Třída FREMM

Třída FREMM
Carlo Bergamini (F 590)
Obecné informace
Uživatelé	Francouzské námořnictvo Italské námořnictvo Marocké královské námořnictvo Egyptské námořnictvo Indonéské námořnictvo
Typ	fregata
Lodě	30 (objednáno) 20 (aktivní)
Osud	aktivní (2024)
Předchůdce	třída Horizon (Francie) třída Maestrale (Itálie)
Nástupce	třída Amiral Ronarc'h (Francie) třída Thaon di Revel (Itálie)
Technické údaje Carlo Bergamini
Výtlak	5 900 t
Délka	139 m
Šířka	19,7 m
Ponor	5 m
Pohon	CODLAG
Rychlost	27 uzlů (50 km/h)
Posádka	108 důstojníků a námořníků
Výzbroj	1× 127mm Otobreda 1× 76mm OTO Melara 8× raketomet (1hl.) 8× Teseo Mk 2 1× Sylver A50 (16hl.) 16× Aster 15 2× 324mm torpédomet (3hl.)
Letadla	2× NH90

Třída FREMM je třída víceúčelových fregat vyvinutých ve francouzsko-italské spolupráci. FREMM znamená francouzsky Frégate multi-mission a italsky Fregata multi-missione. Jejich hlavními uživateli jsou Francouzské námořnictvo a Italské námořnictvo. Prvním zahraničním uživatelem třídy se stalo Maroko a druhým Egypt. Další plavidla objednala Indonésie. Do roku 2024 bylo objednáno 30 fregat této třídy. Hlavními kontraktory projektu jsou francouzská Armaris (součást koncernu DCNS) a italská Orizzonte Sistemi Navali (joint venture společností Fincantieri a Finmeccanica).^[1] Francouzská a italská plavidla této třídy se navzájem značně liší. Italské námořnictvo třídu provozuje od roku 2013 a francouzské od roku 2015.

V roce 2020 byla třída FREMM vybrána jako základ pro vývoj amerických fregat třídy Constellation.

Vývoj třídy byl zadán roku 2005. Francie u loděnice DCNS objednala celkem 11 fregat ve dvou verzích - protiponorkové a protizemní.^[1] První francouzská fregata Aquitaine zahájila zkoušky v dubnu 2011. V listopadu 2012 byla v Lorientu předána francouzskému námořnictvu.^[2] V roce 2015 bylo oznámeno, že počet francouzských fregat třídy FREMM se omezí na šest kusů víceúčelové verze a dva kusy protiletadlové verze FREDA, přičemž ušetřené prostředky budou investovány do stavby pěti menších fregat střední velikosti třídy FTI (Frégate de Taille Intermédiaire). Zajímavostí je, že poslední francouzská fregata Lorraine byla v dubnu 2023 nasazena do evakuace ze Súdánu, tedy ještě před svým přijetím do služby.^[3]

Itálie objednala dalších deset, z toho šest univerzálních a čtyři protiponorkové. První víceúčelová fregata Carlo Bergamini do služby vstoupila v květnu 2013,^[4] první italská protiponorková fregata Virginio Fasan pak v prosinci 2013.

Všechny doposud objednané fregaty třídy FREMM mají být stavěny až do roku 2022.^[5]

Prvním zahraničním uživatelem třídy se stalo Maroko. Marocké královské námořnictvo objednalo jednu protiponorkovou fregatu, která ponese jméno Mohammed VI. Plavidlo postavila francouzská loděnice DCNS. V dubnu 2013 začaly u pobřeží Bretaně jeho námořní zkoušky.^[6] Do služby loď vstoupila v lednu 2014.^[7]

Druhým zahraničním uživatelem se stalo egyptské námořnictvo. V únoru 2015 země objednala stavbu čtyř korvet třídy Gowind a jedné fregaty třídy FREMM. Kvůli velmi krátkým lhůtám bylo zvoleno takové řešení, že bude Egyptu předána dokončena francouzská fregata Normandie.^[8][9] Fregata byla do služby přijata 23. června 2015 pod jménem Tahya Misr.^[10] V roce 2020 Egypt zakoupil další dvě fregaty třídy FREMM, tentokrát však od Itálie. Egyptské námořnictvo získalo poslední dvě jednotky stavěné pro italské námořnictvo, obě ve víceúčelové verzi. Italské námořnictvo zároveň bude kompenzováno stavbou dvou nových plavidel typu FREMM a prodloužením provozu fregat třídy Maestrale.^[11]

