Třída Harušio

Třída Harušio
Harušio (SS-583)
Obecné informace
UživatelVlajka Japonské námořní síly sebeobrany
Typponorka
Lodě7
Osudvyřazeny
Předchůdcetřída Júšio
Nástupcetřída Ojašio
Technické údaje
Výtlak2400 t (na hladině)
2750 t (pod hladinou)
Délka77,4 m
Šířka10 m
Ponor7,7 m
Pohondiesel-elektrický
Rychlost12 uzlů (na hladině)
20 uzlů (pod hladinou)
Posádka75
Výzbroj6× 533mm torpédomet

Třída Harušio byla třída diesel-elektrických ponorek Japonských námořních sil sebeobrany. Celkem bylo postaveno sedm jednotek této třídy. Dnes jsou již vyřazeny.

Stavba

Loděnice Mitsubishi Heavy Industries a Kawasaki Shipbuilding Corporation postavily v letech 1987–1997 celkem 7 jednotek této třídy.

Jednotky třídy Harušio:[1]

JménoZaložení kýluSpuštěnaVstup do službyStatus
Harušio (SS-583)21. dubna 198726. července 198930. listopadu 1990vyřazen 27. března 2009
Nacušio (SS-584)8. dubna 198820. března 199020. března 1991vyřazen 26. března 2010
Hajašio (SS-585)9. prosince 198817. ledna 199125. března 1992od 7. března 2008 cvičná loď (TSS-3606), vyřazen 15. března 2011
Arašio (SS-586)8. ledna 199017. března 199217. března 1993vyřazen 19. března 2012
Wakašio (SS-587)12. prosince 199022. ledna 19931. března 1994vyřazen 5. března 2013
Fujušio (SS-588)12. prosince 199116. února 19947. března 1995od 15. března 2011 cvičná loď (TSS-3607), vyřazen 6. března 2015
Asašio (SS-589)24. prosince 199212. července 199512. března 1997od 9. března 2000 cvičná loď (TSS-3601), vyřazen 27. února 2017

Konstrukce

Fujušio (SS-588)
Ponorka třídy Harušio

Třída Harušio mají stejnou základní koncepci jako předcházející třída Júšio. Jsou však mírně delší, s modernější elektronikou a tišším chodem. Trup ponorek má kapkovitý tvar a při jeho stavbě byla použita vysokopevnostní ocel NS 110. Jeho povrch je pokryt akusticky bezodrazovým materiálem. Výzbroj ponorek tvoří šest 533mm torpédometů HU-603B, ze kterých jsou odpalována po drátě naváděná torpéda typu 89 či protilodní střely UGM-84 Harpoon. Zásoba dlouhých zbraní byla 20 kusů. Radar byl typu ZPS-6 a vlečný sonar ZQR-1, trupový sonar první jednotky Harušio byl ZQQ-5 a následující ponorky ZQQ-5B. Ponorky se tak mohou ponořit do hloubky odhadem až 300 metrů.

Pohonný systém je diesel-elektrické koncepce. Tvoří ho dva diesely Kawasaki-MAN 12V 25/25S, dva alternátory Kawasaki a jeden elektromotor Toshiba. Energii uchovávaly baterie. Lodní šroub je jeden. Ponorky dosahují rychlosti 12 uzlů při plavbě na hladině a 20 uzlů pod hladinou.

Odkazy

Reference

  1. ↑ HARUSHIO submarines [online]. Navypedia.org [cit. 2016-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389. 
  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce