Třída Curtiss
Třída Curtiss | |
---|---|
USS Curtiss (AV-4) | |
Obecné informace | |
Uživatel | Námořnictvo Spojených států amerických |
Typ | nosič hydroplánů |
Lodě | 2 |
Osud | vyřazeny |
Předchůdce | USS Patoka (AO-9) |
Nástupce | třída Currituck |
Technické údaje | |
Výtlak | ? t (standardní) 12 000 t (plný) |
Délka | 160,8 m[1] |
Šířka | 21 m |
Ponor | 6,5 m |
Pohon | 2 turbíny, 4 kotle |
Rychlost | 18 uzlů |
Posádka | 1195 |
Výzbroj | 4× 127mm kanón (4×1) 16× 40mm kanón (4×4) |
Třída Curtiss byla třída nosičů hydroplánů Námořnictva Spojených států amerických. Celkem byly postaveny dvě jednotky, které byly ve službě v letech 1940–1960. Plavidla se mimo jiné účastnila druhé světové války.
Stavba
Těžké nosiče hydroplánů této třídy byly určeny ke službě v rozsáhlých prostorách Pacifiku.[1]
Jednotky třídy Curtiss:
Jméno | Spuštěna na vodu | Vstup do služby | Status |
---|---|---|---|
USS Curtiss (AV-4) | 1940 | 15. listopadu 1940 | Vyřazena 24. září 1957, sešrotována.[2] |
USS Albemarle (AV-5) | 1940 | 20. prosince 1940 | Roku 1946 se podílela na jaderných zkouškách na atolu Bikini, kde byla vlajkovou lodí Joint Task Force 1 Task Group 1.1, vyřazena 14. srpna 1950, reaktivována 21. října 1957, vyřazena 21. října 1960. V lednu 1966 reaktivována v rámci Military Sealift Command jako opravárenská loď vrtulníků USNS Corpus Christi Bay (T-ARVH-1) a v letech 1966–1969 nasazena ve Vietnamu. V roce 1973 převedena do rezervy, sešrotována.[3] |
Konstrukce
Výzbroj po dokončení tvořily čtyři 127mm kanóny v jednohlavňových věžích a šestnáct 40mm kanónů Bofors. Během války byla zesílena o čtyři 40mm kanóny a dvanáct 20mm kanónů, přičemž později byla dále modifikována.[1] Pohonný systém tvořily čtyři kotle Babcock and Wilcox a dvě parní turbíny Parsons o celkovém výkonu 12 000 koní (8,95 MW), pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 18 uzlů.[4]
Operační služba
Obě plavidla se účastnila druhé světové války. Plavidlo Albemarle se po jejím skončení podílelo na jaderných zkouškách na atolu Bikini, v 50. letech byl rozsáhle modernizováno na mateřskou loď pro strategický bombardovací hydroplán Martin P6M SeaMaster, po zrušení jehož vývoje bylo vyřazeno.[1] Po reaktivaci v 60. letech bylo přestavěno na opravárenskou loď USS Corpus Christi Bay (ARVH-1), která byla následně nasazena ve vietnamské válce.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Curtiss class heavy seaplane tenders [online]. Hazegray.org [cit. 2016-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ USS Curtiss (AV-4) [online]. Navsource.org [cit. 2016-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b USNS Corpus Christi Bay (T-ARVH-1) ex USS Albemarle (AV-5) (1940 - 1966) [online]. Navsource.org [cit. 2016-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 273 s. ISBN 80-206-0357-3.
Literatura
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Curtiss na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
The U.S. Navy seaplane tender USS Curtiss (AV-4) soon after her completion. She was commissioned on 15 November 1940.
The U.S. Navy seaplane tender USS Albemarle (AV-5) probably in January 1959 after being rebuilt to support the Martin P6M Seamaster jet flying boat. Note the ramp and hoisting gear on the stern, which enabled the ship to bring the huge P6M on board without using a crane. The P6M program was canceled in August 1959 and Albemarle never serviced this aircraft.
The U.S. Military Sealift Command helicopter repair ship USNS Corpus Christi Bay (T-ARVH-1) at anchor off Vung Tau, South Vietnam, circa 1967-1969. From 1940 to 1966 the ship had been the seaplane tender USS Albemarle (AV-5).