V červnu 2021 Indonésie podepsala kontrakt s loděnicí Fincantieri na stavbu šesti fregat třídy FREMM a dále dvou starších fregat třídy Maestrale, které budou po vyřazení italským námořnictvem ještě modernizovány. V tendru na nové indonéské fregaty neuspěla nizozemská loděnice Damen Group s typem Omega, japonská loděnice Mitsui E&S s třídou Mogami a loděnice Babcock s derivátem dánské třídy Iver Huitfeldt.^[12]

V červenci 2024 byla podepsána smlouva v hodnotě přibližně 1,5 miliardy euro na stavbu dvou dalších fregat pro italské námořnictvo. Obě jednotky představují vylepšenou verzi FREMM EVO. Jejich přijetí do služby je plánováno na roky 2029–2030.^[13]

Jednotky třídy FREMM:

Jméno	Uživatel	Verze	Zahájení stavby	Spuštěna	Vstup do služby	Status
Aquitaine (D 650)	Francie Francie	protiponorková	březen 2007	duben 2010	2. prosince 2015	Aktivní
Mohammed VI (701)	Maroko Maroko	protiponorková	2008	září 2011	30. ledna 2014	Aktivní
Tahya Misr (1001, ex Normandie, D 651)	Egypt Egypt	protiponorková	říjen 2009	18. října 2012[14]	23. června 2015	Aktivní
Provence (D 652)	Francie Francie	protiponorková	prosinec 2010	18. září 2013[15]	9. června 2016	Aktivní
Languedoc (D 653)	Francie Francie	protiponorková	2011	2014	4. července 2017	Aktivní
Auvergne (D 654)	Francie Francie	protiponorková	2012	2. září 2015[16]	14. února 2018	Aktivní
Bretagne (D 655)	Francie Francie	protiponorková	října 2013	16. září 2016	20. února 2019	Aktivní
Normandie (D 651)	Francie Francie	protiponorková	2014	1. února 2018	3. června 2020	Náhradní jednotka za fregatu Normandie prodanou Egyptu, aktivní
Alsace (D 656)	Francie Francie	FREDA		18. dubna 2019	22. listopadu 2021	Aktivní
Lorraine (D 657)	Francie Francie	FREDA		13. listopadu 2020	13. listopadu 2023	Aktivní
Carlo Bergamini	Itálie Itálie	víceúčelová	únor 2008	16. července 2011	29. května 2013	Aktivní
Virginio Fasan	Itálie Itálie	protiponorková	září 2009	1. března 2012	19. prosince 2013[17]	Aktivní
Carlo Margottini	Itálie Itálie	protiponorková	duben 2010		27. února 2014[18]	Aktivní
Carabiniere	Itálie Itálie	protiponorková	duben 2011	29. března 2014	28. dubna 2015[19]	Aktivní
Alpino	Itálie Itálie	protiponorková	únor 2012	13. prosince 2014	30. září 2016[20]	Aktivní
Luigi Rizzo	Itálie Itálie	víceúčelová	březen 2013	19. prosince 2015[21]	20. dubna 2017[22]	Aktivní
Federico Martinengo	Itálie Itálie	víceúčelová	červen 2014	4. března 2017[23]	24. dubna 2018[24]	Aktivní
Antonio Marceglia	Itálie Itálie	víceúčelová	12. července 2015[25]	3. února 2018	16. dubna 2019	Aktivní
Al-Galala (1002, ex Spartaco Schergat, F 598)	Egypt Egypt	víceúčelová	2017	26. ledna 2019	31. prosince 2020	Před dokončením prodána Egyptu, aktivní.
Bernees (1003, ex Emilio Bianchi, F 589)	Egypt Egypt	víceúčelová	2018	25. ledna 2020	14. dubna 2021	Před dokončením prodána Egyptu, aktivní.
Spartaco Schergat	Itálie Itálie	víceúčelová s vylepšeným protiponorkovým	červenec 2021	24. listopadu 2023	2025 (plán)	Náhradní jednotka za Spartaco Schergat.
Emilio Bianchi	Itálie Itálie	víceúčelová s vylepšeným protiponorkovým	prosince 2021	25. května 2024	2026 (plán)	Náhradní jednotka za Emilio Bianchi.
	Itálie Itálie	FREMM EVO			2029 (plán)	objednána
	Itálie Itálie	FREMM EVO			2030 (plán)	objednána

