Třída Dido

Třída Dido
HMS Argonaut
HMS Argonaut
Obecné informace
UživateléRoyal Navy
Novozélandské královské námořnictvo
Pákistánské námořnictvo
Typprotiletadlový křižník
Lodě16
Osud5 potopeno
11 vyřazeno
Předchůdcetřída Edinburgh
Nástupcetřída Crown Colony
Technické údaje HMS Argonaut
Výtlak5600 t (standardní)
6850 t (plný)[1]
Délka156,05 m
Šířka15,39 m
Ponor5,11 m
Pohon4 tříbubnové kotle
4 turbínová soustrojí
62 000 shp
Rychlost32,2 uzlu
Dosah5560 nám. mil při 15 uzlech
Posádka480
Výzbroj10× 133mm kanón (10×2)
8× 40mm kanón (2×4)
6× 533mm torpédomet (2×3)
Pancíř76mm boky
25–51mm paluba
13mm dělové věže
Technické údaje podtřídy Bellona
Výtlak5950 t (standardní)
7350–7410 t (plný)[2]
Ponor5,41–5,46 m
Rychlost32 uzlů
Posádka530
Výzbroj8× 133mm kanón (4×2)
12× 40mm kanón (3×4)
6× 533mm torpédomet (2×3)

Třída Dido byla třída protiletadlových křižníků Royal Navy, přijatých do služby v letech 19401944. Třídu tvořilo celkem 16 jednotek, postavených ve dvou skupinách. Všechny křižníky této třídy se účastnily druhé světové války, pět jich bylo v bojích zničeno. Většina přeživších lodí byla vyřazena v průběhu 50. let. Nový Zéland měl v letech 1946–1967 zapůjčeny tři křižníky této třídy a jeden další v letech 1957–1982 provozoval Pákistán.

Pozadí vzniku

133mm kanóny křižníku HMS Sirius

Vývoj třídy Dido reagoval na potřebu získat rychlá doprovodná plavidla, která by byla schopna účinně bojovat proti menším hladinovým lodím a letadlům. Konstrukce trupu byla převzata z britských lehkých křížníků třídy Arethusa. Na něj byly osazeny dvoudělové věže nesoucí dvouúčelové poloautomatické 133mm kanóny. Věže stejného typu nesly rovněž bitevní lodě třídy King George V.

Celkem bylo, ve dvou skupinách, postaveno 16 jednotek této třídy. První skupina křižníků třídy Dido čítala 11 jednotek, pojmenovaných Argonaut, Bonaventure, Charybdis, Cleopatra, Dido, Euryalus, Hermione, Naiad, Phoebe, Scylla a Sirius. Jejich stavba proběhla v letech 1939–1942, přičemž do služby byly zařazeny v letech 19401942. Jejich základní provedení bylo s pěti dělovými věžmi, kvůli jejich pomalé dodávce nesla dvě plavidla (Dido, Bonaventure, Phoebe) o věž méně a dvě další (Scylla, Charybdis) dostala odlišnou hlavní výzbroj.[1]

Druhá pětičlenná skupina třídy Dido, tvořená křižníky Bellona, Black Prince, Diadem, Royalist a Spartan, do služby vstoupila v letech 19431944. Druhá skupina měla větší výtlak, jinak tvarované nástavby a nesla pouze čtyři hlavní dělové věže.[2]

Jednotky třídy Dido:[1][3]

