Třída Gustave Zédé

Třída Gustave Zédé
Francouzské ponorky Halbronn (ex SM U 139) a Gustave Zédé (v pozadí)
Obecné informace
Uživatel	Francouzské námořnictvo
Typ	ponorka
Lodě	2
Zahájení stavby	1911
Spuštění na vodu	1913–1914
Uvedení do služby	1914, 1916
Osud	vyřazeny
Předchůdce	třída Clorinde
Nástupce	třída Amphitrite
Technické údaje Gustave Zédé
Výtlak	849 t (na hladině) 1098 t (pod hladinou)
Délka	74 m
Šířka	6 m
Ponor	3,7 m
Pohon	2 kotle, 2 parní stroje, 2 elektromotory, 2 lodní šrouby
Rychlost	17,6 uzlu (na hladině) 11,4 uzlu (pod hladinou)
Dosah	1400 nám. mil při 10 uzlech (na hladině) 13ř nám. mil při 5 uzlech (pod hladinou)
Posádka	47
Výzbroj	1× 75mm kanón 1× 47mm kanón 8× 450mm torpédomet (10 torpéd)
Ostatní	operační dostup 50 m

Třída Gustave Zédé byla třída ponorek francouzského námořnictva. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Francouzské námořnictvo je provozovalo v letech 1914–1937. První světovou válku obě přečkaly a později byly vyřazeny.^[1]

Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. M. Simonot je navrhl jako diesel-elektrické, ale roku 1912 bylo rozhodnuto vybavit prototyp místo diesely parními stroji pro plavbu na hladině. Tento pohon se však ve službě neosvědčil a později byl nahrazen. Obě ponorky postavila loděnice Arsenal de Cherbourg. Stavba byla zahájena roku 1911. Do služby byly přijaty v letech 1914 a 1916.^[1]

Jednotky třídy Gustave Zédé:^[1]

Ponorky nesly jeden 75mm kanón, jeden 47mm kanón a osm 450mm torpédometů se zásobou deseti torpéd. Pohonný systém a výkony obou ponorek se lišily. Pohonný systém Gustave Zédé tvořily dva kotle Du Temple a dva parní stroje o výkonu 3500 hp pro plavbu na hladině a dva elektromotory o výkonu 1640 hp pro plavbu pod hladinou. Lodní šrouby byly dva. Nejvyšší rychlost dosahovala 17,6 uzlu na hladině a 11,4 uzlu pod hladinou. Dosah byl 1400 námořních mil při rychlosti deseti uzlů na hladině a 135 námořních mil při rychlosti pět uzlů pod hladinou.^[1]

Pohonný systém Néréïde tvořily dva diesely Schneider/Carels o výkonu 2400 hp pro plavbu na hladině a dva elektromotory o výkonu 1640 hp pro plavbu pod hladinou. Lodní šrouby byly dva. Nejvyšší rychlost dosahovala 17,3 uzlu na hladině a 10,5 uzlu pod hladinou. Dosah byl 3120 námořních mil při rychlosti deseti uzlů na hladině a devadesát námořních mil při rychlosti čtyř uzlů pod hladinou.^[1]

V letech 1921–1922 byla ponorka Gustave Zédé modernizována. Kotle a parní stroje nahradily dva diesely MAN o výkonu 2400 hp, pocházející z německé ponorky. Ponorka s nimi dosahovala rychlosti patnáct uzlů.^[1]