Třída Jan van Amstel

Třída Jan van Amstel
	Eland Dubois
Obecné informace
Uživatelé	Australské královské námořnictvo; Britské královské námořnictvo; Nizozemské královské námořnictvo; Kriegsmarine
Typ	minolovka, minonoska
Lodě	9
Osud	vyřazeny
Předchůdce	třída A
Nástupce	třída Alor
Technické údaje
Výtlak	460 t (plný); 585 t (plný)
Délka	56,8 m (celková)
Šířka	7,8 m
Ponor	2 m
Pohon	2 kotle, 2 parní turbíny
Rychlost	15 uzlů
Dosah	4700 nám. mil při 11 uzlech
Posádka	45
Výzbroj	1× 75mm kanón; 2× 12,7mm kanón (2×1); 40 min; mechanický tral

Třída Jan van Amstel byla třída nizozemských minolovek z období druhé světové války. Vyvinuta byla pro službu v domácích vodách i v koloniích. Sekundárně mohly sloužit i jako minonosky. Celkem bylo postaveno devět jednotek této třídy. Ve službě byly od roku 1937. Objednávka na dalších pět se neuskutečnila. Za druhé světové války tři jednotky ukořistilo Německo. Celkem pět minolovek bylo za války potopeno. Po jedné jednotce za války provozovala i námořnictva Austrálie a Velké Británie. Minolovka Abraham Crijnssen se dochovala jako muzejní loď.^[1]

Stavba

Konstrukčně navazovala na předcházející minolovky třídy A. Celkem bylo postaveno devět jednotek této třídy. Postavily je loděnice Machinefabriek en Scheepswerf van P. Smit Jr. (P. Smit) v Rotterdamu a Gusto ve Schiedamu. Osm jednotek první série bylo do služby přijato roku 1937. Po vypuknutí války byly objednány další čtyři minolovky, z nichž byl založen kýl pouze u jedné. Tato celkově devátá jednotka byla nedokončená ukořistěna Němci a jimi zařazena roku 1940. Roku 1940 byly objednány ještě dvě, ale jejich stavba rovněž nezačala.^[2]

Jednotky třídy Jan van Amstel:

Jméno	Loděnice	Zahájení stavby	Spuštěna	Vstup do služby	Poznámky
Jan van Amstel	P. Smit	21. března 1936	27. srpna 1936	15. března 1937	Dne 6. března 1942 poškozena japonským letectvem a dne 8. března 1942 potopena japonským torpédoborcem Arašio u ostrova Madura.
Pieter de Bitter	P. Smit	21. března 1936	29. října 1936	26. května 1937	Dne 6. března 1942 potopena vlastní posádkou v Surabaji.
Abraham Crijnssen	Gusto	21. března 1936	22. září 1936	26. května 1937	Dokázala uniknout z Nizozemské východní Indie do Austrálie. Dne 28. září 1942 zařazena do australského námořnictva a sloužila jako eskortní plavidlo. Dne 5. května 1943 byla vrácena nizozemskému námořnictvu. Vyřazena 1961. Další roky sloužila ve výcviku. Roku 1995 byla věnována muzeu v Den Helderu a přeměněna na muzejní loď.^[3]
Eland Dubois	Gusto	21. března 1936	24. října 1936	21. června 1937	Dne 8. března 1942 potopena vlastní posádkou u ostrova Madura.
Willem van Ewijck	P. Smit	1936	22. února 1937	19. července 1937	Dne 8. září 1939 potopena minou.
Pieter Florisz	P. Smit	22. listopadu 1936	11. května 1937	13. září 1937	Dne 14. května 1940 potopena v Enkhuizenu. Vyzvednuta a zařazena do Kriegsmarine jako M551. V květnu 1945 vrácena Nizozemsku jako Pieter Florisz. Vyřazena 1961.
Jan van Gelder	Gusto	10. října 1936	27. března 1937	13. září 1937	Od března 1943 do května 1945 provozována britským královským námořnictvem. Od roku 1950 využívána ke kladení sítí. Vyřazen 1961.
Abraham van der Hulst	Gusto	13. listopadu 1936	31. května 1937	11. října 1937	Dne 14. května 1940 potopena v Enkhuizen. Vyzvednuta a zařazena do Kriegsmarine jako M553. Dne 20. srpna 1944 potopena.
Willem van Ewijck	P. Smit	1940	26. srpna 1940	26. srpna 1940	Ukořistěna Německem a zařazena do Kriegsmarine jako M552. V květnu 1945 vrácena Nizozemsku jako Abraham van der Hulst. Vyřazena 1961.

Konstrukce

Výzbroj tvořil jeden 75mm kanón na přídi, dva 12,7mm kulomety a čtyřicet min. K likvidaci min sloužil mechanický tral. Pohonný systém tvořily dva kotle Yarrow a dva parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 1600 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala patnáct uzlů. Dosah byl 4700 námořních mil při jedenácti uzlech.^[2]

Modifikace

Australským a britským námořnictvem za války provozované minolovky Abraham Crijnssen a Jan van Gelder dostaly v letech 1942–1943 upravenou výzbroj jednoho 76mm kanónu a dvou 20mm kanónů Oerlikon.^[2]

Služba

Na počátku války v Pacifiku se několik těchto minoloviek nacházelo v Nizozemské východní Indii. V průběhu února se situace spojenců v oblasti stala kritickou a po prohraných bitvách v Jávském moři a v Sundském průlivu se spojenecká plavidla pokusila z oblasti uniknout. Dne 2. března 1942 byl Pieter De Bitter potopen vlastní posádkou v Surabaji, 8. března 1942 Eland Dubois potopila vlastní posádka a Jan Van Amstel potopil japonský torpédoborec Arašio při pokusu o proplutí úžinou Lombok do Indického oceánu. Zachránit se dokázala pouze minolovka Abraham Crijnssen. Posádka ji velmi pečlivě maskovala, aby vypadala jako malý ostrov. Přes den se skrývala a pohybovala se v noci podél pobřeží. Dne 20. března 1942 dosáhla australského přístavu Fremantle, jako poslední plavidlo, které dokázalo uniknout.^[3]

Uživatelé

Austrálie Austrálie

Nizozemsko Nizozemsko

Německá říše Německá říše

Spojené království Spojené království

Odkazy

Reference

↑ HNLMS Abraham Crijnssen [online]. Museum Ships [cit. 2023-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c JAN VAN AMSTEL minesweepers (1937, 1940/1946) [online]. Navypedia.org [cit. 2023-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b HMAS Abraham Crijnssen [online]. Royal Australian Navy [cit. 2023-05-23]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 369.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Jan van Amstel na Wikimedia Commons

[muz-1] HNLMS Abraham Crijnssen [online]. Museum Ships [cit. 2023-05-23]. Dostupné online. (anglicky)

[nav-2] JAN VAN AMSTEL minesweepers (1937, 1940/1946) [online]. Navypedia.org [cit. 2023-05-23]. Dostupné online. (anglicky)

[aust-3] HMAS Abraham Crijnssen [online]. Royal Australian Navy [cit. 2023-05-23]. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

Navigation

Navigace

Tématické portály