JménoPodtřídaLoděniceZaložení kýluSpuštění na voduPřijetí do službyStatus
ArgonautDidoCammell Laird, Birkenhead21. listopadu 19396. září 19418. srpna 1942Prodán do šrotu 1955.
BonaventureDidoScotts30. srpna 193719. dubna 193924. května 1940Dne 31. března 1941 potopen dvěma toprédy z italské ponorky Ambra.
CharybdisDidoCammell Laird, Birkenhead9. listopadu 193817. září 19403. prosince 1941Dne 23. října 1943 potopen německými torpédovkami T23 a T27.
CleopatraDidoHawthorn Leslie, Hebburn5. ledna 193927. března 19405. prosince 1941Prodán do šrotu 1958.
DidoDidoCammell Laird, Birkenhead20. října 193718. července 193930. září 1940Prodán do šrotu 1958.
EuryalusDidoChatham Dockyard21. října 19376. června 193930. června 1941Prodán do šrotu 1959.
HermioneDidoA. Stephens, Glasgow6. října 193718. května 193925. března 1941Dne 16. června 1942 potopen německou ponorkou U-205.
NaiadDidoHawthorn Leslie, Hebburn26. srpna 19373. února 193924. července 1940Dne 11. března 1942 potopen u Kréty německou ponorkou U-565.
PhoebeDidoFairfield, Govan2. září 193725. března 193930. září 1940Prodán do šrotu 1956.
ScyllaDidoScotts, Greenock19. dubna 193924. července 194012. června 1942V červnu 1944 těžce poškozen minou, neopraven. Prodán do šrotu 1950.
SiriusDidoPortsmouth Dockyard6. dubna 193818. září 19406. května 1942Prodán do šrotu 1959.
BellonaBellonaFairfield, Govan30. listopadu 193929. září 194229. října 1943V letech 1948–1956 provozován Novým Zélandem. Prodán do šrotu 1959.
Black PrinceBellonaHarland & Wolff, Belfast2. listopadu 193927. srpna 194220. listopadu 1943V letech 1946–1961 provozován Novým Zélandem. Prodán do šrotu 1962.
DiademBellonaHawthorn Leslie, Hebburn15. prosince 193926. srpna 19426. ledna 1944V letech 1959–1982 provozován Pákistánem jako Babur (C84).
RoyalistBellonaScotts, Greenock21. března 194030. května 194210. září 1943V letech 1956–1967 provozován Novým Zélandem. Prodán do šrotu 1968.
SpartanBellonaVickers-Armstrongs, Barrow21. prosince 193927. srpna 194210. srpna 1943Dne 29. ledna 1944 potopen u Anzia německou kluzákovou pumou Hs 293.

Konstrukce

Podtřída Dido

HMS Charybdis
Posádka křižníku HMS Euralius v druhé bitvě u Syrty. V pozadí je vidět jeho sestrská loď HMS Cleopatra pokládající kouřovou clonu.

Výzbroj jednotlivých plavidel se lišila. Základní konfigurace byla deset 133mm/50 kanónů QF Mk.I v pěti dvoudělových věžích (tři na přídi a dvě na zádi), dva čtyřhlavňové 40mm kanóny a dva trojhlavňové 533mm torpédomety. Křižníky Dido, Bonaventure, Phoebe nesly o jednu dvoudělovou věž méně. Na páté pozici byl jeden 102mm kanón QF Mk.V. Křižníky Scylla a Charybdis dostaly kvůli nedostatku věží odlišnou hlavní výzbroj v podobě osmi 114mm/45 kanónů QF Mk.III ve dvouhlavňové lafetaci. Lehké pancéřování chránilo především pohonný systém plavidel a sklady munice. Pohonný systém tvořily čtyři tříbubnové kotle Admiralty a čtyři turbínová soustrojí Parsons o výkonu 62 000 hp, pohánějící čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 32,2 uzlu.[1] Dosah byl 5560 námořních mil při rychlosti 15 uzlů.[4]

Podtřída Bellona

Křižníky měly stejný trup a pohonný systém. Vizuálně se lišily rovnými komíny a stěžni. Jejich základní výzbroj představovalo osm 133mm/50 kanónů QF Mk.I ve čtyřech dělových věžích, tři čtyřhlavňové 40mm kanóny a dva trojhlavňové 533mm torpédomety. Nejvyšší rychlost mírně poklesla na 32 uzlů.[2] Dosah byl 5100 námořních mil při rychlosti 15 uzlů.[5]

Modifikace

V průběhu bylo průběžně upravováno složení výzbroje. Například křižník Dido měl v roce 1941 plnou konfiguraci s pěti dělovými věžmi (102mm kanón byl odstraněn), přičemž jeho výzbroj posílilo ještě pět 20mm kanónů v jednohlavňové lafetaci. Naopak na původně pětivěžových křižnících Cleopatra, Argonaut a Euralius byla v letech 1943–1944 jedna věž demontována. Jinak se měnilo především složení lehké výzbroje.[1]

