Třída Erie
Třída Erie | |
---|---|
USS Erie (PG-50) | |
Obecné informace | |
Uživatel | US Navy |
Typ | dělový člun |
Lodě | 2 |
Osud | vyřazeny |
Technické údaje | |
Výtlak | 2000 t (standardní) 2800 t (plný)[1] |
Délka | 93,9 m (čára ponoru) 100,1 m (max.) |
Šířka | 12,6 m |
Ponor | 3,45 m |
Pohon | 2 kotle, 2 turbíny |
Rychlost | 20 uzlů |
Dosah | 8000 nám. mil při 12 uzlech |
Posádka | 236 |
Výzbroj | 4× 152mm kanón (4×1) 16× 28mm kanón (4×4) |
Letadla | 1× hydroplán |
Třída Erie je třída dělových člunů námořnictva Spojených států amerických. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Jedna byla ztracena za druhé světové války a druhá po válce vyřazena.
Stavba
Nápad na stavbu dělových člunů třídy Erie vzešel z výsledků Londýnské konference z roku 1930. Námořními mocnostmi podepsaný dokument totiž neomezoval stavbu plavidel s výtlakem do 2000, rychlostí do 20 uzlů a kanónovou výzbrojí do ráže 155 mm. Americké námořnictvo proto vyvinulo obdobné plavidlo, označované nejprve jako univerzální šalupa a později klasifikované jako dělový člun. Jeho cílem bylo plnění široké škály úkolů včetně přepravy výsadku námořní pěchoty, poskytování palebné podpory, kladení min a doprovodu konvojů.[1] Celkem byly v letech 1934–1936 postaveny dvě jednotky této třídy. Erie postavila loděnice New York Navy Yard v Brooklynu a Charleston loděnice Charleston Navy Yard v Charlestonu.
Jednotky třídy Erie:
Název | Založení kýlu | Spuštěna na vodu | Uvedena do služby | Poznámka |
---|---|---|---|---|
USS Erie (PG-50) | prosinec 1934 | 29. ledna 1936 | 1. července 1936 | Dne 12. listopadu 1942 byla torpédována německou ponorkou U-163 a najela na pláž ostrova Curaçao. Dne 5. prosince 1942 se potopila při vlečení k opravě. Roku 1952 byl vrak vyzvednut a potopen ve větší hloubce.[2] |
USS Charleston (PG-51) | 1934 | 25. února 1936 | 8. července 1936 | Vyřazen 10. května 1946, v letech 1948–1957 provozován Massachusetts Maritime Academy. Poté prodán civilnímu uživateli.[3] |
Konstrukce
Plavidla byla vyzbrojena čtyřmi 152mm/47 kanóny Mk.17 v jednodělových věžích a šestnácti 28mm kanóny Mk.1 ve čtyřhlavňových postaveních. Mělo solidní pancéřování. Pohonný systém chránily boční pláty silné 89 mm, muniční skladiště 51 až 76 mm. Pohonný systém a skladiště munice také chránila pancéřová paluba silná 32 a 25 mm. Čluny byly vybaveny jedním hydroplánem Curtiss SOC Seagull pro průzkum a řízení palby. Loď nenesla katapult, takže hydroplán vždy startoval z vodní hladiny. Pohonný systém o výkonu 6200 hp tvořily dva kotle Babcock and Wilcox a dvě parní turbíny Parsons. Lodní šrouby byly dva. Nejvyšší rychlost dosahovala 20 uzlů. Dosah byl 8000 námořních mil při rychlosti 12 uzlů.[1]
Modernizace
Roku 1942 byly odstraněny všechny 28mm kanóny, které nahradilo šest 20mm kanónů Oerlikon. Na zádi byly instalovány dvě skluzavky hlubinných pum.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d ERIE patrol gunboats (1936) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Erie (PG-50) [online]. Navsource.org [cit. 2018-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Charleston (PG 51) [online]. Navsource.org [cit. 2018-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Erie na Wikimedia Commons
- U.S.S. ERIE (PG-50) [online]. U.S.S. ERIE (PG-50) [cit. 2018-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Starboard bow aerial view view of USS Erie underway in May 1940.
USS Erie (PG-50) view taken 2 December 1942, at Willemstadt, in Macola Bay, near Curacao, West Indies, where she had been towed; having been torpedoed on 12 November and been abandoned. She eventually sank on 5 December. Note extensive burn/fire damage; guns have been removed (except for the 1/1" mount near the bridge).