Třída George Washington

Třída George Washington
USS George Washington (SSBN-598)
Obecné informace
Uživatel	US Navy
Typ	raketonosná ponorka
Lodě	5
Zahájení stavby	1957–1958
Spuštění na vodu	1959–1960
Uvedení do služby	1959–1961
Osud	vyřazeny
Nástupce	třída Ethan Allen
Technické údaje
Výtlak	5960 t (na hladině) 6700 t (pod hladinou)
Délka	116,4 m
Šířka	10 m
Pohon	1× jaderný reaktor, 2× turbína
Rychlost	20 uzlů (na hladině) 25 uzlů (pod hladinou)
Posádka	115
Výzbroj	6× 533mm torpédomet 16× UGM-27 Polaris

Třída George Washington byla první postavená třída raketonosných ponorek s jaderným pohonem na světě. Postaveny byly pro americké námořnictvo a sloužily v době studené války. Jejich dokončením USA získaly zásadní nástroj jaderného odstrašení – síly schopné operovat nepozorovaně a překvapivě zasadit jaderný úder.^[1] Američané je provozovali v letech 1959–1985. Jejich označení SSBN znamená balistická nukleární ponorka – Submarine, Ballistic (Nuclear).

Stavba

Stavba této třídy byla objednána 31. prosince 1957, přičemž v letech 1958–1961 bylo postaveno celkem pět ponorek. Do jejich stavby se zapojily loděnice General Dynamics Electric Boat v Grotonu ve státě Connecticut, Newport News Shipbuilding v Newport News ve Virginii, Mare Island Naval Shipyard ve Vallejo v Kalifornii a Portsmouth Naval Shipyard v Kittery v Maine. Pro urychlení a zlevnění vývoje byl využit trup a pohonný systém jaderných útočných ponorek třídy Skipjack do jejichž trupu byla vložena sekce nesoucí balistické střely. Rozestavěný trup USS Scorpion třídy Skipjack byl použit k přestavbě na první jednotku této třídy a zároveň první americkou raketonosnou ponorku USS George Washington. Rovněž materiál připravený pro doposud nezahájenou stavbu USS Sculpin (SSN-590) byl použit pro raketonosnou druhou raketonosnou ponorku USS Patrick Henry.^[1] Pětice ponorek byla do služby přijata v letech 1959–1961.

Jednotky třídy George Washington:

Konstrukce

Výzbroj představovalo šest příďových 533mm torpédometů. Ve dvou řadách po osmi silech bylo za velitelskou věží ponorek umístěno celkem šestnáct balistických raket UGM-27 Polaris. Rakety byly nejprve verze Polaris A-1, později A-2 a od roku 1964 A-3. V přídi byl umístěn rovněž sonar typu BQS-4 (později BQR-19). V konstrukci ponorek byla použita nová vysokopevnostní ocel HY-80, což ponorkám dovolovalo ponory do větších hloubek. Pohonný systém odpovídal třídě Skipjack. Tvořil ho jaderný reaktor nové generace typu S5W a dvě turbíny. Nejvyšší rychlost ponorky byla 20 uzlů na hladině a 25 uzlů pod hladinou.^[2]

Operační služba

Jako nosiče balistických raket sloužila celá pětice až do počátku 80. let. V roce 1981 byla vyřazeny ponorky Theodore Roosevelt a Abraham Lincoln, zatímco zbylé tři byly reklasifikovány na útočné ponorky a jejich rakety byly demontovány. Souviselo to smlouvou o omezení jaderných zbraní SALT. Robert E. Lee byl vyřazen roku 1983 a Patrick Henry o rok později. George Washington sloužil ze všech jednotek nejdéle, k jeho vyřazení došlo v roce 1985. Po vyřazení byly všechny postupně odeslány do recyklačního programu a sešrotovány.^[1]

Odkazy

Reference

Literatura

• PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída George Washington na Wikimedia Commons
• (anglicky) Více o celé třídě George Washington
• (anglicky) Forogalerie