Třída Kamikaze (1922)

Třída Kamikaze
„1. torpédoborec“ (viz číslo „1“ na přídi torpédoborce – později Kamikaze) 23. prosince 1922.
„1. torpédoborec“ (viz číslo „1“ na přídi torpédoborce – později Kamikaze) 23. prosince 1922.
Obecné informace
UživatelVlajka japonského válečného námořnictva Japonské císařské námořnictvo
TypTorpédoborec
Lodě9 jednotek dokončeno
7 ztraceno za druhé světové války
Zahájení stavby19211923
Spuštění na vodu19221925
Uvedení do služby1922 až 1925
PředchůdceTřída Minekaze
NástupceTřída Mucuki
Technické údaje
Výtlak1270 T standardní
1400 T při zkouškách[1]
1720 T plný[1]
Délka97,5 m mezi svislicemi
102,6 m celkem[1]
Šířka9,1 m[1]
Ponor2,9 m[1]
Pohon4 kotle Ro-gó Kanpon šiki
2 sestavy parních turbín Micubiši Parsons nebo Kanpon
2 šrouby
38 500 k na hřídeli (28 316,7 kW)[1][2][p 1]
Rychlost37,2 uzlů (68,89 km/h)[1]
Dosah3600 námořních mil (6667 km) při 14 uzlech (25,9 km/h)[1]
Posádka148[1]
VýzbrojPo dokončení:
4 x 120 mm/45 typu 3. roku (4xI)
2 x 6,5mm/115 kulomet modelu 1914 (2xI)
6 x 533mm torpédomety modelu 1921 (3xII)
20 min[1]

Třída Kamikaze (japonsky: 神風型 Kamikaze-gata), též někdy třída Kijokaze, sestávala z devíti „torpédoborců první třídy“ (一等駆逐艦 ittó kučikukan) japonského císařského námořnictva, postavených v letech 19211925. Kamikaze vycházely z předchozí třídy Minekaze a lišily se pouze drobnými změnami konstrukce. Během druhé světové války již byly zastaralé a tak sloužily hlavně jako doprovodná plavidla a rychlé transportéry.

Sedm jednotek bylo ztraceno během bojů v Pacifiku. Čtyři z nich měly na svědomí ponorky, dvě jednotky byly potopeny letadly a jedna padla za oběť pobřežní baterii na atolu Wake. Dvě zbývající jednotky válku přečkaly a jedna z nich byla použita jako repatriační plavidlo.

Všechny jednotky byly pojmenovány podle meteorologických jevů souvisejících s větrem (風 kaze znamená „vítr“).

Vývoj a konstrukce

Torpédoborce třídy Kamikaze navázaly na předchozí třídu Minekaze – konkrétně na její poslední tři jednotky tvořící podtřídu Nokaze – ze které převzaly rozmístění hlavňové a torpédové výzbroje. Ta sestávala ze čtyř 120mm kanónů typu 3. roku a tří otočných dvouhlavňových torpédometů modelu 1921.[3] Od třídy Minekaze se Kamikaze lišily detaily můstku, rozšířením trupu o 0,1 metru a zvětšením standardního výtlaku o 55 tun. Tato velká podobnost vede některé autory – například Evans & Peattie – k tomu, že jednotky třídy Kamikaze řadí pod třídu Minekaze.[4]

Stavba torpédoborců třídy Kamikaze probíhala na základě plánu rozvoje císařského námořnictva 8-8 (八八艦隊案 hači-hači kantai-an). Celkem mělo být postaveno jedenáct jednotek, ale kvůli omezením vzniklým v důsledku podepsání washingtonské konference byly dvě jednotky zrušeny.[5] Paralelně k třídě Kamikaze byly stavěny i „torpédoborce druhé třídy“ (二等駆逐艦 nitó kučikukan) třídy Wakatake.[6]