Víceúčelová verze – fregaty ponesou jeden 127mm kanón OTO Melara v dělové věži na přídi a jeden 76mm kanón OTO Melara na střeše hangáru (ten u všech verzí pojme dva vrtulníky). Ponesou vertikální vypouštěcí sila Sylver A-50 pro protiletadlové řízené střely Aster 15. Údernou výzbrojí bude osm protilodních střel MBDA Teseo Mk 2 s dosahem 55 km. K napadání ponorek budou mít dva trojhlavňové 324mm torpédomety, ze kterých budou vypouštěna lehká protiponorková torpéda MU90 Impact.

Protiponorková verze – fregaty budou mít dva 76mm kanóny OTO Melara rozmístěné stejně jako u víceúčelové verze. Na přídi budou mít dva osminásobné moduly Sylver A-43 pro protiletadlové střely Aster 15. Údernou výzbrojí budou čtyři protilodní střely Teseo Mk 2, které doplní čtyři střely protiponorkového systému MBDA MILAS. Fregaty dále ponesou dva trojnásobné 324mm torpédomety pro lehká protiponorková torpéda Eurotorp MU90 Impact. Budou vybaveny vlečným sonarem s měnitelnou hloubkou ponoru CAPTASS.

Víceúčelová verze s vylepšeným protiponorkovým – poslední dvě italské fregaty byly dokončeny v upraveném standardu. Jejich platformy jsou vylepšeny na základě zkušeností s provozem již dokončených fregat této třídy. Jsou vybaveny bojovým řídícím systémem Leonardo SADOC 3, trupovým sonarem Thales 4110CL a vlečným sonarem s měnitelnou hloubkou ponoru Thales 4249 (CAPTAS 4), který je uložen v místech u běžné víceúčelové verze obsazených člunem RHIB. Použit byl nový systém elektronického boje ELT Group, vyvinutý pro víceúčelová plavidla třídy Thaon di Revel a vrtulníkovou výsadkovou loď Trieste (L9890).^[26]

Protizemní verze AVT – fregaty ponesou příďový 76mm kanón OTO Melara Super Rapide. Za přední dělovou věží budou vertikální vypouštěcí sila Sylver A-70 pro protiletadlové řízené střely MBDA Aster 15 a 16 protizemních střel MBDA Scalp Naval. K ničení hladinových lodí budou mít protilodní střely MBDA MM.40 Exocet Block 3. Ponesou též dva trojnásobné 324mm torpédomety pro lehká protiponorková torpéda Eurotorp MU90 Impact.

Pohonný systém tvoří plynové turbíny General Electric LM2500+. Fregaty mají dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahuje 27 uzlů.

Protiletadlová verze FREDA – fregaty s rozšířenou schopností boje proti vzdušným cílům. Neponesou protizemní střely, naopak budou mít vylepšenou verzi radaru Herakles, 32 vertikálních vypouštěcích sil Sylver A50 pro protiletadlové řízené střely Aster 15 a Aster 30.^[27]

V roce 2024 se francouzské námořnictvo rozhodlo své fregaty třídy FREMM a torpédoborce třídy Horizon vybavit elektrooptickými systémy Safran Paseo XLR. Šlo o reakci na nasazení francouzských plavidel proti raketovým a dronovým útokům v Rudém moři (viz Krize v Rudém moři).^[28]

• ZAJAC, Ivo. Fregaty typu FREMM: Evropský program s evropskými problémy (I). ATM. 29. 11. 2013, roč. 45, čís. 12, s. 54 až 59. ISSN 1802-4823. 
• WATERS, Conrad. Modern European Frigates. In: JORDAN, John. Warship 2022. Oxford: Osprey Publishing, 2022. ISBN 978-1-4728-4781-2. Kapitola FREMM Series (France/Italy), s. 166 až 171. (anglicky)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída FREMM na Wikimedia Commons