Třída Kawači
| Třída Kawači | |
|---|---|
 Seccu | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Japonské císařské námořnictvo |
| Typ | predreadnought |
| Lodě | 2 |
| Osud | 1 zničena vnitřním výbuchem 1 potopena |
| Předchůdce | třída Sacuma |
| Nástupce | třída Kongó |
| Technické údaje Kawači | |
| Výtlak | 20 823 t (standardní)[1] 22 900 t (plný)[2] |
| Délka | 160,6 m (max.) |
| Šířka | 25,7 m |
| Ponor | 8,2 m |
| Pohon | 16 kotlů, 2 parní turbíny 2 lodní šrouby 25 000 hp |
| Rychlost | 20 uzlů |
| Dosah | 2700 nám. mil při 18 uzlech[2] |
| Posádka | 999 |
| Výzbroj | 4× 305mm/50 kanón (2×2) 8× 305mm/45 kanón (4×2) 10× 152mm kanón (10×1) 8× 120mm kanón (8×1) 12× 76mm kanón (12×1) 5× 457mm torpédomet |
| Pancíř | 102–305mm boky 280mm barbety a věže 30mm paluba 152mm kasematy 254mm velitelská věž |
Třída Kawači byla třída predreadnoughtů japonského císařského námořnictva. Postaveny byly dvě jednotky této třídy. V prvoliniové službě byly v letech 1912–1923. Zatímco Kawači byla roku 1918 zničena vnitřním výbuchem, Seccu byla na základě Washingtonské konference odzbrojena a využívána jako pomocné plavidlo. Potopena byla na konci druhé světové války.[3]
Stavba
Byla to druhá třída bitevních lodí postavených japonskými loděnicemi. Konstrukčně vycházely z bitevní lodě Aki třídy Sacuma. Asi 20 % komponentů pocházelo ze zahraničí (oproti 60 % u třídy Sacuma).[1] Obdobně jako u dreadnoughtů nesly silnou baterii 305mm kanónů, které však měly dvě různé délky hlavně a tedy i odlišnou balistiku. Třída Kawači proto není považována za plnohodnotné dreadnoughty.[4] Postaveny byly dvě jednotky této třídy. Stavba proběhla v letech 1909–1912 v loděnicích v Jokosuce a v Kure.[1]
Jednotky třídy Kawači:[1]
| Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|
| Kawači | Jokosuka | 1. dubna 1909 | 15. října 1910 | 31. března 1912 | Dne 12. července 1918 byla v Tokujamském zálivu zničena vnitřním výbuchem. Zemřelo 700 osob. Vrak byl sešrotován. |
| Seccu | Kure | 18. ledna 1909 | 30. března 1911 | 1. července 1912 | Roku 1922 odzbrojena, 1923 vyřazena a používána jako cílová loď. Dne 24. července 1945 potopena u Kure americkými palubními letadly z operačního svazu TF 38. Později byl vrak sešrotován. |
Konstrukce
Hlavní výzbroj tvořily čtyři 305mm/50 kanóny ve dvoudělových věžích na přídi a na zádi, které doplňovalo osm 305mm/45 kanónů ve dvoudělových věžích. Dále nesly deset 152mm kanónů, osm 120mm kanónů, dvanáct 76mm kanónů a pět 457mm torpédometů. Pohonný systém tvořilo 16 kotlů Miyabara a dvě parní turbíny Curtis (vyrobené licenčně firmou Kawsaki) o výkonu 25 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 20 uzlů.[1] Dosah byl 2700 námořních mil při 18 uzlech.[2]
Modifikace
V roce 1921 Seccu nenesla dosavadní 76mm kanóny, přičemž na střechy hlavních dělových věží byly rozmístěny čtyři protiletadlové 76mm kanóny. Dále byly odstraněny dva z torpédometů.[1]
Seccu byla roku 1922 odzbrojena a následně upravena na cílovou loď, která byla řízena dálkově z torpédoborce Jukikaze. Prostřední komín byl odstraněn a rychlost poklesla na 16 uzlů. Z trupu byl odstraněn boční pancéřový pás. Roku 1940 byl vyměněn pohonný systém.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1906–1921. Annapolis: Naval Institute Press, 1985. S. 229. (anglicky)
- ↑ IJN Settsu Class Battleships [online]. Globalsecurity.org [cit. 2020-05-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři, 1. díl. Rok 1914. Praha: Libri, 2001. 258 s. ISBN 80-85983-84-2. S. 41.
Literatura
- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 28-058-86.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Kawači na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Right elevation and deck plan diagrams depicting Japanase Kawachi class battleship.
Numbers on top diagram show armour thickness (shaded areas) in inches.
Numbers on bottom diagram show size of guns in inches.