Třída John C. Butler
| Třída John C. Butler | |
|---|---|
 USS Stafford | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | United States Navy Portugalské námořnictvo |
| Typ | eskortní torpédoborec |
| Lodě | 83 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída Rudderow |
| Nástupce | třída Dealey |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 1350 T (standardní) 1750 T (plný) |
| Délka | 93 m |
| Šířka | 11 m |
| Ponor | 2,84 m |
| Pohon | 2 parní turbíny 2 kotle 2 lodní šrouby 12 000 shp |
| Rychlost | 24 uzlů |
| Dosah | 6000 nám. mil při 12 uzlech |
| Posádka | 15 důstojníků 183 námořníků |
| Výzbroj | 2× 127mm kanón (2×1) 4× 40mm kanón (2×2) 10× 20mm kanón (10×1) 3× 533mm torpédomet (1×3) 1× Hedgehog 8 vrhačů, 2 skluzavky |
Třída John C. Butler (jinak též třída WGT) byla třída eskortních torpédoborců amerického námořnictva z období druhé světové války. Postaveno jich bylo celkem 83 kusů.
Pozadí vzniku
Americké loděnice postavily celkem 83 jednotek této třídy. Původně jich bylo objednáno 293 kusů, ovšem rovných 210 bylo později zrušeno.[1] Na stavbě se podílely loděnice Boston Navy Yard (7), Consolidated (34), Houston (23) a Federal-Port Newark (16). Do služby vstupovaly v letech 1943–1945. Stavba čtyř dalších byla zrušena po založení kýlu.[2]
Konstrukce
_off_Boston%2c_Massachusetts_(USA)%2c_on_20_May_1944.jpg)
Plavidla nesla dva 127mm kanóny v jednohlavňových věžích, které doplnily čtyři 40mm kanóny Bofors a deset 20mm kanónů Oerlikon. Dále nesly jeden tříhlavňový 533mm torpédomet. K napadání ponorek sloužil jeden salvový vrhač hlubinných pum Hedgehog, dále osm a dvě skluzavky pro svrhávání hlubinných pum. Pohonný systém tvořily dvě parní turbíny Westinghouse a dva kotle. Lodní šrouby byly dva. Nejvyšší rychlost dosahovala 24 uzlů.[2]
Operační služba
Za druhé světové války byly ztraceny tři jednotky této třídy. USS Shelton potopila 3. října 1944 poblíž Morotai japonská ponorka RO-41. USS Samuel B. Roberts potopily japonské válečné lodě 25. října 1944 v bitvě u Samaru. USS Eversole potopila 28. října 1944 poblíž Leyte japonská ponorka I-45.[2]
Zahraniční uživatelé
Dvě jednotky vyřazené Američany zakoupilo portugalské námořnictvo. USS McCoy Reynolds jím byl provozován jako Corte Real (F-334) a USS Formoe (DE-509) jako Diogo-Cão (F-333).[3]
Reference
- ↑ DE-339 John C. Butler [online]. Globalsecurity.org [cit. 2012-03-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c John C. Butler class [online]. Destroyerhistory.org [cit. 2012-03-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DE-339 John C. Butler - ship list [online]. Globalsecurity.org [cit. 2012-03-24]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída John C. Butler na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
The U.S. Navy destroyer escort USS Eversole (DE-404) off Boston, Massachusetts (USA), on 20 May 1944. She is painted in Camouflage Measure 31 , Design 2C.
View of USS Stafford (DE-411).
_at_Consolidated_Steel%2c_Orange%2c_Texas_(USA)%2c_on_29_August_1944_(80-G-268398).jpg)
Launch of the U.S. Navy destroyer escort USS John L. Williamson (DE-370) at the Consolidated Steel Corporation, Orange, Texas (USA), on 29 August 1944.