Třída Kirov (1935)

Třída Kirov
Kirov krátce po zařazení do služby
Kirov krátce po zařazení do služby
Obecné informace
UživatelVlajka SN Sovětské námořnictvo
Typtěžký křižník
Lodě6
Zahájení stavby1935–1938
Spuštění na vodu1936-1944
Uvedení do služby1938-1944
Osudvyřazeny
PředchůdceKrasnyj Kavkaz
Nástupcetřída Čapajev
Technické údaje Kirov:
Výtlak7880 t (standardní)
9436 t (plný)[1]
Délka178 m (mezi svislicemi)
191 m
Šířka17,66 m
Ponor7,23 m
Pohon6 kotlů, 2 turbínová soustrojí
2 lodní šrouby
113 000 shp
Rychlost34 uzlů
Dosah3750 nám. mil při 18 uzlech
Posádka734 (během míru)
Výzbroj9× 180mm/57 kanón MK-3-180 (3×III)
6× 100mm/56 kanón B-34 (6×I)
6× 45mm/46 kanón 21-K (6×I)
4× 12,7mm kulomet DK
6× 533mm torpédomet (2×III)
96 min KB nebo 164 min modelu 1926
Pancíř50mm boky, přepážky, paluba, věže, barbety
100–150mm velitelská věž
Letadla1× katapult
2× hydroplán Be-2 (KOR-1)
Technické údaje Maxim Gorkij
Výtlak8177 t (standardní)
9792 t (plný)[2]
Délka191 m
Šířka17,7 m
Ponor6,33 m
Pohon6 kotlů, 2 turbínová soustrojí
2 lodní šrouby
129 500 shp
Rychlost35 uzlů
Dosah5100 nám. mil při 17 uzlech
Posádka963
Výzbroj9× 180mm/57 kanón MK-3-180 (3×III)
6× 100mm/56 kanón B-34 (6×I)
10× 45mm/46 kanón 21-K (10×I)
4× 12,7mm kulomet DK
6× 533mm torpédomet (2×III)
96 min KB nebo 164 min modelu 1926
Pancíř70mm boky, přepážky, barbety
50mm paluba
50–70mm věže
50–150mm velitelská věž
Letadla1× katapult
2× hydroplán Be-2 (KOR-1)

Třída Kirov byla třída těžkých křižníků sovětského námořnictva z období druhé světové války. Jejích vývoj probíhal s technickou pomocí Itálie. Celkem bylo postaveno šest jednotek této třídy. Stavěny byly v letech 1935–1944. Ve službě byly od roku 1938. Žádný křižník nebyl ve válce ztracen. Byly to první nové velké válečné lodě, které Sovětský svaz postavil od bolševické revoluce.[3]

Stavba

Kaganovič v roce 1958

Celkem bylo postaveno šest jednotek této třídy. Stavba čtyř křižníků této třídy byla objednána v rámci druhého pětiletého programu na obnovu floty a poslední dva spadaly do třetího pětiletého programu. Vývoj křižníků probíhal s technickou pomocí italské loděnice Ansaldo v Janově. Inspiorací měl být lehký křižník Eugenio di Savoia. Italským křižníkům je tato třída podobná i svým vzhledem. Loděnice Ansaldo rovněž dodala turbíny Beluzzo pro prototypový křižník Kirov a poskytla licenci pro výboru sovětských turbín TV-7 pro sesterské křižníky. Finální návrh projekt 26 byl odsouhlasen roku 1934.[1] Kýly dvou jednotek této verze (Kirov a Vorošilov) byly založeny roku 1935.[3] Druhou skupinu vylepšeného projektu 26bis představovaly křižníky Maxim Gorkij a Molotov a konečně třetí skupinu projektu 26bis2 křižníky Kalinin a Kaganovič.[4] Do stavby se zapojily tři sovětské loděnice. Těžké křižníky Kirov a Maxim Gorkij postavil Baltický závod Sergo Ordžonikidze v Leningradu, křižníky Vorošilov a Molotov loděnice André Martyho v Nikolajevu a konečně křižníky Kalinin a Kaganovič loděnice č. 199 v Komsomolsku na Amuru.[3][4]

Jednotky třídy Kirov:[3][4]

