Třída Fletcher
| Třída Fletcher | |
|---|---|
USS McKee | |
| Obecné informace | |
| Uživatel |  US Navy |
| Typ | torpédoborec |
| Lodě | 175 |
| Předchůdce | třída Gleaves |
| Nástupce | třída Allen M. Sumner |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 2325 t (standardní) 2924 t (plný) |
| Délka | 114,73 m |
| Šířka | 12,7 m |
| Pohon | 2× turbína, 4× kotel |
| Rychlost | 38 uzlů |
| Dosah | 4800 nám. mil při 15 uzlech |
| Posádka | 273 |
| Výzbroj | 5× 127 mm (5×1) 4× 28 mm (1×4) 4× 20 mm 10× 533mm torpédomet (2×5) |
Třída Fletcher byla třída torpédoborců námořnictva Spojených států amerických. Se 175 torpédoborci se jedná o nejpočetnější třídu torpédoborců v dějinách.[1] Byly to rovněž první americké torpédoborce již od počátku vybavené radarem.[2] Další evolucí těchto torpédoborců přitom vznikly další početné třídy Allen M. Sumner a Gearing.
Torpédoborce této třídy byly velice intenzivně nasazeny ve druhé světové válce, během které jich bylo 19 ztraceno a šest neopravitelně poškozeno. Řada jich ale zůstala aktivní (díky různým modernizacím) i během studené války a byly Američany prodány 14 spojeneckým námořnictvům.
Samo americké námořnictvo vyřadilo poslední z nich v roce 1971, zcela poslední loď této třídy ale odešla do výslužby až o 30 let později. Byl jí roku 2001 mexický Cuitlahuac (ex USS John Rodgers).[2] Americké torpédoborce USS The Sullivans, USS Kidd, USS Cassin Young a řecký Velos (ex USS Charrette) byly dodnes uchovány jako muzea.
Stavba
_profile.jpg)
Stavba prvních jednotek byla objednána v rozpočtovém roce 1941. Všechny torpédoborce této třídy byly spuštěny na vodu v letech 1942–1944, přičemž je stavělo 11 loděnic. Do operační služby vstupovaly v letech 1942–1945.
Konstrukce
_off_San_Francisco%2c_California_(USA)%2c_on_16_November_1944_(80-G-289774).jpg)
Základní výzbroj tvořilo pět dvouúčelových 127mm kanónů umístěných v jednohlavňových dělových věžích. Ty mohly vystřelit každé čtyři vteřiny a to na vzdálenost devět mil proti pozemním cílům a šest mil proti vzdušným cílům. Protiletadlovou výzbroj pak představovaly čtyři 28mm kanóny, doplněné čtyřmi hlavněmi ráže 20 mm. K boji proti hladinovým lodím protivníka torpédoborce dále nesly dva pětihlavňové 533mm torpédomety. Protiponorkové zbraně zastupovalo šest vrhačů a dvě skluzavky hlubinných pum. Složení výzbroje se však postupně měnilo, zejména protiletadlová výzbroj byla posilována a tvořily ji různé kombinace ráží 20 a 40 mm.
Pohonný systém tvořily čtyři kotle Babcock & Wilcox a dvě turbíny General Electric. Lodní šrouby byly dva. Nejvyšší rychlost dosahovala 38 uzlů.
Poválečné modernizace
Po válce bylo 18 jednotek modernizováno na protiponorkové lodě. Výzbroj tvořily dva 127mm kanóny v jednohlavňových věžích, čtyři 76mm kanóny ve dvouhlavňových věžích, osm 40mm kanóny ve dvouhlavňových postaveních, jeden systém Weapon Alfa, jeden Hedgehog a čtyři jednoduché 533mm torpédomety.[3]
Tři torpédoborce byly modernizovány v programu FRAM II.
Operační nasazení
_at_Hunters_Point_Naval_Shipyard%2c_California_(USA)%2c_on_23_April_1945.jpg)
Torpédoborce této třídy operovaly ve druhé světové, korejské či vietnamské válce. Ve druhé světové válce představovaly nejdůležitější americké torpédoborce.[4] V boji jich bylo ztraceno 19 kusů a dalších šest bylo poškozeno tak těžce, že již nešly opravit.[2]
Zahraniční uživatelé
Celkem 14 zahraničních uživatelů – Argentina, Brazílie, Čínská republika, Chile, Itálie, Japonsko, Kolumbie, Korejská republika, Mexiko, Německo, Peru, Řecko, Španělsko a Turecko[1], provozovalo 32 torpédoborců této třídy.
Odkazy
Reference
- ↑ a b PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 263.
- ↑ a b c Fletcher Class [online]. Destroyerhistory.org [cit. 2011-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 57.
- ↑ DD-445 Fletcher [online]. Globalsecurity.org, rev. 2005-04-27 [cit. 2011-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4 – Druhá světová válka. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 369.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Fletcher na Wikimedia Commons - (anglicky) Profil na serveru Destroyerhistory.org
- (anglicky) Profil na serveru Globalsecurity.org
Média použitá na této stránce
(c) Pmoshs from en.wikipedia.org, CC BY-SA 3.0
Profile of USS Charrette DD-581 upon her completion (1943)
_underway_in_the_Atlantic_Ocean_on_3_July_1943_(NH_103695).jpg)
The U.S. Navy destroyer USS McKee (DD-575) steaming toward the entrance of Chesapeake Bay (position 37 00'N, 75 26'W, course 270) at time 1647h on 3 July 1943. Photographed from a blimp of Squadron ZP-14, based at Naval Air Station Weeksville, North Carolina (USA).
The U.S. Navy destroyer USS Bullard (DD-660) off San Francisco, California (USA), on 16 November 1944. She is painted in Camouflage Measure 32, Design 10D.
Diagram of USS Cassin Young.
View of the forward 5"/38 caliber gun turrets of the U.S. Navy destroyer USS David W. Taylor (DD-551) at Hunters Point Naval Shipyard, California (USA), on 23 April 1945.