Třída Cressy

Třída Cressy
	HMS Cressy
Obecné informace
Uživatel	Royal Navy
Typ	pancéřový křižník
Lodě	6
Osud	3 potopeny; 3 vyřazeny
Předchůdce	třída Diadem
Nástupce	třída Drake
Technické údaje
Výtlak	12 000 t
Délka	134,11 m (mezi svislicemi); 143,87 m (max.)
Šířka	21,18 m
Ponor	7,92 m
Pohon	30 kotlů; 2 parní stroje s trojnásobnou expanzí; 21 000 ihp
Rychlost	21 uzlů
Posádka	760
Výzbroj	2× 234mm kanón (2×1); 12× 152mm kanón (12×1); 12× 76mm kanón (12×1); 3× 47mm kanón (3×1); 2× 457mm torpédomet
Pancíř	paluba 76 mm; boky 152 mm; 152mm kasematy; velitelská věž 152 mm

Třída Cressy byl první postavenou třídou pancéřových křižníků Britského královského námořnictva. Celkem bylo postaveno šest jednotek této třídy. Ve službě byly v letech 1902–1921. Účastnily se první světové války. Tři jednotky byly ve válce potopeny.

Stavba

Stavba šesti pancéřových křižníků této třídy byla objednána v rámci stavebního programu pro roky 1897/1898. Křižníky konstrukčně vycházely z chráněných křižníků třídy Diadem, měly však jinak řešené pancéřování, silnější pohonný systém a silnější výzbroj odpovídající třídě Powerful. Šest jednotek této třídy bylo postaveno v letech 1898–1904.^[1]

Jednotky třídy Cressy:^[1]

Jméno	Loděnice	Založení kýlu	Spuštěna	Vstup do služby	Poznámka
Aboukir	Fairfield, Govan	9. listopadu 1898	16. května 1900	3. dubna 1902	Dne 22. září 1914 potopen německou ponorkou SM U 9.
Bacchante	John Brown, Clydebank	15. února 1899	21. února 1901	25. listopadu 1902	Prodán do šrotu 1920.
Cressy	Fairfield, Govan	12. října 1898	4. prosince 1899	28. května 1901	Dne 22. září 1914 potopen německou ponorkou SM U 9.
Euryalus	Vickers, Barrow	18. července 1899	20. května 1901	5. ledna 1904	Prodán do šrotu 1920.
Hogue	Vickers, Barrow	14. července 1898	13. srpna 1900	19. listopadu 1902	Dne 22. září 1914 potopen německou ponorkou SM U 9.
Sutlej	John Brown, Clydebank	15. srpna 1898	18. listopadu 1899	6. května 1902	Prodán do šrotu 1921.

Konstrukce

Pancéřování tvořila 76mm pancéřová paluba a 152mm boční pancéřový pás o výšce 4,5 metru, končící 36 metrů před zádí lodě. Stejnou sílu mělo i pancéřování velitelské věže a kasemat 152mm děl.^[2] Základem výzbroje byly dva 234mm kanóny v jednohlavňových věžích na přídi a zádi, které doplňovalo dvanáct 152mm kanónů v bočních kasematách. Dále lodě nesly dvanáct 76mm kanónů, tří 47mm kanóny a dva 457mm torpédomety. Pohonný systém tvořilo 30 kotlů Belleville a dva čtyřválcové parní stroje s trojnásobnou expanzí, o výkonu 21 000 ihp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 21 uzlů.^[1]

Osudy

Všech šest lodí bylo nasazeno v první světové válce, ovšem tři z nich byly ztraceny na jejím samém počátku. Cressy, Aboukir, Bacchante, Hogue a Euryalus tvořily vzdálené krytí britských lodí v první bitvě u Helgolandské zátoky, která se stala jednoznačným britským úspěchem. Krátce poté však nastalo vystřízlivění.

Aboukir, Cressy a Hogue byly 22. září 1914 potopeny torpédy německé ponorky SM U 9, které velel kapitán-poručík Otto Eduard Weddigen. Weddigen potřeboval k potopení tří pancéřových křižníků pouhých pět torpéd, přičemž mu nahrála nedbalost britského velitele, který se domníval, že jeho svaz narazil na miny a začal na místě potopení se záchrannými pracemi. Tím se i z ostatních lodí staly snadné cíle německého ponorkáře. Potopení lodí bylo šokem pro britskou veřejnost.^[3]

O tři dny později Weddinen potopil ještě britský chráněný křižník Hawke a obdržel za jeho potopení nejvyšší německé vyznamenání Pour le Mérite. Byl to již čtvrtý pancéřový křižník, který dokázal potopit v krátké době.^[4]

Bacchante a Euryalus operovaly v letech 1915–1916 u Dardanel. Zbylé tři křižníky válku přečkaly a byly v letech 1920—1921 sešrotovány.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 68. (anglicky)
↑ HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 28-058-86. S. 138.
↑ HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 1. Rok 1914. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-85983-84-2. S. 95. [Dále jen Hrbek 2001]
↑ Hrbek 2001, s. 97.

Literatura

HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 28-058-86.

Související články

Seznam křižníků Royal Navy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Cressy na Wikimedia Commons
(anglicky) Článek o potopení křižníků Aboukir, Cressy a Hogue

[con-1] GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 68. (anglicky)

[lodě2:138-2] HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 28-058-86. S. 138.

[hrbek1:95-3] HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 1. Rok 1914. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-85983-84-2. S. 95. [Dále jen Hrbek 2001]

[hrbek1:97-4] Hrbek 2001, s. 97.

[1]

[2]

[3]

[4]

Navigation

Navigace

Tématické portály