JménoProjektLoděniceLoďstvoZaložení kýluSpuštěnVstup do službyOsud
KirovProjekt 26LeningradBaltské193530. listopadu 193623. září 1938Od roku 1958 v rezervě, 1960 reaktivován, 1961 ve výcviku. Vyškrtnut 1974.
VorošilovProjekt 26NikolajevČernomořské193528. června 193720. června 1940V 50. letech přestavěn na experimentální raketový křižník. Vyškrtnut 1974.
Maxim GorkijProjekt 26bisLeningradBaltské193630. dubna 193825. října 1940Vyškrtnut 1959.
MolotovProjekt 26bisNikolajevČernomořské193719. března 193914. června 1941Od roku 1958 Slava. Od roku 1959 v rezervě, 1960 reaktivován, 1961 ve výcviku. Vyškrtnut 1972.
KalininProjekt 26bis2KomsomolskTichooceánské19388. května 194231. prosince 1942Od roku 1956 v rezervě, 1957 reaktivován, 1960 upraven na plovoucí kasárna, vyškrtnut 1963.
KaganovičProjekt 26bis2KomsomolskTichooceánské19387. května 19446. prosince 1944Od roku 1958 Petropavlovsk. Vyškrtnut 1960.

Konstrukce

Projekt 26

Nástavba křižníku Kirov
Dvě hlavní dělové věže křižníku Kirov zachované v Petrohradu

Hlavní výzbroj tvořilo devět 180mm/57 kanónů MK-3-180 ve třech třídělových věžích a sekundární výzbroj šest 100mm/56 kanónů B-34. Doplňovalo je šest 45mm/46 kanónů 21-K a čtyři 12,7mm kulomety DK. Křižníky rovněž nesly dva trojité 533mm torpédomety pro torpéda 53-38 a námořní miny.[3] Pohonný systém tvořilo šets kotlů Yarrow-normand a dvě převodové turbíny Beluzzo (Vorošilov měl sovětské turbíny TV-7) o výkonu 113 000 shp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 34 uzlů.[1] Dosah byl 3750 námořních mil při rychlosti osmnáct uzlů (Vorošilov pouze 2140 námořních mil při osmnácti uzlech).[3]

Projekt 26bis a 26bis2

Plavidla pozdějších sérií měly zesílené pancéřování, upravenou nástavbu, nový systém řízení palby a zvětšenou zásobu paliva. Poslední dvojice dokončená po válce se lišila například složením protiletadlové výzbroje.[4]

Modifikace

Za války byla u prvních čtyř křižníků posilována protiletadlová výzbroj. Prostor pro ni byl získán i za cenu demontáže katapultu. V roce 1943 Kirov nesl osm 100mm kanónů, deset 37mm kanónů, čtyři 12,7mm kulomety a čtyři vrhače hlubinných pum. Instalovány byly rovněž radary.[2]

Služba

Prototypový křižník Kirov byl nasazen v Zimní válce při ostřelování finských pozemních cílů. Za druhé světové války byla bojově nasazena pouze první čtveřice. Všechny lodě válku přečkaly a od konce 50. až do 70. let 20. století byly postupně vyřazovány. Nejzajímavější osud čekal Vorošilov, který byl v 50. letech přestavěn na experimentální raketový křižník.

Odkazy

Reference

  1. a b c GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1922–1946. Annapolis: Naval Institute Press, 1980. S. 227. (anglicky) 
  2. a b Gardiner, 1980, s. 228.
  3. a b c d e f KIROV cruisers (project 26) (1938 - 1940) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c d MAXIM GORKIY cruisers (project 26bis) (1940 - 1944) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4.. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374. 
  • YAKUBOV, Vladimir; WORTH, Richard. The Soviet Light Cruisers of the Kirov Class. In: PRESTON, Antony; JORDAN, John; DENT, Stephen. Warship 2009. London: Conway, 2009. ISBN 9781844860890. S. 82 až 95. (anglicky)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Kirov 180-mm turrets.JPG
Autor: Lord Mountbatten, Licence: CC BY-SA 3.0
Triple 180-mm turrets of Russian cruiser Kirov (decommissioned 1974) mounted in Saint-Petersburg, Korablestroitelei street
Naval ensign of the Soviet Union (1950–1991).svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Soviet cruiser Kaganovich underway, September 1958 (NH 95486).tif
Soviet cruiser Kaganovich, photographed on 3 September 1958 by an aircraft of patrol squadron (VP) 47 at 0610 hours Zulu time in the sea of Japan (position 43-05 north, 137-40 east).
Kirov1938-1939.jpg
The Soviet cruiser Kirov, 1938-1939.
Kirov1940-1941.jpg
The Soviet cruiser Kirov, 1940-1941.