Třída Hobart
| Třída Hobart | |
|---|---|
 HMAS Brisbane (DDG 41) | |
| Obecné informace | |
| Uživatel |  Australské královské námořnictvo |
| Typ | torpédoborec |
| Lodě | 3 |
| Osud | aktivní (2022) |
| Předchůdce | třída Perth |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 7 000 t (plný) |
| Délka | 147 m |
| Šířka | 18,6 m |
| Ponor | 7,2 m |
| Pohon | CODAG |
| Rychlost | 28+ uzlů (52+ km/h) |
| Dosah | 5 000 nám. mil (9 260 km) při rychlosti 18 uzlů (33 km/h) |
| Posádka | ~180 důstojníků a námořníků |
| Výzbroj | 1× Mk 41 (48 hl.) 2× Mk 141 (4 hl.) 1× 127mm Mk 45 |
| Letadla | 1× MH-60R Seahawk |
| Radar | AN/SPY-1D(V) |
Třída Hobart je třída univerzálních torpédoborců Australského královského námořnictva. Plavidla slouží zejména pro zajištění prostorové protivzdušné obrany floty v okruhu 150 km. Austrálie objednala stavbu celkem tří jednotek, které byly do služby přijaty v letech 2017–2020. Ve službě nahradily fregaty třídy Adelaide.
Stavba
Projekt stavby tří jednotek této třídy realizuje konsorcium Air Warfare Destroyers Alliance (AWD) v rámci australského obranného programu SEA 4000 v hodnotě 8 miliard dolarů. Ten je reakcí na zaostávání australských lodí v protivzdušné obraně – raketové torpédoborce třídy Perth byly vyřazeny, fregaty třídy Adelaide zastarávají a omezené možnosti třídy Anzac má teprve napravit modernizační program testovaný na fregatě Perth. Třída Hobart proto má mít schopnost zajišťovat prostorovou protivzdušnou obranu.
Požadavky na celý projekt byly vypsány v roce 2003. Zareagovaly na ně americké loděnice Gibbs & Cox s modifikací torpédoborců třídy Arleigh Burke a španělská Navantia s úpravou platformy F100 (třída Álvaro de Bazán) označenou F105. V lednu 2006 bylo oznámeno, že torpédoborce ponesou tradiční jména Hobart (39), Brisbane (41) a Sydney (42).[1] V roce 2007 byl jako vítězný vybrán projekt Navantie.[2]
Plavidla mají modulární konstrukci. Jednotlivé části staví loděnice ASC (dříve Australian Submarine Corporation) v Osborne, BAE Systems v Melbourne a FORGACS Group v Newcastlu. Finální kompletace a instalace vybavení proběhne v loděnici ASC. V současnosti jsou vyráběny různé moduly pro všechny tři jednotky.
Torpédoborce třídy Hobart mají vstoupit do služby v letech 2014, 2016 a 2017. Podíl australského průmyslu na celém programu je odhadován na 55%.[3]
Kýl prototypové jednotky HMAS Hobart byl založen v září 2012 v loděnici v australském Adelaide.[4] V červnu 2013 byly do Austrálie dodány poslední stavební bloky plavidla.[5]
Program stavby třídy Hobart konsorciem AWD se do roku 2014 dostal do 15–21 skluzu a o 300 milionů překročil stanovený rozpočet ve výši 8,45 miliardy australských dolarů, což není konečné číslo. Způsobila to jak nezkušenost australských loděnic, tak špatná koordinace s loděnicí Navantia, která například dodala chybné plány.[6]
Prototypový torpédoborec Hobart zahájil dne 13. září 2016 námořní zkoušky.[7] Zkoušky plavidlo úspěšně dokončilo 6. března 2017.[8] Do služby bylo přijato 23. září 2017.[9]
Plných operačních schopností (Full Operational Capabilities – FOC) celá třída dosáhla v polovině roku 2021.[10]
Jednotky třídy Hobart:
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|
| HMAS Hobart (DDG 39) | 6. září 2012 | 23. května 2015[11] | 23. září 2017 | aktivní |
| HMAS Brisbane (DDG 41) | 3. února 2014[12] | 15. prosince 2016 | 27. října 2018 | aktivní |
| HMAS Sydney (DDG 42) | 19. listopadu 2015[13] | 19. května 2018 | 18. května 2020 | aktivní |
Konstrukce
Plavidla jako první australské válečné lodě ponesou zbraňový systém Aegis úrovně Baseline 7.1 a radar AN/SPY-1D(V). Budou vybavena trupovým a vlečným sonarem. V dělové věži na přídi je jeden 127mm kanón Mk 45 Mod 4 o délce hlavně 62 ráží. Za dělovou věží se bude nacházet 48násobné vertikální odpalovací zařízení Mk 41. Do něj půjde uložit protiletadlové řízené střely typů Standard SM-2 Block IIIB[14], Standard SM-6 a RIM-162 ESSM. Ve středu trupu budou umístěny dva čtyřnásobné kontejnery Mk 141 protilodních střel RGM-84 Harpoon. K obraně proti protilodním střelám lodě ponesou jeden 20mm systém blízké obrany Phalanx Block 1B a australský vrhač klamných cílů Nulka. Torpédoborce dále ponesou dva dvojhlavňové 324mm torpédomety Mk 32 Mod 9 pro lehká protiponorková torpéda MU90 a dva 25mm automatické kanóny M242 Bushmaster.[15] Plavidla budou vybavena přistávací plochou a hangárem pro uskladnění jednoho protiponorkového vrtulníku či bezpilotních prostředků.
