Třída Herluf Trolle

Třída Herluf Trolle
Herluf Trolle
Obecné informace
Uživatelé	Dánské královské námořnictvo Kriegsmarine
Typ	pobřežní bitevní loď
Lodě	3
Zahájení stavby	1897–1905
Spuštění na vodu	1899–1908
Uvedení do služby	1901–1908
Osud	2 vyřazeny 1 potopena
Předchůdce	Skjold
Nástupce	Niels Juel
Technické údaje Herluf Trolle
Výtlak	3494 t (standardní) 3650 t (plný)
Délka	82,9 m (mezi svislicemi) 86,5 m (celková)
Šířka	15,1 m
Ponor	4,93 m
Pohon	6 kotlů, 2 trojčinné parní stroje 2 lodní šrouby
Palivo	uhlí
Rychlost	15,5 uzlu
Dosah	2400 nám. mil při 9 uzlech
Posádka	254–258
Výzbroj	2× 240mm kanón (2×1) 4× 150mm kanón (4×1) 10× 57mm kanón (10×1) 8× 37mm kanón (8×1) 3× 450mm torpédomet
Pancíř	175–195mm boky 150–175mm dělové věže 185mm barbety 140mm kasematy 45–65mm paluba 190mm velitelská věž
Technické údaje Peder Skram
Výtlak	3735 t (standardní) 3785 t (plný)
Délka	84 m (mezi svislicemi) 87,4 m (celková)
Šířka	15,7 m
Ponor	5 m
Pohon	6 kotlů, 2 trojčinné parní stroje 2 lodní šrouby
Palivo	uhlí
Rychlost	16 uzlů
Dosah	2400 nám. mil při 9 uzlech
Výzbroj	2× 240mm kanón (2×1) 4× 150mm kanón (4×1) 10× 75mm kanón (10×1) 2× 37mm kanón (2×1) 4× 450mm torpédomet
Pancíř	155–195mm boky 160–190mm dělové věže 185mm barbety 140mm kasematy 45–65mm paluba 190mm velitelská věž

Třída Herluf Trolle je lodní třída pobřežních bitevních lodí dánského královského námořnictva. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Představovaly nejsilnější dánské válečné lodě. Do služby byly přijaty v letech 1901–1908. Zatímco dvě byly vyřazeny ještě ve 30. letech, Peder Skram se dočkal druhé světové války. Roku 1943 byl potopen.^[1]

Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Jejich stavitelem byla dánská loděnice Orlogsværftet v Kodani. Stavba byla rozprostřena do jedenácti let 1897–1908, neboť zahájení stavby druhé a třetí jednotky proběhlo vždy až po zkouškách jednotky předchozí a patřičných úpravách projektu. Jednotlivá plavidla se proto mírně lišila rozměry, výzbrojí a pancéřováním.^[1]

Jednotky třídy Herluf Trolle:

Plavidla měla nízký volný bok. Základ pancéřování představoval pancéřový pás, který chránil celou délku boků. Do systému pancéřování byly začleněny rovněž barbety, kasematy, paluby a chráněny byly i dělové věže a velitelský můstek. Výzbroj prototypu Herluf Trolle představovaly dva 240mm kanóny, čtyři 150mm kanóny, deset 57mm kanónů, osm 37mm kanónů a tři 450mm torpédomety. Pohonný systém tvořilo šest kotlů Thornycroft a dva trojčinné parní stroje Burmeister & Wain o celkovém výkonu 4200 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 15,5 uzlů. Dosah byl 2400 námořních mil při rychlosti devíti uzlů.^[1]

Sestřeské lodě Olfert Fischer a Peder Skram se mírně lišily svými rozměry, upraveno bylo rozložení jejich pancéřování a složení výzbroje. Obě nesly vylepšený model 240mm kanónů a Peder Skram i modernější 150mm kanóny sekundární ráže. Změny postihly i složení lehké výzbroj. Peder Skram měl přídán i čtvrtý torpédomet a díky novému pohonnému systému, který posílen na celkový výkon 5400 hp, pohání dva lodní šrouby, dosahoval o půl uzlu vyšší rychlosti.^[1]

Výzbroj všech jednotek byla upravována i během služby.^[1]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Herluf Trolle na Wikimedia Commons
• HERLUF TROLLE Class (1901-1943) [online]. Navalhistory.dk [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. (anglicky)