Třída Joffre
Třída Joffre | |
---|---|
Základní uspořádání třídy | |
Obecné informace | |
Uživatel | Francouzské námořnictvo |
Typ | letadlová loď |
Lodě | 2 (plánováno) |
Osud | stavba zrušena |
Předchůdce | Béarn |
Nástupce | třída Clemenceau |
Technické údaje | |
Výtlak | 18 000 t (standardní) 20 000 t (plný)[1] |
Délka | 236 m (max.) |
Šířka | 24,6 m (na vodorysce) 34,5 m (max.) |
Ponor | 6,6 m |
Pohon | 4× turbína Parsons 8× kotel Indret 4 lodní šrouby 125 000 shp |
Rychlost | 33 uzlů |
Posádka | 1251 |
Výzbroj | 8× 130mm kanón (4×2) 8× 37mm kanón (4×2) 28× 13,2mm kulomet (7×4) |
Pancíř | 105mm boky až 70mm hlavní paluba |
Letadla | 40 ks |
Třída Joffre byla plánovaná třída letadlových lodí francouzského námořnictva. Objednány byly dvě jednotky této třídy, rozestavěna byla pouze jedna. Po vypuknutí druhé světové války byla stavba zrušena.
Stavba
Práce na projektu nových francouzských letadlových lodí probíhaly od roku 1931. Roku 1938 byla v loděnici Ateliers et Chantiers de Penhoët v Saint-Nazaire objednána stavba dvou jednotek této třídy. Kýl prototypové letadlové lodě Joffre byl založen 18. listopadu 1938. Stavbu přerušilo vypuknutí války. Z 25% hotové plavidlo bylo roku 1940 sešrotováno. Stavba jeho sesterské lodě Painlevé byla zrušena před založením kýlu.[1]
Konstrukce
Letadlová loď měla průběžnou letovou palubu (bez katapultů) s velitelskou nástavbou na pravoboku. Až 40 letadel mělo být umístěno ve dvou hangárech spojených s palubou dvěma výtahy. Výzbroj tvořilo osm 130mm kanónů, osm 37mm kanonů a dvacet čtyři 13,2mm kulometů. Pohonný systém tvořilo 8 kotlů Indret a čtyři turbíny Parsons o výkonu 125 000 shp, pohánějící čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost měla dosahovat 33 uzlů.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c JOFFRE aircraft carriers [online]. Navypedia.org [cit. 2018-11-25]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3.