Pohonný systém bude koncepce CODAG. Tvoří ho dvě plynové turbíny General Electric LM2500 a dva diesely Caterpillar Bravo 16V. Nejvyšší rychlost přesáhne 28 uzlů.
Modernizace
Námořnictvo plánuje rozšířit výzbroj torpédoborců o střely s plochou dráhou letu Tomahawk, ke kterým země získá přístup v rámci svého členství v alianci AUKUS.[16]
Roku 2024 začne přezbrojování torpédoborců novými řízenými střelami Naval Strike Missile.[17]
Odkazy
Reference
- ↑ Hobart Class. www.navy.gov.au [online]. [cit. 2009-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-03.
- ↑ Hobart Class Air Warfare Destroyers, Australia
- ↑ Australia's Next Generation Air Warfare Destroyer. www.navy.gov.au [online]. [cit. 2010-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-30.
- ↑ Construction begins on RAN’s first Hobart-class AWD
- ↑ Australia receives last blocks for HMAS Hobart ship [online]. Naval-technology.com, rev. 2013-06-07 [cit. 2013-06-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Potíže australského loďařského průmyslu. ATM. Září 2014, čís. 9, s. 66. ISSN 1802-4823.
- ↑ Future Royal Australian Navy Air Warfare Destroyer HMAS Hobart Started Sea Trials [online]. Navyrecognition.com, 2016-09-14 [cit. 2016-09-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ First Air Warfare Destroyer for Royal Australian Navy Successfully Completes Sea Acceptance Trials [online]. Navyrecognition.com, 2017-03-06 [cit. 2017-03-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ First Air Warfare Destroyer HMAS Hobart commissioned in to the Royal Australian Navy [online]. Navyrecognition.com, 2017-09-25 [cit. 2017-09-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Australia’s Hobart-class Destroyers Achieve Final Operational Capability [online]. Navalnews.com [cit. 2021-08-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Australian Navy launches first Hobart-class air warfare destroyer [online]. Naval-technology.com, rev. 2015-05-26 [cit. 2015-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-14. (anglicky)
- ↑ Keel laid for RAN’s second Hobart-class AWD [online]. Naval-technology.com, rev. 2014-02-05 [cit. 2014-02-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Royal Australian Navy Third Hobart Class Air Warfare Destroyer "Sydney" Keel Laid [online]. Navyrecognition.com, rev. 2015-11-23 [cit. 2015-11-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Australia to Equip its Hobart-class AWD Vessels with Raytheon SM-2 Block IIIB Missiles [online]. Navy Recognition, 2016-06-08 [cit. 2016-06-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ RAN’s Hobart-class AWD demonstrates its torpedo launcher capability
- ↑ AUKUS pact will provide Tomahawk cruise missiles to Australia [online]. Navyrecognition.com [cit. 2021-11-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Australia approves $3.5 billion missile procurement [online]. Navalnews.com, rev. 2022-04-05 [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- (anglicky) Informace na webu námořnictva
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Hobart na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Nick-D, Licence: CC BY-SA 4.0
HMAS Sydney docked at HMAS Kuttabul
Royal Australian Navy ship HMAS Hobart (DDG 39) and U.S. Navy ship USS John Finn (DDG 113), both guided missile destroyers, conduct a cooperative deployment in the eastern Pacific Ocean September 21, 2018. The United States and Australia are commemorating 100 years of “mateship” since the two nations fought side by side in 1918 during World War I.
Autor: Nick-D, Licence: CC BY-SA 4.0
HMAS Hobart's superstructure
Autor: Bahudhara, Licence: CC BY-SA 4.0
HMAS Hobart under construction by ASC Ltd at Osborne, 10 April 2015.
Original filename = P4105722.JPG
HMAS Brisbane viewed from USS Rafael Peralta (DDG 115) during Exercise Talisman Sabre 21.