Třída F (1913)
| Třída F | |
|---|---|
| Obecné informace | |
| Uživatel | Brazilské námořnictvo |
| Typ | ponorka |
| Lodě | 3 |
| Osud | vyřazeny |
| Nástupce | Humaitá |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 250 t (na hladině) 305 t (pod hladinou)[1] |
| Délka | 46 m (mezi svislicemi) |
| Šířka | 4,4 m |
| Ponor | 3,7 m |
| Pohon | 2 diesely, 2 elektromotory, 2 lodní šrouby |
| Rychlost | 13,5 uzlu (na hladině) 8 uzlů (pod hladinou) |
| Dosah | 1600 nám. mil při 8,5 uzlech (na hladině) 100 nám. mil při 4 uzlech (pod hladinou) |
| Posádka | 20 |
| Výzbroj | 2× 450mm torpédomet (2×1) |
Třída F byla třída ponorek brazilského námořnictva. Postaveny byly v Itálii. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1913–1933.[1] Všechny byly vyřazeny 18. listopadu 1933.[2] Brazílie se díky této třídě stala po Peru (a její třídě Ferré) druhým latinskoamerickým státem provozujícím moderní ponorky.[1]
Stavba
Tři ponorky této třídy postavila italská loděnice Fiat v La Spezia. Do služby byly přijaty v letech 1913–1914. Pro podporu jejich provozu byla objednána také mateřská loď ponorek Ceará.[1]
Jednotky třídy F:
| Jméno | Spuštěna | Vstup do služby | Poznámky |
|---|---|---|---|
| F1 | 11. června 1913 | 1913 | Vyřazena 18. listopadu 1933. |
| F2 | 9. listopadu 1913 | 1914 | Vyřazena 18. listopadu 1933. |
| F3 | 1913 | 1914 | Vyřazena 18. listopadu 1933. |
Konstrukce
Ponorky nesly dva příďové 450mm torpédomety. Pohonný systém tvořily dva dieselové šestiválce Fiat a dva elektromotory, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 13,5 uzlu na hladině a 8 uzlů pod hladinou. Dosah byl 1800 námořních mil při rychlosti 8,5 uzlu na hladině a 100 námořních mil při rychlosti 4 uzly pod hladinou. Operační hloubka ponoru dosahovala 40 metrů.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. Dostupné online. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 410. (anglicky)