Třída Harukaze

Třída Harukaze
Harukaze (DD-101)
Obecné informace
UživatelVlajka Japonské námořní síly sebeobrany
Typtorpédoborec
Lodě2
Osudvyřazeny
Nástupcetřída Ajanami
Technické údaje
Výtlak1700 t (standardní)
2340 t (plný)
Délka109,3 m
Šířka10,5 m
Ponor3,7 m
Pohon2 kotle, 2 turbíny
Rychlost28 uzlů
Posádka240
Výzbroj3× 127mm kanón (3×1)
8× 40mm kanón (2×4)
Hedgehog (2×1)
8 vrhačů, 1 skluzavka
RadarSPS-6B
OPS-37
SonarSQS-11

Třída Harukaze byla lodní třída torpédoborců Japonských námořních sil sebeobrany. Skládala se ze dvou jednotek, sloužících v letech 1956–1985.

Stavba

Celkem byly v letech 1954–1956 postaveny dvě jednotky této třídy. Objednány byly v rámci programu z roku 1953, tedy ještě před vznikem samotných japonských námořních sil sebeobrany.[1]

Jednotky třídy Harukaze:

JménoZaložení kýluSpuštěnaVstup do službyStatus
Harukaze (DD-101)15. prosince 195420. srpna 195526. dubna 1956od 27. března 1981 pomocná loď (ASU-7002), vyřazen 5. března 1985
Jukikaze (DD-102)17. prosince 195420. září 195531. července 1956od 27. března 1981 pomocná loď (ASU-7003), vyřazen 27. března 1985

Konstrukce

Harukaze (DD-101)
Harukaze (DD-101)

Torpédoborce byly vyzbrojeny třemi 127mm kanóny v jednodělových věžích. Sekundární výzbrojí bylo osm 40mm kanónů Bofors. Protiponorkovou výzbroj tvořily dva salvové vrhače hlubinných pum Hedgehog, osm klasických vrhačů a jedna skluzavka hlubinných pum. Plavidla nesla radary SPS-6B, OPS-37 a trupový sonar SQS-11. Pohonný systém tvořily dva kotle a dvě převodové turbíny o výkonu 30 000 shp, pohánějících dva lodní šrouby. Zatímco Harukaze měl turbíny Mitsubishi/Escher Weiss a kotle Hitachi/Babcock, Jukikaze poháněly turbíny Westinghouse a kotle Combustion Engineering. Nejvyšší rychlost dosahovala 28 uzlů.[2]

Modernizace

V roce 1958 byla výzbroj rozšířena o dva jednohlavňové 324mm protiponorkové torpédomety, pro torpéda MK 32. Roku 1975 byl Jukikaze používán pro zkoušky vlečného sonaru SQA-4. Z plavidla byla mimo jiné odstraněna zadní dělová věž, čtyři vrhače a jedna skluzavka hlubinných pum. Roku 1980 byla výzbroj plavidel redukována na jeden 127mm kanón a čtyři 40mm kanóny a následně byly oba torpédoborce převedeny mezi pomocné jednotky.[3]

Reference

  1. PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 274. 
  2. Pejčoch, Novák a Hájek, 1994, s. 286.
  3. Pejčoch, Novák a Hájek, 1994, s. 275.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Naval Ensign of Japan.svg
Autor: David Newton, uploader was Denelson83, Licence: CC BY-SA 3.0
Vlajka Japonskej cisárskej armády
JapanesedestroyerHarukaze001.JPG

旧護衛艦はるかぜ 海上自衛隊第1術科学校にて保管されていた2000年12月7日撮影 撮影者:Fwng3431 Retired JDS Harukaze She was kept in Japan maritime self-defence force first maritime service school

7/DEC/2000
JapanesedestroyerHarukaze002.JPG

旧護衛艦はるかぜ 海上自衛隊第1術科学校で保管中の2000年12月5日に撮影 撮影者:Fwng3431 Retired JDS Harukaze She was kept in Japan maritime self-defence force first maritime service school

5/DEC/2000