Třída La Galissonnière

Třída La Galissonnière
Marseillaise
Marseillaise
Obecné informace
Uživateléfrancouzské námořnictvo
Svobodní Francouzi
Typlehký křižník
Lodě6
Osud3 potopeny, 3 vyřazeny
PředchůdceÉmile Bertin
NástupceDe Grasse
Technické údaje
Výtlak7600 tn (standardní)
9120 tn (plný)
Délka179,5 m
Šířka17,48 m
Pohon2 turbínová soustrojí
4 kotle
81 000 hp
Rychlost32 uzlů
Posádka540
Výzbroj9× 152mm kanón (3×3)
8× 90mm kanón (4×2)
8× 37mm kanón (4×2)
12× 13,2mm kulomet
4× 550mm torpédomet (2×2)
Pancíř102mm boky
51mm paluba
102mm věže
Letadla1× katapult

Třída La Galissonnière byla třída lehkých křižníků francouzského námořnictva. Podobně jako předcházející křižník Émile Bertin měly hlavní výzbroj devíti 152mm kanónů soustředěnu ve třech třídělových věžích. Na rozdíl od předchozích francouzských lehkých křižníků měla třída La Galissonnière poměrně silnou pancéřovou ochranu. Celkem bylo postaveno šest jednotek této třídy. Ve službě byly v letech 1935–1961. Účastnily se druhé světové války, během které byly tři potopeny.

Stavba

Křižníky byly postaveny jako odpověď na italské třídy Raimondo Montecuccoli a Duca d'Aosta. Po jejich vzoru byl také věnována pozornost pancéřování nových křižníků. Naopak mírně poklesla jejich rychlost. V letech 1931–1937 bylo postaveno celkem šest křižníků této třídy.[1]

Jednotky třídy La Galissonnière:

JménoZaložení kýluSpuštěnaVstup do službyStatus
La Galissonnière193118. listopadu 193331. prosince 1935Roku 1942 potopen v Toulonu, vyzvednut Italy a opravován jako FR12. Dne 18. srpna 1944 potopen americkými bombradéry B-25 Mitchell.
Jean de Vienne193131. května 193515. dubna 1937Roku 1942 potopen v Toulonu, vyzvednut Italy a opravován jako FR11. Dne 24. listopadu 1943 potopen americkým letectvem.
Montcalm193316. října 19354. prosince 1937Vyřazen 1970.
Marseillaise193317. července 193525. října 1937Roku 1942 potopen v Toulonu, později sešrotován.
Gloire193328. září 19354. prosince 1937Vyřazen 1958.
Georges Leygues193324. března 19364. prosince 1937Vyřazen 1959.

Konstrukce

Montcalm

Výzbroj tvořilo devět 152mm kanónů Modelu 1930 ve trojdělových věžích[2], osm 90mm kanónů Modelu 1926[3], osm 37mm kanónů, dvanáct 13,2mm kulometů, které doplňovaly čtyři 550mm torpédomety. Pohonný systém tvořily čtyři kotle a dvě turbíny o výkonu 81 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 32 uzlů.[4]

Modernizace

Křižníky Montcalm, GloireGeorges Leygues byly za války modernizovány v USA. Po ní nesly výzbroj ve složení devět 152mm kanónů, osm 90mm kanónů, dvacet čtyři 40mm kanónů, šestnáct 20mm kanónů a čtyři 550mm torpédomety.[5]

Služba

Montcalm

Všechny křižníky zůstaly po porážce Francie podřízeny vládě Vichistické Francie. La Galissonnière, Jean de VienneMarseillaise kotvily v Toulonu, kde je 27. listopadu 1942 potopily jejich posádky, aby nepadly do německých rukou. La Galissonnière a Jean de Vienne byly vyzvednuty Italy, kteří je snažili opravit pod označením FR12 a FR11. Práce byly zastaveny po italské kapitulaci v září 1943. Nakonec je zničilo spojenecké letectvo.[6]

Jiný osud měla trojice křižníků Montcalm, GloireGeorges Leygues, které byly v září 1940 odeslány do Dakaru. Po obsazení Vichistické Francie Německem a vylodění spojenců v Severní Africe (Operace Torch) se všechny připojily na stranu spojenců. Křižníky byly modernizovány v USA a zbytek války bojovaly v silách Svobodných Francouzů.

Montcalm (C 601), Gloire (C 602) a Georges Leygues (C 603) čekala ještě dlouhá poválečná služba, přičemž si zachovaly podobu z konce druhé světové války. Gloire byl sešrotován v roce 1958 a Georges Leygues v roce 1959. Montcalm byl v roce 1961 vyřazen a až do svého sešrotování v roce 1970 používán jako ubytovací plavidlo.[7]

Odkazy

Reference

  1. LA GALISSONNIÈRE light cruisers (1936-1937) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-09-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. 152 mm/55 (6") Model 1930 [online]. Navweaps.com [cit. 2019-09-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. 90 mm/50 (3.5") Model 1926 [online]. Navweaps.com [cit. 2019-09-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 114. 
  5. Pejčoch, Novák a Hájek, 1993, s. 104.
  6. FR11 light cruisers [online]. Navypedia.org [cit. 2019-09-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 80. 

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374. 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

French Cruiser Montcalm 19-N-48998.jpg
Title: Montcalm (French cruiser, 1935)

Caption: Off the Philadelphia Navy Yard, Pennsylvania, 26 July 1943. She had just finished a refit at that Yard. Catalog #: 19-N-48998 Copyright Owner: National Archives

Original Date: Mon, Jul 26, 1943
French Cruiser Montcalm 19-N-48999.jpg
Title: Montcalm (French cruiser, 1935)

Caption: Off the Philadelphia Navy Yard, Pennsylvania, 26 July 1943. She had just finished a refit at that Yard. Catalog #: 19-N-48999 Copyright Owner: National Archives

Original Date: Mon, Jul 26, 1943
Croiseur Marseillaise.jpg
French cruiser Marseillaise