Můstek

Hlavní nástavba měla čtyři úrovně: dolní patro na horní palubě (上部甲板 džóbu kanpan), druhé patro horní můstkové paluby (上部艦橋 džóbu kankjó), můstek (羅針艦橋 rašin kankjó) a plošinu se světlometem a dálkoměrem. Otevřený můstek měl přední stěnu chráněnou plechem a prosklenými okny. Nad přední částí můstku byla kostra, přes kterou se jako ochrana před nepříznivým počasím dala natáhnout plachta. Plošina nad můstkem nesla 40cm světlomet a 2m stereoskopický dálkoměr. Na křídlech můstku se rovněž nacházely oba protiletadlové kulomety.[7]

Pohon

Pohon prvních pěti jednotek třídy Kamikaze zajišťovaly (stejně jako u Minekaze) dvě soustavy v Japonsku licenčně vyrobených parních turbín Micubiši Parsons. Každá sestava se skládala z jedné vysokotlaké a jedné nízkotlaké turbíny, které přes převodovku poháněly jednu hřídel. Každá sestava měla výkon 19 250 k (14 158,4 kW[p 1]) při 400 otáčkách lodního šroubu za minutu.[8] Nárůst výtlaku a šířky lodí při zachování stejné pohonné soustavy vedl k poklesu maximální rychlosti na 37,2 uzlů (68,89 km/h).[1] Vysokotlaké turbíny měly (na rozdíl od Minekaze) každá navíc dva stupně pro plavbu cestovní rychlostí, které byly při plavbě maximální rychlostí vynechány.[8]

Sytou páru turbínám dodávaly čtyři vodotrubné kotle Ro-gó Kanpon šiki,[9] přičemž přední komín odváděl spaliny z 1. a 2. a zadní komín ze 3. a 4. kotle.

Podtřída Oite

Poslední čtyři jednotky se od prvních pěti odlišovaly v několika detailech, kvůli kterým jsou tyto jednotky označovány jako podtřída Oite:

  • Soustavy turbín Micubiši Parsons byly nahrazeny za sestavy turbín Kanpon o stejném výkonu a stejné konfiguraci zapojení[8]
  • Byla zdvojnásobena zásoba náhradních torpéd ze dvou na čtyři. První jednotky nesly celkem osm torpéd (šest v torpédometech a dvě náhradní), zatímco podtřída Oite mohla nést celkem až deset torpéd (šest v torpédometech a čtyři náhradní)
  • 6,5mm kulomety modelu 1914 byly nahrazeny za dva 7,7mm/87 kulomety Lewis
  • Instalovány dva vrhače hlubinných náloží a dvě skluzavky pro hlubinné nálože na zádi

Pozdější modifikace

Harukaze v roce 1934 již s novým zakončením komínů

Ve třicátých letech byl změněn tvar komínů, jejichž konce byly zešikmeny.

Za druhé světové války byla výzbroj přežívajících jednotek modifikována. Zejména došlo k posílení protiletadlové výzbroje. V letech 1941 a 1942 byla demontována 120mm děla č. 4 (na zádi) a lodě obdržely až deset 25mm kanónů typu 96. V roce 1944 nesly lodě třináct až dvacet 25mm hlavní.[5]

Pojmenování jednotek třídy Kamikaze

Pravobok „torpédoborce číslo 15“ dne 29. prosince 1924. Tato jednotka později nesla jméno Asanagi

.

Původně se počítalo s tím, že jednotky třídy Kamikaze ponesou jména větrů, obdobně jako předchozí třída Minekaze. První jednotka pak měla nést jméno Kijokaze (清風) nebo Sojokaze (微風), což vede někdy k označování třídy Kamikaze (jak byla nakonec první jednotka přejmenována) jako třídy Kijokaze. Jména jim ale nebyla přidělena a lodě byly pouze opatřeny lichým číslem (například 第一駆逐艦 Dai-iči kučikukan ~ „1. torpédoborec“). Sudá čísla pak byla přidělena torpédoborcům třídy Wakatake. Dne 24. dubna 1924 bylo k řadové číslovce přidáno 号 ( ~ číslo, položka), takže název pak zněl například 第一号駆逐艦 Dai-iči-gó kučikukan ~ „torpédoborec číslo 1“. Dne 1. srpna 1928 pak došlo k přejmenování, kdy byla jednotkám přidělena jména související s větrem. Fotografie Harukaze z roku 1934 dokládá souběžné používání jména (viz katakanou psaný nápis 「ゼカルハ」 na boku – psal se ještě zprava doleva) a čísla (viz číslo „5“ na přídi).

