Třída King George V (1911)
| Třída King George V | |
|---|---|
.jpg) HMS King George V | |
| Obecné informace | |
| Uživatel |  Royal Navy |
| Typ | bitevní loď |
| Lodě | 4 |
| Osud | 1 potopena 3 vyřazeny |
| Předchůdce | třída Orion |
| Nástupce | třída Iron Duke |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 23 000 t[1] |
| Délka | 182,1 m |
| Šířka | 27,1 m |
| Ponor | 8,7 m |
| Pohon | 18 kotlů 4 parní turbíny 4 lodní šrouby 31 000 hp |
| Rychlost | 22 uzlů |
| Dosah | 6730 nám. mil při 10 uzlech |
| Posádka | 782 |
| Výzbroj | 10× 343mm kanón (5×2) 16× 102mm kanón (16×1) 4× 47mm kanón (4×1) 3× 533mm torpédomet |
| Pancíř | 200–300mm boky 100–250mm přepážky 75–250mm barbety 280mm čela věží 25–100mm paluby |
Třída King George V byla třídou dreadnoughtů Royal Navy. Byla to druhá třída britských „superdreadnoughtů“, tedy bitevních lodí s kanóny ráže větší, než 305 mm. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1912–1926. Účastnily se první světové války. Bitevní loď Audacious byla ve válce potopena. Ostatní tři lodě bojovaly v bitvě u Jutska. Ajax se účastnila také intervence do ruské občanské války. Ve 20. letech byly všechny tři zbylé lodě vyřazeny z aktivní služby. Centurion dále sloužil jako cílová loď a byl potopen jako vlnolam během vylodění v Normandii.
Stavba
Plavidla byla objednána v rámci stavebního programu pro rok 1910. Konstrukčně navazovala na předcházející třídu Orion. Mezi změny patřilo posunutí hlavního stožáru před první komín a úpravy pancéřování. Zvažována byla náhrada sekundárních 102mm kanónů za větší ráži, bylo to ale zamítnuto kvůli hrozbě nárůstu nákladů. Celkem byly v letech 1911–1913 postaveny tři jednotky této třídy.[1]
Jednotky třídy King George V:[1]
| Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|
| King George V (ex Royal George) | Portsmouth dockyard | 16. ledna 1911 | 9. října 1911 | listopad 1912 | V letech 1923–1926 výcvik dělostřelců. Sešrotována 1926. |
| Centurion | Devonport dockyard | 16. ledna 1911 | 18. listopadu 1911 | květen 1913 | Vyřazena 1926. Do roku 1941 dálkově řízená cílová loď. Později do roku 1944 plovoucí protiletadlová baterie v Egyptě. Roku 1944 potopena jako vlnolam. |
| Audacious | Cammell Laird, Birkenhead | únor 1911 | 14. září 1912 | říjen 1913 | Dne 27. října 1914 se potopila na mině. |
| Ajax | Scotts, Greenock | 27. února 1911 | 21. března 1912 | březen 1913 | Od roku 1924 v rezervě. Sešrotována 1926. |
Konstrukce
Hlavní výzbroj tvořilo deset 343mm kanónů v pěti dvoudělových věžích umístěných v ose trupu. Doplňovalo je šestnáct 102mm kanónů, čtyři 47mm kanóny a tři 533mm torpédomety. Pohonný systém tvořilo osmnáct kotlů Babcock & Wilcox (Audacious a Centurion měly kotle Yarrow) a čtyři parní turbíny Parsons o výkonu 31 000 ihp, pohánějící čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 21 uzlů. Dosah byl 6730 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.[1]
Modifikace
Na přeživších třech jednotkách byly za války odstraněny protitorpédové sítě. Roku 1915 byly z předních dělových věží odstraněny dva 102mm kanóny, které nahradily dva protiletadlové 102mm kanóny. Od roku 1918 vybaveny plošinou pro start letounu (nikoliv přistání).[1]
Odkazy
Reference
Literatura
- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída King George V na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Edith and Mabel Smith deceased, Licence: CC BY-SA 4.0
HMS Audacious crew take to lifeboats to be taken aboard RMS Olympic
The battleship HMS Prince of Wales underway