Třída Hydra (1889)

Třída Hydra
Hydra
Hydra
Obecné informace
UživatelŘecké námořnictvo
Typbitevní loď
Lodě3
Zahájení stavby1887
Spuštění na vodu1889–1890
Uvedení do služby1891–1892
Osudvyřazeny
PředchůdceVasilissa Olga
Technické údaje
Výtlak4808 t (standardní)
4885 t (plný)
Délka102 m (mezi svislicemi)
Šířka15,8 m
Ponor5,49 m
Pohon4 kotle, 2 parní stroje
Rychlost17 uzlů
Posádka440
Výzbroj3× 274mm kanón (3×1)
5× 150mm kanón (5×1)
4× 90mm kanón (4×1)
4× 47mm kanón (4×1)
4× 37mm kanón (4×1)
30× 37mm kanón (6×5)
3× 356mm torpédomet (3×1)
Pancíř114–305mm boky
57mm paluba
350mm boky kasematy
300mm střecha kasematy
305mm barbeta

Třída Hydra byla třída bitevních lodí řeckého námořnictva. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1891–1919. Poté byly využívány jako pomocná plavidla a hulky. Všechny byly vyřazeny.

Stavba

Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Jejich stavba byla objednána roku 1885 ve Francii. Byla součástí modernizace námořnictva za vlády premiéra Charilaose Trikoupise. První dvě postavila loděnice Société Nouvelle des Forges et Chantiers de la Méditerranée v Graville (později součást Le Havre) a poslední loděnice Ateliers et Chantiers de Saint-Nazaire Penhoët v Saint-Nazaire. Do služby byly přijaty v letech 1891–1892.[1]

Jednotky třídy Hydra:

JménoLoděniceZahájení stavbySpuštění na voduZařazena do službyStatus
HydraGraville188715. května 18891892Vyškrtnuta 1919. Dělostřelecká cvičná loď 1922, do šrotu 1929.
SpetsaiGraville188726. října 18891892Vyškrtnuta 1919. Cvičná loď 1922, do šrotu 1929.
PsaraPenhoët188720. února 18901891Vyškrtnuta 1919. Cvičná loď, do šrotu 1932.

Konstrukce

Základní uspořádání třídy
Psara

Hlavní výzbroj představovaly dva 274mm/34 kanóny Canet M1884 a jeden 274mm/28 kanón Canet M1881. Dva 274mm kanóny se nacházely v barbetách po stranách přední nástavby a směřovaly kupředu, přičemž třetí 274mm kanón se nacházel v dělové věži na zádi. Sekundární výzbrojí bylo pět 150mm/34 kanónů M1887, které byly soustředěny do kasematy v přední části nástavby. Barbeta s hlavními děly byla výše. Lehkou výzbroj tvořily čtyři 90mm/22 kanóny Canet M1881, čtyři 47mm/40 kanóny Hotchkiss, čtyři 37mm/20 kanóny Hotchkiss, šest pětihlavňových 37mm/17 kanónů Hotchkiss a tři 356mm torpédomety (dva na bocích a třetí v přídi). Pohonný systém tvořily čtyři cylindrické kotle a dva parní stroje o výkonu 6700 hp. Lodní šrouby byly dva. Nejvyšší rychlost dosahovala 17 uzlů.[1]

Služba

Všechna tři plavidla obvykle operovala společně. Omezeně byla nasazena za Řecko-turecké války roku 1897. V devadesátých letech 19. století a v následující dekádě byla částečně modernizována jejich výzbroj. Roku 1913 se účastnily První balkánské války, zejména vítězných bitev u Elii a Lemnosu. V obou střetnutích však dominoval mnohem rychlejší řecký pancéřový křižník Georgios Averof, který je zejména u Lemnosu nechal daleko zasebou, takže do bitvy nezasáhly. Roku 1919 byly všechny tři jednotky třídy Hydra vyřazeny. Následně byly využívány jako pomocná plavidla.

Odkazy

Reference

  1. a b SPETSAI coastal battleships (1891-1892) [online]. Navypedia.org [cit. 2022-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Psara2.jpg
Battleship Psara of the Royal Hellenic Navy (1885-1920)
Idra2b.jpg
Hydra ironclad warship (Greek Navy 1885-1922)
Hydra Brasseis1902.png
Sketch of the Greek coast defence battleships Hydra class.