Jednotky třídy Kamikaze

Sloupec „Číslo“ obsahuje čísla přidělená torpédoborcům před přejmenováním v roce 1928.
ČísloJménoLoděnicePoložení kýluSpuštěníPřijetí do službyOsud
&0000000000000001.0000001Kamikaze
(神風)
Micubiši, Nagasaki19211215a15. prosince 192119220925a25. září 192219221219a19. prosince 192219451005a5. října 1945 vyřazen. Jako repatriační plavidlo najel 19460607a7. června 1946 na útes u Omaezaki v prefektuře Šizuoka
&0000000000000003.0000003Asakaze
(朝風)
Micubiši, Nagasaki19220216a16. února 192219221208a8. prosince 192219230616a16. června 192319440823a23. srpna 1944 potopen západně od Luzonu ponorkou USS Haddo
&0000000000000005.0000005Harukaze
(春風)
arzenál Maizuru19220516a16. května 192219221218a18. prosince 192219230531a31. května 192319451110a10. listopadu 1945 vyřazen a následně potopen jako vlnolam
&0000000000000007.0000007Macukaze
(松風)
arzenál Maizuru19221202a2. prosince 192219231030a30. října 192319240405a5. dubna 192419440609a9. června 1944 potopen východně od Čičidžima ponorkou USS Swordfish
&0000000000000009.0000009Hatakaze
(旗風)
arzenál Maizuru19230703a3. července 192319240315a15. března 192419240830a30. srpna 192419450115a15. ledna 1945 potopen útokem amerických letounů z letadlových lodí v Takao
&0000000000000011.00000011Oite
(追風)
Uraga, Jokosuka19230316a16. března 192319241127a27. listopadu 192419251030a30. října 192519440218a18. února 1944 potopen při útoku amerických letounů z letadlových lodí na Truk
&0000000000000013.00000013Hajate
(疾風)
Išikawadžima, Tokio19221111a11. listopadu 192219250323a23. března 192519251121a21. listopadu 192519411211a11. prosince 1941 potopen pobřežní baterií jihozápadně od atolu Wake
&0000000000000015.00000015Asanagi
(朝凪)
Fudžinagata, Ósaka19230305a5. března 192319240421a21. dubna 192419251229a29. prosince 192519440522a22. května 1944 potopen ponorkou USS Pollack severozápadně od Čičidžima
&0000000000000017.00000017Júnagi
(夕凪)
arzenál Sasebo19230917a17. září 192319240423a23. dubna 192419250524a24. května 192519440825a25. srpna 1944 potopen ponorkou USS Picuda u severního pobřeží Luzonu

Odkazy

Poznámky

  1. a b Pro přepočet výkonu bylo použito vztahu pro metrickou koňskou sílu. Je ovšem otázka v jaké soustavě byl výkon turbín císařského námořnictva definován. Již koncem 19. století Japonsko znalo (a občas i používalo) metrickou soustavu a například v říjnu 1917 císařské námořnictvo přeznačilo svoje zbraně z palců na centimetry (viz Lacroix & Wells, str. 3). Ale teprve 44. zasedání Teikoku-gikai (帝國議会 ~ císařský sněm) v roce 1921 uzákonilo přechod na metrickou soustavu. Jelikož tou dobou nedošlo k přehodnocení výkonu japonských turbín a zavedení metrické soustavy se jich tudíž nedotklo (viz výkony turbín v Lacroix & Wells), jsou dvě možnosti: 1) císařské námořnictvo uvádělo výkon turbín v metrické koňské síle již před oficiálním zavedením metrické soustavy a nebo 2) po oficiálním zavedení metrické soustavy si císařské námořnictvo ponechalo odvozenou jednotku definovanou v angloamerické měrné soustavě

