Třída Emerald

Třída Emerald
	HMS Emerald
Obecné informace
Uživatel	Royal Navy
Typ	lehký křižník
Lodě	2
Osud	vyřazeny
Předchůdce	třída Danae
Nástupce	třída Leander
Technické údaje Emerald (1926)
Výtlak	7300 t (standardní); 9450 t (plný)
Délka	173,7 m
Šířka	16,6 m
Ponor	5,6 m
Pohon	8 kotlů; 4 turbínová soustrojí; 80 000 shp
Rychlost	33 uzlů
Posádka	450
Výzbroj	7× 152mm kanón (7×1); 5× 102mm kanón (5×1); 4× 47mm kanón (4×1); 3× 40mm kanón (3×1); 12× 533mm torpédomet (4×3)
Pancíř	40–76mm boky; 15–25,4mm paluba a věže
Technické údaje Emerald (1943)
Výzbroj	6× 152mm kanón (6×1); 3× 102mm kanón (3×1); 8× 40mm kanón (2×4); 12× 20mm kanón (6×2); 16× 533mm torpédomet (4×4)

Třída Emerald (jinak též třída E) byla třída lehkých křižníků britského královského námořnictva. Ze tří plánovaných křižníků byly dokončeny dva. Ve službě byly od roku 1926. Křižníky se účastnily druhé světové války, přičemž krátce po jejím skončení byly vyřazeny. Ve Španělsku byly ve 20. letech 20. století postaveny tři jednotky modifikované třídy Almirante Cervera.

Stavba

Stavba tří lehkých křižníků byla objednána v březnu 1918. Při jejich vývoji byl po dlouhé době kladen důraz na vysokou rychlost, neboť bylo plánováno jejich nasazení proti německým minovým křižníkům třídy Brummer. Slabší byla naopak výzbroj a dosah. Pohonný systém byl převzat z vůdčích lodí torpédoborců třídy Shakespeare, byl však zdvojen. Po skončení první světové války byla stavba třetí jednotky Euphrates zrušena a stavba prvních dvou byla zpomalena. Dvojice postavených křižníků byla do služby zařazena v roce 1926.^[1]

Jednotky třídy Emerald:^[1]

Jméno	Loděnice	Založení kýlu	Spuštění na vodu	Přijetí do služby	Status
Emerald	Armstrong	23. září 1918	19. května 1920	leden 1926	Prodán do šrotu 1948.
Enterprise	John Brown	28. června 1918	23. prosince 1919	duben 1926	Prodán do šrotu 1946.
Euphrates	Fairfield, Govan	1918	–	–	Stavba zrušena 26. listopadu 1918.

Konstrukce

Výzbroj tvořilo sedm 152mm kanónů BL 6-inch L/45 Mk.XII, které byly u Emeraldu lafetovány po jednom a v případě Enterprise byly dva z nich umístěny v pokusné příďové dvoudělové věži Mk.XXI (později použité u tříd Leander a Arethusa). Další výzbroj představovalo pět protiletadlových 102mm kanónů QF 4 in L/45 Mk.V, čtyři 47mm kanóny, tři 40mm kanóny QF 2 pdr Mk.II (Pom-pom) a dvanáct 533mm torpédometů. Pohonný systém tvořilo osm kotlů a čtyři turbínová soustrojí o výkonu 80 hp, pohánějící čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 33 uzlů.^[1]

Modifikace

Na sklonku 20. let přitom byly trojhlavňové torpédomety vyměněny za čtyřhlavňové a jejich celkový počet se tak zvýšil o čtyři. Během války se složení, především lehké výzbroje, dále měnilo.

Operační služba

Oba křižníky byly nasazeny v druhé světové válce. Žádný nebyl ztracen.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1906–1921. New York: Conway Maritime Press., 1985. S. 64. (anglicky)

Literatura

PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3.

Související články

Seznam křižníků Royal Navy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Emerald na Wikimedia Commons

[con-1] GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1906–1921. New York: Conway Maritime Press., 1985. S. 64. (anglicky)

[1]

Navigation

Navigace

Tématické portály