Třída Frankenthal (typ 332)

Třída Frankenthal (typ 332)
Grömitz (M 1064)
Grömitz (M 1064)
Obecné informace
UživateléNěmecké námořnictvo
Námořnictvo SAE
Typminolovka
Lodě12
Osudaktivní (2021)
Předchůdcetřída Hameln (typ 343)
Nástupcetřída Kulmbach (typ 333)
Technické údaje
Výtlak590 t (standardní)
690 t (plný)
Délka54,4 m
Šířka9,2 m
Ponor2,6 m
Pohon2 diesely, 2 lodní šrouby
Rychlost18 uzlů
Posádka43
Výzbroj40mm kanón Bofors
2× 12,7mm kulomet (2×1)
Stinger (2×4)
RadarSPS-64(v)
SonarDSQS-11A
Ostatní2× Pinguin B3 USV
DR-2000 ECM
2× Hot Dog/Silver Dog
SATAM CCS

Třída Frankenthal (typ 332) je třída pobřežních minolovek německého námořnictva. Celkem bylo postaveno 12 jednotek této třídy, které byly do služby přijaty v letech 1992–1998. Derivátem třídy Frankenthal je třída A, postavená pro turecké námořnictvo. Minolovky Frankenthal a Weiden byly roku 2006 prodány námořnictvu Spojených arabských emirátů.[1]

Pozadí vzniku

V letech 19931998 bylo postaveno celkem 12 jednotek této třídy. Do jejich stavby se zapojily loděnice Abeking & Rasmussen v Lemwerderu, Krögerwerft v Rendsburgu a Lürssen ve Vegesacku.

Jednotky třídy Frankenthal:[2]

JménoLoděniceZaložení kýluSpuštěnaVstup do službyPoznámky
Fulda (M 1058)Abeking & Rasmussen199529. září 199716. června 1998Aktivní.
Weilheim (M 1059)Lürssen199526. února 19983. prosince 1998Aktivní.
Weiden (M 1060)Abeking & Rasmussen199014. května 19923. března 1993Roku 2006 zařazena do námořnictva Spojených arabských emirátů jako Hasbah.
Rottweil (M 1061)Krögerwerft199012. března 19927. července 1993Roku 2008 modernizována na verzi Typ 332B. Aktivní.
Sulzbach-Rosenberg (M 1062)Lürssen199227. dubna 199523. ledna 1996Aktivní.
Bad Bevensen (M 1063)Lürssen199021. ledna 19939. prosince 1993Aktivní.
Grömitz (M 1064)Krögerwerft199129. dubna 199323. srpna 1994Aktivní.
Dillingen (M 1065)Abeking & Rasmussen199226. května 199425. dubna 1995Aktivní.
Frankenthal (M 1066)Lürssen19896. března 199216. prosince 1992Roku 2006 zařazena do námořnictva Spojených arabských emirátů jako Murjan.
Bad Rappenau (M 1067)Abeking & Rasmussen19913. června 199319. dubna 1994Roku 2008 modernizována na verzi Typ 332B. Aktivní.
Datteln (M 1068)Lürssen199127. ledna 19948. prosince 1994Aktivní.
Homburg (M 1069)Krögerwerft199221. dubna 199426. září 1995Aktivní.

Konstrukce

Pinguin B3

Plavidla jsou postavena z nemagnetické oceli. Trup, nástavba a pohonné ústrojí vychází z konstrukce minolovek třídy Hameln. Minolovky nesou protiminový systém Atlas Elektronik MWS80-4, skládající se z taktického velícího systému TCD, navigačního a označovacího systému NBD, trupového sonaru DSQS-11M a sonaru DDSX-11, který je přímo v dálkově ovládaném prostředku pro hledání a likvidaci min typu Pinguin B3 (každá minolovka má na palubě dva tyto prostředky). Minolovky jsou dále vybaveny dekompresní komoru, umožňující nasazení potápěčů. K vlastní obraně slouží jeden 40mm kanón Bofors a dvě čtyřnásobná vypouštěcí zařízení protiletadlových řízených střel Stinger s dosahem 4,8 km. Pohonný systém tvoří dva diesely MTU 16V 538 TB91. Během likvidace min loď pomalu manévruje pomocí dvou elektromotorů. Lodní šrouby jsou dva. Nejvyšší rychlost dosahuje 18 uzlů.[1]

Modernizace

Weilheim (M 1059)
Grömitz (M 1064)

V letech 2006–2011 byl instalován vylepšený sonar DSQS-11M a původní 40mm kanón nahradil jeden 27mm kanón MLG-27 se systémem řízení palby MSP-500. Po roce 2010 byl radar SPS-64(v) nahrazen typem Sperry E340.[2]

Roku 2008 byly minolovky Rottweil a Bad Rappenau modifikovány na verzi Typ 332B. Podmořské prostředky Pinguin nahradily tři čluny pro nasazení až 15 potápěčů.[2]

V letech 2009–2012 bylo pět minolovek této třídy vybaveno integrovaným minolovným systémem IMCMS (Integrated Mine Counter Measure System) a dálkově ovládaným minolovným prostředkem Atlas Elektronik SeaFox. Zároveň získaly schopnost ovládat dálkově ovládaná odminovací plavidla Seehund. V prosinci 2016 byla u společnosti Atlas Elektronik objednána obdobná modernizace dalších tří minolovek, takže jich bude modernizováno osm z deseti provozovaným německým námořnictvem.[3] Modernizována byla plavidla Fulda, Weilheim, Sulzbach-Rosenberg, Bad Bevensen, Grömitz, Dillingen, Datteln a Homburg.

Od roku 2014 v Německu probíhal program výběru náhrady minolovek třídy Frankenthal. Námořnictvo chtělo do roku 2031 získat nejméně jedenáct nových plavidel. Kvůli značnému překročení plánovaných nákladů však bylo v roce 2022 upřednostněno prodloužení životnosti stávajících minolovek o deset let.[4]

Odkazy

Reference

  1. a b Frankenthal Class (Type 332), Germany [online]. Naval-technology.com [cit. 2012-09-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c FRANKENTAHL minehunters (1992 - 1998) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ATLAS ELEKTRONIK wins order for the modernization of minehunting vessels of the German Navy [online]. Navyrecognition.com [cit. 2016-12-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. German MCM-Replacement Fails, Current Fleet To Receive Life-Extension [online]. Navyrecognition.com, rev. 2023-12-11 [cit. 2023-12-22]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

FGS Weilheim.jpg
Autor: Cavernia, Licence: CC BY-SA 4.0
FGS «Weilheim» i Korsfjorden
M1064 Grömitz 1.jpg
Autor: Darkone, Licence: CC BY-SA 2.5
Dieses Bild zeigt das Minenjagdboot M1064 Grömitz im Hafen von Stralsund.