Třída Kari

Třída Kari
Taka (PC-303)
Obecné informace
UživatelVlajka Japonské námořní síly sebeobrany
Typstíhač ponorek
Lodě4
Osudvyřazeny
Nástupcetřída Kamome
Technické údaje
Výtlak310 t (standardní)
340 t (plný)
Délka56 m
Šířka6,5 m
Ponor2,1 m
Pohon2 diesely, 2 lodní šrouby
Rychlost20 uzlů
Posádka70
Výzbroj2× 40mm kanón (1×2)
Hedgehog
2 vrhače, 2 spouštěče
RadarSPS-5B
SonarSQS-11A

Třída Kari byla třída pobřežních protiponorkových hlídkových lodí Japonských námořních sil sebeobrany. Skládala se ze čtyř jednotek, provozovaných v letech 1957–1977.

Stavba

Jejich stavba byla schválena v rámci programu pro roku 1954. Konstrukčně vycházely ze stíhačů ponorek japonského císařského námořnictva třídy No. 4 a třídy No. 13. Celkem byly v letech 1955–1957 postaveny čtyři jednotky této třídy. První a třetí postavila japonské loděnice Fujinagata v Ósace, druhý a čtvrtý japonské loděnice Iino Heavy Industries v Maizuru.[1]

Jednotky třídy Kari:

JménoZaložení kýluSpuštěnaVstup do službyStatus
Kari (PC-301)18. ledna 195626. září 19568. února 1957vyřazen 15. března 1977
Kidži (PC-302)14. prosince 195511. září 195629. ledna 1957vyřazen 15. března 1977
Taka (PC-303)18. ledna 195617. listopadu 195611. března 1957vyřazen 15. března 1977
Waši (PC-304, 697)14. prosince 195512. listopadu 195620. března 1957vyřazen 15. března 1977

Konstrukce

Pro úsporu hmotnosti byly nástavby a stěžeň vyrobeny z hliníkové slitiny, trup z tenkých ocelových plátů SM41W a ostatní části z vysokotažné oceli. Komín byl velmi malý a nízký.

Čluny byly vybaveny námořním vyhledávacím radarem AN/SPS-5B (pracujícím v pásmu X), střeleckým radarem Mk.63 GFCS (Gun Fire Control System) a trupovým sonarem SQS-11A. Vyzbrojeny byly dvěma 40mm kanóny Bofors Mk.1 v jednohlavňové lafetaci a jedním salvovým vrhačem hlubinných pum Mk.10 Hedgehog s 96 náložemi (celkem čtyři salvy). Doplňovaly jej dva vrhače hlubinných náloží typu 55 a dva spouštěče hlubinných pum typu 54. Oba byly umístěny na bocích zádě. Celkem pro ně bylo neseno 36 hlubinných pum.

Pohonný systém tvořily dva diesely Kawasaki-MAN V8V22/30 o celkovém výkonu 2000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 20 uzlů.[2]

Odkazy

Reference

  1. KAMOME submarine chasers (1957) [online]. Navypedia.org [cit. 2022-04-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Japan: Submarine Chasers. Military Review. Fort Leavenworth, Kansas: U.S. Army Command and General Staff College, srpen 1957, svazek 37, číslo 5, s. 73. Dostupné online. ISSN 1943-1147. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Naval Ensign of Japan.svg
Autor: David Newton, uploader was Denelson83, Licence: CC BY-SA 3.0
Vlajka Japonskej cisárskej armády