Třída Duguay-Trouin
Třída Duguay-Trouin | |
---|---|
Duguay-Trouin | |
Obecné informace | |
Uživatel | Francouzské námořnictvo |
Typ | lehký křižník |
Lodě | 3 |
Zahájení stavby | 1922 |
Spuštění na vodu | 1923–1924 |
Uvedení do služby | 1926 |
Osud | 2 potopeny 1 vyřazen |
Nástupce | Jeanne d'Arc |
Technické údaje | |
Výtlak | 7249 tn (standardní) 9350 tn (plný) |
Délka | 181,6 m |
Šířka | 17,2 m |
Pohon | 4 turbínová soustrojí 6 kotlů 100 000 hp |
Rychlost | 33 uzlů |
Posádka | 578 |
Výzbroj | 8× 155 mm (2×2) 4× 75 mm (4×1) 4× 13,2 mm 12× 550mm torpédomet (4×3) |
Pancíř | paluba 38,1 mm, věže 25,4 mm |
Letadla | 1× katapult |
Třída Duguay-Trouin byla třída lehkých křižníků francouzského námořnictva. Skládala se ze tří jednotek, které byly ve službě v letech 1926–1952. Dva křižníky byly zničeny za druhé světové války. Hlavním nedostatkem těchto plavidel byla téměř neexistující pancéřová ochrana.
Stavba
Celkem byly v letech 1922–1926 postaveny tři křižníky této třídy. Dva postavila loděnice Arsenal de Brest a třetí Arsenal de Lorient.[1]
Jednotky třídy Duguay-Trouin:[1]
Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
---|---|---|---|---|
Duguay-Trouin | 1922 | 14. srpna 1923 | 19. září 1926 | Po válce využíván jako depotní loď. Roku 1952 byl vyřazen a sešrotován. |
Lamotte-Piquet | 1923 | 21. března 1924 | 1. září 1926 | Dne 12. ledna 1945 byl v Cam Ranh potopen americkými palubními letadly. |
Primauguet | 1923 | 21. května 1924 | 1. září 1926 | Dne 8. listopadu 1942 byl potopen při pokusu o napadení amerického výsadku v Casablance. |
Konstrukce
Křižník byl vyzbrojen osmi 155mm kanóny ve dvoudělových věžéch, čtyřmi 75mm kanóny, čtyřmi 13,2mm kulomety a čtyřmi trojhlavňovými 533mm torpédomety. Nesl katapult pro průzkumný hydroplán. Pohonný systém tvořilo osm kotlů a čtyři parní turbíny o výkonu 100 000 hp. Nejvyšší rychlost dosahovala 33 uzlů. Dosah byl 4500 námořních mil při rychlosti 15 uzlů.[1]
Služba
Všechna tři plavidla bojovala v druhé světové válce. Duguay-Trouin zůstal po francouzské kapitulaci v Alexandrii, kde byl po dohodě s Brity odzbrojen a internován. Po zániku vichistické Francie se 30. května 1943 vrátil na stranu spojenců, byl reaktivován a modernizován. Poté bojoval v silách Svobodných Francouzů. Po válce byl používán jako plovoucí skladiště a v roce 1952 sešrotován.
Naopak Lamotte-Piquet byl v době francouzské kapitulace ve Francouzské Indočíně. Thajské územní požadavky vůči Vichistické Francii vedly až k ozbrojeným střetům. Lamotte-Piquet byl vlajkovou lodí improvizované eskadry francouzských plavidel, která se v bitvě u Ko Čangu střetla s Thajským námořnictvem a připravila ho o dvě nejcennější jednotky – lodě pobřežní obrany Sri Ajudhja a Thonburi a navíc tři torpédovky. Později byl na nátlak Japonska internován a na konci války ho zničilo americké letectvo.
Primauguet zůstal po porážce Francie v roce 1940 věrný kolaborantské vládě ve Vichy a kotvil v Casablance (největší francouzskou lodí v přístavu byla nedokončená bitevní loď Jean Bart). Když spojenci 8. listopadu 1942 začali Operaci Torch – vylodění v Severní Africe, byla Casablanca jedním z míst určených pro výsadek. Vichistické námořnictvo se pokusilo vylodění bránit a na moře proto vyplul Primauguet, šest torpédoborců a osm ponorek. Primauguet poté rozstřílela a potopila americká bitevní loď USS Massachusetts.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c DUGUAY TROUIN light cruisers (1926) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Duguay-Trouin na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
FRENCH FLEET DEPARTURE FROM ALEXANDRIA. 23 JUNE 1943, SUEZ CANAL.
The French cruiser DUGUAY TROUIN passing through the Suez Canal towards Suez Bay.