Třída King Edward VII

Třída King Edward VII
HMS Britannia
HMS Britannia
Obecné informace
Uživatelvlajka Royal Navy
Typpredreadnought
Lodě8
Osud2 potopeny
6 vyřazeno
Předchůdcetřída Duncan
Nástupcetřída Swiftsure
Technické údaje
Výtlak15 585 t[1]
Délka129,54 m (mezi svislicemi)
138,3 m (max.)
Šířka23,77 m
Ponor7,72 m
Pohon2 parní stroje, 2 lodní šrouby
Rychlost18,5 uzlu
Posádka777
Výzbroj4× 305mm kanón (2×2)
4× 234mm kanón (4×1)
10× 152mm kanón (10×1)
14× 76mm kanón (14×1)
14× 47mm kanón (14×1)
4× 457mm torpédomet
Pancíř51mm paluba
až 228mm boky
305mm velitelská věž

Třída King Edward VII byla třída predreadnoughtů Royal Navy. Celkem bylo postaveno osm jednotek této třídy. Ve službě byly od roku 1905. Účastnily se první světové války, ve které byly dvě potopeny. Ostatní byly na počátku 20. let 20. století sešrotovány.

Stavba

Tato třída představovala kvalitativní posun od linie zahájené třídou Majestic. Především měla o 1000 tun větší výtlak a palebnou sílu zvětšenou přidáním čtyř 234mm kanónů. V praxi však toto řešení ztěžovalo řízení palby, neboť bylo obtížné rozlišit dopady střel obou hlavních ráží.[1] Celkem bylo v letech 1902–1907 postaveno osm jednotek této třídy.[2]

Jednotky třídy King Edward VII:[1]

JménoLoděniceZaložení kýluSpuštěnaVstup do službyPoznámka
AfricaChatham dockyard27. ledna 190420. května 1905listopad 1906Od roku 1918 v rezervě.[2] Sešrotována 1920.
BritanniaPortsmouth dockyard4. února 190410. prosince 1904září 1906Dne 9. listopadu 1918 u mysu Trafalgar potopena německou ponorkou SM UB 50.
CommonwealthFairfield, Glasgow17. června 190213. května 1903březen 1905Od srpna 1918 dělostřelecká cvičná loď.[2] Sešrotována 1921.
DominionVickers, Barrow-in-Furness23. května 190225. srpna 1903červenec 1905Od května 1918 v rezervě.[2] Sešrotována 1921.
HiberniaDevonport dockyard6. ledna 190417. června 1905leden 1907Od října 1917 v rezervě.[2] Sešrotována 1921.
HindustanJohn Brown, Clydebank25. října 190219. prosince 1903červenec 1905Od května 1918 v rezervě.[2] Sešrotována 1921.
King Edward VIIDevonport dockyard8. března 190223. července 1903únor 1905Dne 6. ledna 1916 se poblíž mysu Wrath potopila na mině.
New ZealandPortsmouth dockyard9. února 19034. února 1904červenec 1905Od září 1918 v rezervě.[2] Od Sešrotována 1921.

Konstrukce

Schéma výzbroje a pancéřování

Hlavní výzbroj tvořily čtyři 305mm kanóny ve dvouhlavňových věžích, doplněné čtyřmi 234mm kanóny v jednohlavňových věžích. Sekundární výzbrojí bylo deset kasematových 152m kanónů. Lodě dále nesly čtrnáct 76mm kanńů, čtrnáct 47mm kanónů a čtyři 457mm torpédomety. Pohonný systém tvořily dva parní stroje o výkonu 18 000 ihp, pohánějící dva lodní šrouby. Počet a typ použitých kotlů se v rámci třídy lišil. Například bitevní loď Dominion měla šestnáct kotlů Babcock and Wilcox a bitevní loď New Zealand měla dvanáct kotlů Niclausse. Nejvyšší rychlost dosahovala 18,5 uzlu.[1]

Osudy

Detail věže s 234mm kanónem

Třída King Edward VII vstupovala do služby v době dokončení koncepčně revoluční bitevní lodi HMS Dreadnought a proto brzy zastarala. V rozličných rolích však tyto lodě sloužily převážnou část první světové války.

V roce 1912 z nich byla vytvořena 3. eskadra bitevních lodí, sloužící během první balkánské války v letech 1912–1913 ve Středomoří. V první polovině první světové války byla eskadra součástí Velkého loďstva. Během války byly jednotlivé lodě nasazovány i na jiných bojištích a postupně vyřazovány z první linie. Počátkem roku 1918 byly ve službě již jen dvě (společně s HMS Dreadnought tvořily 3. eskadru bitevních lodí), přičemž posádky ostatních byly převeleny na nová eskortní plavidla.[3]

Dvě jednotky byly za války ztraceny. King Edward VII se potopil poblíž mysu Wrath na severu Skotska na mině položené německým pomocným křižníkem SMS Möve.[4] Britannia byla poblíž mysu Trafalgar potopena dvěma torpédy německé ponorky SM UB 50 (nadporučík Heinrich Kukat). Byla to poslední britská válečná loď potopená v první světové válce. V době útoku byla ponorka na cestě z Puly do Kielu, kam opravdu 29. listopadu 1918 doplula.[5] Zbylých šest lodí bylo v letech 1920–1921 prodáno do šrotu.

Odkazy

Reference

  1. a b c d GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 38. (anglicky) 
  2. a b c d e f g MILFORD, Darren. King Edward VII Class Battleship [online]. Worldwar1.co.uk [cit. 2020-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 5. Rok 1918. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-102-7. S. 121. 
  4. MILFORD, Darren. Major Warships Sunk in World War 1 1916 [online]. Worldwar1.co.uk [cit. 2020-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Hrbek 2002, s. 29.

Literatura

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce