Třída Gearing
Třída Gearing | |
---|---|
USS Hamner před modernizací FRAM | |
Obecné informace | |
Uživatel | US Navy |
Typ | torpédoborec |
Lodě | 152 plánováno 98 dokončeno |
Předchůdce | Allen M. Sumner |
Nástupce | Norfolk |
Technické údaje | |
Výtlak | 2616 t (standardní) 3460 t (plný) |
Délka | 119,03 m |
Šířka | 12,45 m |
Pohon | 2× turbína, 4× kotel |
Rychlost | 37 uzlů |
Posádka | 336 |
Výzbroj | 6× 127 mm (3×2) 12× 40 mm (2×2, 2×4) 11× 20 mm 10× 533mm torpédomet (2×5) |
Třída Gearing byla třída torpédoborců námořnictva Spojených států amerických. Třída představovala nejdokonalejší americký torpédoborec z období druhé světové války. Jednalo se o modifikaci třídy Allen M. Sumner, napravující její největší nedostatky, zejména malý dosah. Loď tak měla prodloužený trup a větší palivové nádrže. Získaný prostor byl využit také pro instalaci silnější protiletadlové výzbroje.
Postaveno jich bylo celkem 98. Do druhé světové války již sice nezasáhly, díky modernizačním programům FRAM ale zůstaly ve službě hluboko do éry studené války. Po modernizaci přitom bylo jejich hlavním úkolem ničení ponorek. Dodány byly rovněž řadě zahraničních uživatelů, včetně Řecka, Španělska či Čínské republiky, kde byly znovu rozsáhle modernizovány. USS Joseph P. Kennedy Jr. a USS Orleck se dodnes dochovaly jako muzea.
Stavba
Ze 152 objednaných torpédoborců této třídy jich bylo postaveno 98, přičemž 47 jednotek bylo zrušeno ještě před založením kýlu. Do konce druhé světové války bylo dokončeno 45 jednotek, v roce 1946 jich bylo již 91, přičemž poslední kus, USS Timmerman, byl dostavěn až v roce 1952 (byl ale speciálně upraven pro zkoušky vysokých rychlostí).[1]
Torpédoborec USS Higbee se stal první americkou válečnou lodí pojmenovanou po ženě. Byl pojmenován na počest zdravotní sestry Lenah S. Higbee (1874–1941) sloužící v první světové válce.[2]
Konstrukce
Konstrukčně se jednalo o třídu Allen M. Sumner, do jejíž trupu byla vložena 14 stop dlouhá sekce obsahující další palivové nádrže a umožňující instalaci dalších protiletadlových zbraní. Výzbroj se příliš nelišila. Ve třech dělových věžích bylo šest 127mm kanónů, které doplňovaly protiletadlové kanóny ráží 20 a 40 mm. K boji proti hladinovým lodím protivníka rovněž nesly deset 533mm torpédometů. Pohonný systém tvořily čtyři kotle a dvě turbíny.
Modernizace FRAM
Část torpédoborců třídy Gearing byla zařazena do rozsáhlého modernizačního programu FRAM (Fleet Rehabilitation and Modernization), který měl prodloužit životnost druhoválečných válečných lodí jejich přeměnou na účinná protiponorková plavidla. Americké námořnictvo tak reagovalo na stavbu velkého množství sovětských ponorek a vlastní omezené finanční prostředky, směřované přednostně například do stavby letadlových lodí.
Modernizací FRAM I prošlo celkem 77 jednotek. Modernizace zahrnovala změnu nástaveb a demontáž většiny dosavadní výzbroje (zůstaly čtyři 127mm kanóny), instalaci moderního sonaru SQS-23, instalaci přistávací plochy pro dva protiponorkové vrtulníky Gyrodyne QH-50 DASH, instalaci osminásobného vypouštěcího kontejneru protiponorkového systému ASROC, dvou trojhlavňových 324mm protiponorkových torpédometů a nového systému řízení palby.[2]
Dalším 17 jednotek prošlo skromnější přestavbou v rámci programu FRAM II, určeného primárně pro torpédoborce třídy Allen M. Sumner. U nich byl přestavěn můstek, instalovány nové radary a sonar SQS-4. Rovněž výzbroj se proměnila. Zachovány byly tři věže se 127mm kanóny, dále je doplňovaly dva vrhače hlubinných pum Hedgehog, dva 533mm torpédomety a dva trojhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety. Na zádi byla rovněž plošina pro vrtulník DASH.[3]
Operační nasazení
Torpédoborce této třídy operovaly například v korejské válce, vietnamské válce a dva byly nasazeny také v průběhu kubánské krize.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Gearing Class [online]. Destroyerhistory.org [cit. 2010-12-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c DD-710 Gearing Class [online]. Globalsecurity.org, rev. 2005-04-27 [cit. 2010-12-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 56.
Literatura
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4 – Druhá světová válka. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 369.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389.
- SUMRALL, Robert F. Sumner-Gearing--class destroyers : their design, weapons, and equipment. [s.l.]: Naval Institute Press, 2008. 224 s. ISBN 9781557507860. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Gearing na Wikimedia Commons
- (anglicky) Profil na serveru Destroyerhistory.org
- (anglicky) Profil na serveru Globalsecurity.org
Média použitá na této stránce
The U.S. Navy destroyer USS Hamner (DD-718) off North Island, California (USA), circa in the mid-1950s. Note the Martin P5M-1 Marlins and Consolidated P4Y-2 Privateers in the background.
The U.S. Navy destroyer USS Ernest G. Small (DD-838) underway going astern, while en route to Kure, Japan, after losing her bow. She hit a mine while operating off North Korea on 7 October 1951, and the damaged bow broke away in heavy seas four days later.
Caption at original URL: On May 11, 1962, Razorback participated in the "SWORDFISH" nuclear weapons test. An ASROC with a nuclear depth charge warhead was fired by the destroyer Agerholmn (DD 826) at a target raft from a range of 2 nautical miles. Razorback was submerged at periscope depth 2 nautical miles from the target raft. The ASROC weapon produced a powerful underwater shock wave which visibly shook Razorback and her crew. The resulting data was used to formulate tactical doctrine for ASROC, a weapon that remained in front-line service for nearly 30 years.
The U.S. Navy destroyer USS Eversole (DD-789) after FRAM I in 1960s.