Třída Dhofar
| Třída Dhofar | |
|---|---|
| Obecné informace | |
| Uživatel | Ománské královské námořnictvo |
| Typ | raketový člun |
| Lodě | 4 |
| Osud | aktivní (2016) |
| Předchůdce | třída Al Bushra |
| Nástupce | třída Al-Ofouq |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 311 t (standardní) 394 t (plný) |
| Délka | 56,7 m |
| Šířka | 8,2 m |
| Ponor | 2,4 m |
| Pohon | 4 diesely |
| Rychlost | 38 uzlů |
| Dosah | 2700 km při 18 uzlech |
| Posádka | 45 |
| Výzbroj | 1× 76mm kanón OTO Melara 2× 20mm kanón DARDO (1×2) 8× MM.40 Exocet (2×4) 2× 12,7mm kulomet (2×1) |
Třída Dhofar je třída raketových člunů Ománského královského námořnictva zařazených do služby v letech 1982–1989.[1]
Stavba
Všechny čtyři jednotky této třídy postavila britská loděnice Vosper Thornycroft v Southamptonu. První jednotka byla objednána roku 1980 a dodána roku 1982. Další dva čluny byly objednány roku 1981 a poslední čtvrtý roku 1986.[1]
Jednotky třídy Dhofar:
| Jméno | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|
| Dhofar (B10) | říjen 1981[1] | 7. srpna 1982[2] | aktivní |
| Al Sharquiyah (B11) | 5. prosince 1983[2] | aktivní | |
| Al Bat'nah (B12) | 18. ledna 1984[2] | aktivní | |
| Mussandam (B14) | březen 1988[1] | 31. března 1989[2] | aktivní |
Konstrukce
Třída Dhofar je velmi podobná keňské třídě Nyayo od stejného výrobce. Plavidla nesou letecký a námořní vyhledávací radar AWS-6 (Dhofar starší AWS-4), navigační radar AC 1226 a systém řízení palby 9LV307 (Dhofar starší Sea Archer).[1]
Hlavňovou výzbroj tvoří jeden 76mm kanón OTO Melara Compact v dělové věži na přídi, jeden komplet DARDO se dvěma 40mm kanóny Bofors a dva 12,7mm kulomety. Hlavní údernou výzbroj představuje osm protilodních střel MM.40 Exocet (Dhofar jich nese pouze šest).[1]
Pohonný systém tvoří čtyři diesely Paxman Valenta 18 RP 200 CM o celkovém výkonu 13 570 kW. Lodní šrouby jsou čtyři. Nejvyšší rychlost dosahuje 38 uzlů.[1]
Odkazy
Reference
Literatura
- CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240.