Třída LST(3)

Třída LST(3)
HMS LST-3035
Obecné informace
Uživatelé	Royal Navy Australské královské námořnictvo Indické námořnictvo Nizozemské královské námořnictvo Řecké námořnictvo
Typ	tanková výsadková loď
Lodě	61
Osud	vyřazeny
Předchůdce	třída Boxer
Nástupce	třída Round Table
Technické údaje
Výtlak	2300 t (standardní) 4980 t (plný)[1]
Délka	105,9 m
Šířka	16,8 m
Ponor	3,79 m (max.)
Pohon	3 kotle, 2 parní stroje 2 lodní šrouby 5500 hp
Rychlost	13,5 uzlu
Dosah	8000 nám. mil při 11 uzlech
Posádka	111
Výzbroj	4× 40mm kanón (2×2) 6× 20mm kanón (2×2, 2×1)
Ostatní	5× LCA, 1× LCT(6), až 20 tanků, 170 vojáků

Třída LST(3) byla třída tankových výsadkových lodí britského královského námořnictva z éry druhé světové války. Celkem bylo postaveno 61 výsadkových lodí této třídy. Ve službě byly od roku 1945. Zahraničními uživateleli třídy se později stala Austrálie, Indie, Nizozemsko a Řecko.^[1]

Stavba

Velká Británie vyvinula za druhé světové války koncept tankových výsadkových lodí a ověřila jej přestavěných tankerech třídy Maracaibo a malé sérii třídy Boxer (LST(1), či LST Mk.1). Velkosériová produkce byla následně přenesena do amerických loděnic, které postavily více než 1000 tankových výsadkových lodí tříd LST-1, LST-491 a LST-542, které byly souhrnně označeny LST(2), či LST Mk.2. Tohoto typu specializovaných výsadkových lodí byl přesto stálý nedostatek, a proto Britové objednaly stavbu série tankových výsadkových lodí LST(3) v britských a kanadských loděnicích. Objednáno bylo 82 jednotek této třídy. Jejich stavba byla zahájena v letech 1944–1945. Dokončeno bylo celkem 61 jednotek této třídy. Do služby byly přijaty roku 1945. Dalších šest jednotek bylo dokončeno v podobě obchodních lodí a stavba 15 kusů byla zrušena (z toho čtyři před zaožením kýlu).^[1]

Konstrukce

Výsadek plavidlo opouštěl pomocí příďové rampy. Přepravováno bylo až dvacet 25tunových tanků a 170 vojáků. Výzbroj tvořily čtyři 40mm kanóny a šest 20mm kanónů. Pohonný systém tvořily tři kotle a dva parní stroje o výkonu 5500 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 13,5 uzlu. Dosah byl 8000 námořních mil při rychlosti 11 uzlů.^[1]

Zahraniční uživatelé

• Austrálie Austrálie – Australské královské námořnictvo roku 1946 získalo šest jednotek této třídy (LST-3008, LST-3014, LST-3017, LST-3022, LST-3035 a LST-3501). Vyřazeny byly do roku 1955.^[2]

• Indie Indie – Indické námořnictvo roku 1949 získalo plavidlo Magar (L11, ex LST-3011, Avenger). Vyřazeno 1988.^[3]

• Nizozemsko Nizozemsko – Nizozemské námořnictvo v letech 1945-1947 provozovalo výsadkovou loď LST-3010.

• Řecko Řecko – Řecké námořnictvo roku 1947 získalo šest výsadkových lodí této třídy, pojmenovaných Aliakmon (ex LST-3001), Axios (ex LST-3007), Alfeios (ex LST-3020), Strymon (ex LST-3502), Achelaos (ex LST-3503), Pyneos (ex LST-3506). Vyřazeny byly do roku 1968.^[4]

Odkazy

Reference

Literatura

• PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374.