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků 神風型駆逐艦 (2代) na japonské Wikipedii a Kamikaze class destroyer (1922) na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k NISHIDA, Hiroshi. Kamikaze class 1st class destroyers [online]. [cit. 2010-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-15. (anglicky) 
  2. IJN Kiyokaze Class Destroyers: Specifications [online]. globalsecurity.org, rev. 2006-12-17 [cit. 2010-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Torpédomety: Mechanism of Japanese Destroyers, str. 90 až 92
  4. EVANS, David C.; PEATTIE, Mark R. Kaigun: strategy, tactics, and technology in the Imperial Japanese Navy, 1887-1941. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1997. Dostupné online. ISBN 978-0-87021-192-8. Kapitola Calamity at Sea: The Tomozuru and Fourth Fleet Incidents, 1934-35, s. 176. (anglicky) 
  5. a b Wiśniewski, str. 7
  6. JONES, Daniel H. IJN Minekaze, Kamikaze and Mutsuki class Destroyers [online]. [cit. 2010-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-08-28. (anglicky) 
  7. Mechanism of Japanese Destroyers, str. 28, 29
  8. a b c LACROIX, Eric; WELLS II, Linton. Japanese Cruisers of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1997. ISBN 0-87021-311-3. S. 738 a 739. (anglicky) 
  9. Lacroix & Wells, str. 735 a 736

Literatura

  • WIŚNIEWSKI, Piotr. Niszczyciele japońskie 1920-45. Gdynia: A.J.-Press, 1996. ISBN 83-86208-38-4. (polsky) 
  • 駆逐艦 秋月型・松型・橘型・睦月型・神風型・峯風型. [s.l.] : 光人社, 1997. (日本海軍艦艇写真集 (Warships of the Imperial Japanese Navy); sv. 18.). ~ Kučikukan Akizuki-gata, Macu-gata, Tačibana-gata, Mucuki-gata, Kamikaze-gata, Minekaze-gata. [s.l.]: Kódžinša, 1997. (Nippon kaigun kantei šašinšú (Warships of the Imperial Japanese Navy); sv. 18). ISBN 978-4769808190. (japonsky) 
  • 図解 日本の駆逐艦 (Mechanism of Japanese Destroyers). [s.l.] : 光人社, 1999. (図解・軍艦シリーズ; sv. 4.) ~ Zukai Nippon no kučikukan (Mechanism of Japanese Destroyers). [s.l.]: Kódžinša, 1999. (Zukai: Gunkan širi–zu; sv. 4). ISBN 978-4769808985. (japonsky) 
  • FUKUI, Shizuo. Japanese Naval Vessels at the End of World War II. London: Greenhill Books, 1992. ISBN 1-85367-125-8. (anglicky) 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Kamikaze na Wikimedia Commons
  • NISHIDA, Hiroshi. Kamikaze class 1st class destroyers [online]. [cit. 2010-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-15. (anglicky) 
  • IJN Kiyokaze Class Destroyers [online]. globalsecurity.org, rev. 2006-12-17 [cit. 2010-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  • JONES, Daniel H. IJN Minekaze, Kamikaze and Mutsuki class Destroyers [online]. [cit. 2010-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-08-28. (anglicky) 

Média použitá na této stránce

Naval Ensign of Japan.svg
Autor: David Newton, uploader was Denelson83, Licence: CC BY-SA 3.0
Vlajka Japonskej cisárskej armády
Japanese destroyer Harukaze 1934.jpg
Imperial Japanese Navy destroyer Harukaze (Kamikaze-class) at Yokosuka Port.
Kamikaze II.jpg
Imperial Japanese Navy destroyer Kamikaze, the second Japanese warship to bear that name.
Asanagi.jpg
Imperial Japanese Navy destroyer Asanagi.