Třída Hugin
| Třída Hugin | |
|---|---|
.jpg) Munin (P152) | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Švédské námořnictvo |
| Typ | raketový člun |
| Lodě | 16 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | Jägaren (P150) |
| Nástupce | třída Stockholm |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 140 t (standardní) 170 t (plný) |
| Délka | 36,5 m |
| Šířka | 6,5 m |
| Ponor | 1,7 m |
| Pohon | 2 diesely |
| Rychlost | 34 uzlů |
| Posádka | 20 |
| Výzbroj | 1× 57mm kanón Bofors 2-4× Penguin Mk II 4× Saab ELMA (4×9) |
Třída Hugin byla třída raketových člunů švédského námořnictva. Třídu tvořilo celkem 16 jednotek. Vyřazeny byly do roku 2004.
Stavba
Třída vycházela z norských raketových člunů třídy Snøgg. Vhodnost této konstrukce pro švédské podmínky byla vyzkoušena na prototypu Jägaren (P150), dodaném roku 1972 z Norska. Po úspěšných zkouškách tohoto plavidla byla roku 1975 objednána stavba dalších 16 raketových člunů třídy Hugin. Jedenáct plavidel postavila norská loděnice Bergens Mekaniske Verksteder a pět norská loděnice Westermoens Batbyggeri v Mandalu. Čluny byly do služby zařazeny v letech 1978-1982.
Jednotky třídy Hugin:
| Jméno | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|
| Hugin (P151) | 1977 | 3. července 1978 | vyřazen |
| Munin (P152) | 1977 | 3. července 1978 | vyřazen |
| Magne (P153) | 1978 | 12. října 1978 | vyřazen |
| Mode (P154) | 1978 | 12. ledna 1979 | vyřazen |
| Vale (P155) | 1978 | 26. dubna 1979 | vyřazen |
| Vidar (P156) | 1979 | 10. srpna 1979 | vyřazen |
| Mjölner (P157) | 1979 | 24. října 1979 | vyřazen |
| Mysing (P158) | 1979 | 14. února 1980 | vyřazen |
| Kaparen (P159) | 1979 | 7. srpna 1980 | vyřazen |
| Väktaren (P160) | 1979 | 19. září 1980 | vyřazen |
| Snapphanen (P161) | 1980 | 14. ledna 1981 | vyřazen |
| Spejaren (P162) | 1980 | 21. března 1981 | vyřazen |
| Styrbjörn (P163) | 1980 | 26. října 1981 | vyřazen |
| Starkodder (P164) | 1981 | 24. srpna 1981 | vyřazen |
| Tordön (P165) | 1981 | 26. října 1981 | vyřazen |
| Tirfing (P166) | 1981 | 21. ledna 1982 | vyřazen |
Konstrukce
Původní výzbroj tvořil jeden dvouúčelový 57mm kanón Bofors v příďové dělové věži a dvě až čtyři protilodní střely Penguin Mk II. Později byla výzbroj rozšířena o čtyři salvové vrhače hlubinným pum Saab ELMA a systém řízení palby Nobel-Tech 9LV200 Mk 2. Pohonný systém tvořily dva diesely MTU 20V6 TB90. Ty byly vymontovány z vyřazených torpédových člunů třídy Plejad. Nejvyšší rychlost dosahovala 34 uzlů.
Odkazy
Literatura
- CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 256.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.
- PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Hugin na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: MagnusO, Licence: CC BY-SA 3.0
The Swedish Fast Patrol HMS Munin (P152) Boat during an exercise summer of 1980
Autor: Dagjoh, Licence: CC BY 3.0
Birthdayparty and Place of Honor for HMS Hugin (P151) in Göteborg´s Maritime Adventure Centre july 2008. Celebrating 30th anniversary of the ships delivery to the Swedish Navy.