Operační služba

Posádka křižníku Euralius s náboji ráže 133 mm

Celou třídu čekalo intenzivní nasazení v druhé světové válce. Bojovaly například v bitvě u Matapanu, druhé bitvě u Syrty, při vylodění v Severní Africe či v bitvě o Okinawu V bojích bylo potopeno plných pět z nich. Křižník Bonaventure potopila 31. března 1941 italská ponorka Ambra. Naiad byl 11. března 1942 potopen u Kréty německou ponorkou U-565. Hermione se účastnil Operace Vigorous, když ho 16. června 1942 potopila německá ponorka U-205. Charybdis byl 23. října 1943 potopen německými torpédovkami T23 a T27. Spartan byl 29. ledna 1944 potopen u Anzia německou rádiem řízenou kluzákovou pumou Hs 293. Zároveň byl křižník Scylla v červnu 1944 těžce poškozen minou. Nebyl opraven a po válce byl sešrotován.[1]

Zahraniční uživatelé

Nový ZélandNový Zéland Nový Zéland
  • Novozélandské královské námořnictvo – od britského námořnictva mělo dlouhodobě zapůjčeny tři jednotky této třídy – Bellona, Black Prince a Royalist, kterými nahradilo křižníky třídy Leander HMNZS Achilles a HMNZS Leander. Všechny patřily k novější druhé skupině třídy Dido. Bellona sloužila k výcviku a roku 1956 byla vrácena do Velké Británie. Black Prince byl, až do svého vrácení roku 1961, vlajkovou lodí. Royalist sloužil v letech 1956–1967, pak byl vrácen.[5]
PákistánPákistán Pákistán
  • Pákistánské námořnictvo – v letech 1957–1982 provozovalo křižník Diadem, patřící do druhé skupiny třídy Dido. Křižník nesl jméno Babur (C84). Jeho výzbroj tvořilo osm 133mm kanónů, čtrnáct 40mm kanónů a šest 533mm torpédometů. Modernizována byla elektronika. Od roku 1961 využíván ve výcviku.[6]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f GARDINER, Robert; CHUMBLEY, Stephen; BUDZBON, Przemysaw. Conways All the World's Fighting Ships 1947–1995. Annapolis: Naval Institute Press, 1996. S. 33. (anglicky) 
  2. a b c Gardiner, Chumbley a Budzbon, 1996, s. 34.
  3. Gardiner, Chumbley a Budzbon, 1996, s. 35.
  4. DIDO light AA cruisers (11, 1940 - 1942) [online]. Navypedia.org [cit. 2020-07-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b BELLONA light AA cruisers (5, 1943 - 1944) [online]. Navypedia.org [cit. 2020-07-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. BABUR light cruiser (1944/1956) [online]. Navypedia.org [cit. 2020-07-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • JORDAN, John. Warships After London. Annapolis: Naval Institute Press, 2020. ISBN 978-1-68247-610-9. (anglicky) 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3. 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389. 

Související články

  • Seznam křižníků Royal Navy

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

HMS Argonaut.png
HMS Argonaut in her War (Dazzle) Colours, Date Unknown probably 1943 just after repairs at Philadelphia.
HMS Sirius guns.jpg
IWM caption : The Royal Navy's big guns support the Allied armies in Normandy on board the cruiser HMS SIRIUS in the Sword area. The number of shells used by Royal Marines manning the twin 5.25 inch gun X turret can be gauged by the shell cases massed on X-gun deck. They number more than 2,000.
HMS Cleopatra smoke.jpg

IWM caption : ROYAL NAVY CONVOY FROM ALEXANDRIA TO MALTA MEETS AND ENGAGES ITALIAN WARSHIPS IN THE MEDITERRANEAN. HMS CLEOPATRA throws out smoke to shield the convoy as HMS EURYALUS elevates her forward 5.25 inch guns to shell the Italian Fleet.


Comment : This was the Second Battle of Sirte.
HMS Euryalus crew with 5.25 inch shells 1942 IWM A 11908.jpg
IWM caption : "A bare chested ammunition supply party bringing up shells for the 5.25 inch guns, during a lull in the action, on board HMS EURYALUS, on convoy duty in the eastern Mediterranean".

See also :

HMS Charybdis.JPG
HMS Charybdis (80)