Třída LST-1

Třída LST-1
USS LST-476
Obecné informace
Uživatelé	US Navy Armáda Spojených států amerických Argentinské námořnictvo Brazilské námořnictvo Námořnictvo Čínské republiky Filipínské námořnictvo Francouzské námořnictvo Chilské námořnictvo Indonéské námořnictvo Japonské námořní síly sebeobrany Námořnictvo Vietnamské republiky Kamerunské námořnictvo Námořnictvo Korejské republiky Malajské královské námořnictvo Mexické námořnictvo Německé námořnictvo Nizozemské královské námořnictvo Peruánské námořnictvo Royal Navy Řecké námořnictvo Singapurské námořnictvo Thajské královské námořnictvo Venezuelské námořnictvo
Typ	tanková výsadková loď
Osud	vyřazeny
Nástupce	třída LST-491
Technické údaje
Výtlak	1625–1780 t (standardní) 3640–4080 t (plný)[1]
Délka	100 m (max.)
Šířka	15,2 m
Ponor	Na moři: 4,3 m (vzadu) a 2,3 m (vpředu) Při vylodění: 3 m (vzadu) a 1,19 m (vpředu)
Pohon	2 diesely, 2 lodní šrouby 1800 hp
Rychlost	11,5 uzlu
Dosah	24 000 nám. mil při rychlosti 9 uzlů
Posádka	91–125
Výzbroj	6× 40mm kanón 4× 20mm kanón (4×1)
Ostatní	až 20 tanků, nebo 500 t nákladu

Třída LST-1 byla třída tankových výsadkových lodí amerického námořnictva (Landing Ship Tank – LST) z období druhé světové války. Celkem bylo postaveno 390 jednotek této třídy.^[2] Zahraničními uživateli třídy byly Argentina, Brazílie, Čínská republika, Filipíny, Francie, Chile, Indonésie, Japonsko, Jižní Korea, Jižní Vietnam, Kamerun, Malajsie, Mexiko, Nizozemsko, Peru, Řecko, Singapur, Spolková republika Německo, Thajsko, Velká Británie a Venezuela.^[1]

V průběhu druhé světové války vyvstala potřeba vývoje specializovaných výsadkových lodí sloužících pro přepravu tanků (vojáků a dalšího nákladu) přímo na místo výsadku, kde je mohly opustit pomocí příďové rampy přímo na břeh.^[3] Koncepci těchto plavidel vymysleli Britové, kteří postavili malou sérii plavidel třídy Boxer, označených LST Mk.1, či LST(1). Z kapacitních důvodů se ale jejich masové stavby ujaly americké loděnice, které využily upravený projekt označený LST Mk.2, či LST(2).^[2]

Stavební program těchto plavidel měl vysokou prioritu. Významně do něj byly zapojeny vnitrozemské loděnice. Kýl prvního plavidla byl založen 10. června 1942 v loděnici v Newport News. Do konce roku 1942 bylo dokončeno prvních 23 tankových výsadkových lodí třídy LST-1.^[3] Celkem bylo postaveno 390 jednotek této třídy.^[2] Díky univerzální konstrukci jich byla řada dokončena v modifikované podobě pro plnění různých specializovaných úkolů (např. jako opravárenská, depotní, či ubytovací plavidla). Další byla později pro specializované úkoly upravena (např. testovací plavidla).^[1]

Nakládka a vykládka nákladu probíhala pomocí příďové rampy. Protože plavidlo LST potřebovalo mít hlubší ponor pro plavbu na moři a malý ponor pro samotné provedení výsadku, bylo vybaveno důmyslným systémem balastních nádrží. Při vyloďovací operaci plavidlo pojmulo až 20 tanků, nebo 500 tun nákladu, nebo 163 vojáků. Pro uložení nákladu sloužily dvě hlavní paluby, na spodní byly tanky a na horní lehčí vozidla.^[1] Vojáci mohly pomocí sítí na bocích trupu přestoupit na menší vyloďovací čluny LCVP. Obrannou výzbroj tvořily 40mm kanóny a 20mm kanóny (z počátku nejčastěji v počtu šest a čtyři kusy^[3]). Pohonný systém tvořily dva diesely General Motors o výkonu 1800 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 11,5 uzlu.^[3] Dosah byl 24 000 námořních mil při rychlosti 9 uzlů.^[1]

Americké a britské námořnictvo výsadkové lodě této třídy intenzivně nasadilo ve druhé světové válce, mimo jiné při vylodění v Normandii, v jižní Francii a na Okinawě. Za války bylo z různých příčin ztraceno 42 plavidel třídy LST-1 (25 v boji, sedm zničila exploze, tři byly neopravitelně poškozeny a sedm ztroskotalo).^[1]

• USS LST-325

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída LST-1 na Wikimedia Commons
• LST Scutlebutt [online]. United States LST Association [cit. 2019-10-24]. Dostupné online. (anglicky)