Třída Iver Huitfeldt
| Třída Iver Huitfeldt | |
|---|---|
 Iver Huitfeldt (F-361) | |
| Obecné informace | |
| Uživatel |  Dánské královské námořnictvo |
| Typ | fregata |
| Lodě | 3 |
| Osud | aktivní (2023) |
| Předchůdce | třída Absalon |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 6 645 t (plný) |
| Délka | 138,7 m |
| Šířka | 19,75 m |
| Ponor | 5,3 m |
| Pohon | 4 diesely |
| Rychlost | 28 uzlů (52 km/h) |
| Dosah | 9 000 nám. mil (16 670 km) při 15 uzlech (28 km/h) |
| Posádka | 101 důstojníků a námořníků |
| Výzbroj | 4× Mk 141 (4hl.)
2× Mk 56 (12hl.)
4× Mk 41 (8hl.)
2× 76mm OTO Melara |
| Letadla | 1× AW101 |
| Radar | SMART-L APAR |
Třída Iver Huitfeldt je třída protiletadlových fregat Dánského královského námořnictva. Třídu tvoří celkem tři jednotky, přijaté do služby v letech 2012–2013.
Derivátem třídy Iver Huitfeldt jsou fregaty Arrowhead 140 britské společnosti Babcock. Objednala je námořnictva Indonésie, Polska a Velké Británie.
Stavba
Trupy všech tří jednotek postavila civilní loděnice Odense Staalskibsværft (je významným producentem kontejnerových lodí), přičemž teprve poté plavidla dostala v jiné loděnici vojenské vybavení. Stavba dle komerčních standardů byla zdůvodněna úsporou nákladů. Fregaty se jmenují Iver Huitfeldt (F-361), Peter Willemoes (F-362) a Niels Juel (F-363).
Jednotky třídy Iver Huitfeldt:
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|
| Iver Huitfeldt (F-361) | 2. června 2008 | 11. března 2010 | květen 2011 | aktivní |
| Peter Willemoes (F-362) | 12. března 2009 | 21. prosince 2010 | červen 2011[1] | aktivní |
| Niels Juel (F-363) | 22. prosince 2009 | 21. prosince 2010 | červenec 2013 | aktivní |
Konstrukce
Základní konstrukce trupu lodí se téměř shoduje s konstrukcí dánských víceúčelových velitelských lodí třídy Absalon (rozdíl je v chybějící nákladové palubě). Třída Iver Huitfeldt je ale specializována pro ničení vzdušných cílů, přičemž její protivzdušný systém odpovídá nizozemské třídě De Zeven Provinciën a německé třídě Sachsen (F124). Radary jsou typu Thales SMART-L a APAR.
Na palubě jsou umístěna čtyři osminásobné vertikální odpalovací zařízení Mk 41, ve kterých je umístěno celkem třicet dva protiletadlových řízených střel Standard SM-2 Block IIIA. Tyto střely slouží k prostorové obraně proti vzdušným cílům. Ve středu lodi dále budou umístěna dvě vertikální vypouštěcí sila Mk 56 pro celkem dvacet čtyři protiletadlových řízených raket RIM-162 ESSM. Střely ESSM jsou určeny k bodové obraně zejména proti protilodním střelám. Vedle nich budou instalovány čtyři čtyřnásobné vypouštěcí kontejnery Mk 141 protilodních střel Harpoon Block II.
Hlavňovou výzbroj fregat tvoří dvě příďové dělové věže se 76mm lodním kanónem OTO Melara Super Rapid, které doplňuje jeden 35mm hlavňový systém blízké obrany Oerlikon Millennium na zádi a šest 12,7mm kulometů. Protiponorkovou výzbroj tvoří dvojité torpédomety B515 pro 324mm lehká protiponorková torpéda MU90 Impact. Na zádi je přistávací plocha a hangár pro jeden protiponorkový vrtulník AgustaWestland AW101 a jeden bezpilotní prostředek.
Pohonný systém tvoří čtyři diesely MTU 8000 20V M70. Fregaty dosahují nejvyšší rychlosti 28 uzlů.
Odkazy
Reference
- ↑ FFG Ivar Huitfeldt class. www.harpoondatabases.com [online]. [cit. 2014-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-02.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Iver Huitfeldt na Wikimedia Commons - (anglicky) Profil na serveru Naval-technology.com
- (anglicky) Danish modern: commercial shipbuilding strategy cuts cost of frigates Archivováno 3. 10. 2008 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Autor: DanNav, Licence: CC BY-SA 3.0
IVER HUITFELDT in Fredericia, Denmark - January 2011
Autor: Julie Ring-Hansen Holt, Licence: CC BY-SA 3.0
Lockheed Martin MK 41 VLS multimissillauncher med 32 celler.