SM U 9.
SutlejJohn Brown, Clydebank15. srpna 189818. listopadu 18996. května 1902Prodán do šrotu 1921.

Konstrukce

Ilustrace dobře ukazuje rozmístění výzbroje a pancéřování

Pancéřování tvořila 76mm pancéřová paluba a 152mm boční pancéřový pás o výšce 4,5 metru, končící 36 metrů před zádí lodě. Stejnou sílu mělo i pancéřování velitelské věže a kasemat 152mm děl.[2] Základem výzbroje byly dva 234mm kanóny v jednohlavňových věžích na přídi a zádi, které doplňovalo dvanáct 152mm kanónů v bočních kasematách. Dále lodě nesly dvanáct 76mm kanónů, tří 47mm kanóny a dva 457mm torpédomety. Pohonný systém tvořilo 30 kotlů Belleville a dva čtyřválcové parní stroje s trojnásobnou expanzí, o výkonu 21 000 ihp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 21 uzlů.[1]

Osudy

Spuštění křižníku HMS Euryalus
Pohlednice zobrazující úspěšný útok ponorky U 9

Všech šest lodí bylo nasazeno v první světové válce, ovšem tři z nich byly ztraceny na jejím samém počátku. Cressy, Aboukir, Bacchante, Hogue a Euryalus tvořily vzdálené krytí britských lodí v první bitvě u Helgolandské zátoky, která se stala jednoznačným britským úspěchem. Krátce poté však nastalo vystřízlivění.

Aboukir, Cressy a Hogue byly 22. září 1914 potopeny torpédy německé ponorky SM U 9, které velel kapitán-poručík Otto Eduard Weddigen. Weddigen potřeboval k potopení tří pancéřových křižníků pouhých pět torpéd, přičemž mu nahrála nedbalost britského velitele, který se domníval, že jeho svaz narazil na miny a začal na místě potopení se záchrannými pracemi. Tím se i z ostatních lodí staly snadné cíle německého ponorkáře. Potopení lodí bylo šokem pro britskou veřejnost.[3]

O tři dny později Weddinen potopil ještě britský chráněný křižník Hawke a obdržel za jeho potopení nejvyšší německé vyznamenání Pour le Mérite. Byl to již čtvrtý pancéřový křižník, který dokázal potopit v krátké době.[4]

Bacchante a Euryalus operovaly v letech 1915—1916 u Dardanel. Zbylé tři křižníky válku přečkaly a byly v letech 1920—1921 sešrotovány.

Odkazy

Reference

  1. a b c d GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 68. (anglicky) 
  2. HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 28-058-86. S. 138. 
  3. HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 1. Rok 1914. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-85983-84-2. S. 95. [Dále jen Hrbek 2001]
  4. Hrbek 2001, s. 97.

Literatura

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 28-058-86. 

Související články

  • Seznam křižníků Royal Navy

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

HMS Cressy.jpg
Armoured cruiser HMS Cressy; she was sunk on 22 September 1914, along with her sister ships Aboukir and Hogue, by German U-boat U-9.
Launching of the HMS Euryalus (1901).jpg
Autor: Municipal Archives of Trondheim, Licence: CC BY 2.0

Format: Fotopositiv Dato / Date: 20 Mai 1901 Fotograf / Photographer: Ukjent Sted / Place: Barrow-in-Furness, England

Wikipedia: <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/HMS_Euryalus_(1901)" rel="nofollow">HMS Euryalus</a> (1901) Wikipedia: <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Vickers" rel="nofollow">Vickers</a>

Wikipedia: <a href="http://no.wikipedia.org/wiki/Stabelavl%c3%b8pning" rel="nofollow">Stabelavløpning</a>

Eier / Owner Institution: Trondheim byarkiv, The Municipal Archives of Trondheim

Arkivreferanse / Archive reference: Tor.H44.L01.F9330
Cressy class diagrams Brasseys 1906.jpg

Right elevation and deck plan depicting British Cressy class armoured cruiser.
Top diagram (right elevation) shows armour thickness in inches.


Bottom diagram (deck plan) shows gun sizes in inches.
SM U9 Postcard.jpg
Ships sunk by the noted German raider U-9, commanded by Capt. Weddingen, with inset photo of Capt. Lt. Otto Eduard Weddingen,