Třída Kobben
Třída Kobben / Typ 207 | |
---|---|
Polská ponorka ORP Kondor (295) | |
Obecné informace | |
Uživatelé | Norské královské námořnictvo Polské námořnictvo Dánské královské námořnictvo |
Typ | ponorka |
Lodě | 15 |
Osud | vyřazeny |
Nástupce | třída Ula |
Technické údaje | |
Výtlak | 370 t (na hladině) 530 t (pod hladinou) |
Délka | 45,4 m |
Šířka | 4,6 m |
Ponor | 6,3 m |
Pohon | 2 diesely, 1 elektromotor |
Rychlost | 10 uzlů (na hladině) 17 uzlů (pod hladinou) |
Dosah | 5000 nám. milp ři 8 uzlech |
Posádka | 18 |
Výzbroj | 8× 533mm torpédomet |
Třída Kobben či typ 207 je třída malých diesel-elektrických ponorek norského královského námořnictva specializovaných pro operace při pobřeží Norska. Postaveno bylo celkem 15 jednotek. Norsko je již všechny vyřadilo, přičemž několik jich zakoupilo Dánsko a Polsko. Jako poslední byly roku 2021 vyřazeny ponorky polského námořnictva Sęp (ex Skolpen ) a Bielik (ex Svenner). Vyřazené norské ponorky Utstein a dánská Sælen se dochovaly jako muzea.
Pozadí vzniku
V roce 1959 byla u německé loděnice Rheinstahl-Nordseewerke v Emdenu objednána stavba série ponorek typu 205, upravených podle norských požadavků (např. zesílený trup a větší hloubka ponoru) a označených jako typ 207. Stavba první jednotky Kinn byla zahájena v roce 1960. V letech 1964–1965 do služby vstoupilo celkem 15 ponorek této třídy.
Šest ponorek bylo v letech 1987–1992 modernizováno a ostatní mezi lety 1982–1991 vyřazeny. Čtyři jednotky koupilo Dánsko – tři zařadilo jako Springeren (ex-Kya), Tumleren (ex-Utvær) a Sælen (ex-Uthaug), zatímco čtvrtá jednotky posloužila na náhradní díly.[1] Dalších pět ponorek zakoupilo Polsko, které čtyř provozuje jako Kondor, Sęp, Sokół a Bielik, přičemž pátá jednotka je na náhradní díly.[2] Dne 20. prosince 2017 polské námořnictvo vyřadilo první ponorku této třídy Kondor.[3]
Jméno | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
---|---|---|---|
Kaura (S-315) | 1965 | Vyřazena 1991, předána Dánsku na náhradní díly. | |
Kinn (S-316) | 1964 | Vyřazena 1990. | |
Kya (S-317) | 20. února 1964 | 15. ledna 1965 | Vyřazena 1991, téhož roku předána Dánsku jako Springeren (S324), vyřazena 2004. |
Kobben (S-318) | 15. srpna 1964 | Vyřazena 2002, téhož roku předána Polsku na náhradní díly, používána na námořní akademii ve Gdyni jako učební pomůcka. | |
Kunna (S-319) | 16. července 1964 | 1. října 1964 | Vyřazena, roku 2004 předána Polsku jako ORP Kondor (297), vyřazena 20. prosince 2017. |
Ula (S-300) | 1965 | Roku 1987 přejmenována na Kinn (S316), vyřazena 1998. | |
Utsira (S-301) | 1965 | Vyřazena 1998. | |
Utstein (S-302) | 1965 | Vyřazena 1998, muzejní loď. | |
Utvær (S-303) | 30. července 1965 | 1. prosince 1965 | Vyřazena 1989, předána Dánsku jako Tumleren (S322), vyřazena 2004. |
Uthaug (S-304) | 3. října 1965 | 16. února 1966 | Vyřazena 1990, předána Dánsku jako Sælen (S323), vyřazena 2004, muzejní loď. |
Sklinna (S-305) | 1966 | Vyřazena 2001. | |
Skolpen (S-306) | 24. března 1966 | 17. srpna 1966 | Vyřazena 2002, téhož roku předána Polsku jako ORP Sęp (295). Vyřazena 14. prosince 2021.[6] |
Stadt (S-307) | 1966 | Vyřazena 2002. | |
Stord (S-308) | 2. září 1966 | 9. února 1967 | Vyřazena 2002, téhož roku předána Polsku jako ORP Sokół (294). Vyřazena 8. června 2018. |
Svenner (S-309) | 27. ledna 1967 | 1. července 1967 | Vyřazena 2003, téhož roku předána Polsku jako ORP Bielik (296). Vyřazena 14. prosince 2021.[6] |
Konstrukce
Výzbroj ponorek tvoří osm 533mm torpédometů, pro které je neseno celkem 8 torpéd. Pohonný systém tvoří dva diesely MTU a jeden elektromotor. Nejvyšší rychlost ponorek je 10 uzlů na hladině a 17 uzlů pod hladinou. Dosah je 5000 námořních mil při 8 uzlech.[4]
Uživatelé
- Dánsko – Roku 2004 získalo tři ponorky a čtvrtou roku 2005 jako zdroj náhradních dílů.
- Norsko – Provozovalo všech 15 ponorek této třídy. Poslední byly vyřazeny roku 2004.
- Polsko – V letech 2002-2004 získalo čtyři ponorky a pátou jako zdroj náhradních dílů. Roku 2017 byla jako první vyřazena ponorka Kondor. Třída byla vyřazena roku 2021. V rámci programu Orka probíhá výběr jejich náhrady.
Odkazy
Reference
- ↑ Dánské ponorky
- ↑ Polské ponorky. www.navy.mw.mil.pl [online]. [cit. 2011-06-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-20.
- ↑ Poland decommissions first Kobben-class submarine ORP Kondor [online]. Jane's, 2017-12-20 [cit. 2017-12-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Class Kobben (Type 207) [online]. Worldwarships.com [cit. 2018-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-15. (anglicky)
- ↑ Kobben [online]. Globalsecurity.org [cit. 2018-02-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Koniec epoki: Sęp i Bielik wycofane ze służbyTekst pochodzi z Magazynu Militarnego MILMAG. Przeczytaj więcej na:https://milmag.pl/koniec-epoki-sep-i-bielik-wycofane-ze-sluzby/ [online]. Milmag.pl, 2021-12-15 [cit. 2022-03-08]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Kobben na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Ministerstwo Obrony Narodowej, Licence: Attribution
Minister Aleksander Szczygło na ORP "Kondor"
Autor: Krzysztof Miłosz , Licence: CC BY-SA 4.0
Okręt podwodny typu Kobben (nieoficjalna nazw „Jastrząb-Kobben) przeniesiony został na teren Akademii Marynarki Wojennej w 2011 roku. Funkcjonuje jako symulator, wyposażony w laboratoria i stanowiska badawcze. Jednostka waży 370 ton, ma 45,5 metra długości, 4,6 metra szerokości i 8,9 metra wysokości. Okręt przypłynął do Polski z Norwegii w 2002 roku jako jedna z pięciu jednostek tego typu. Wykorzystywany był jako baza części zamiennych.