Třída Leipzig

Třída Leipzig
(c) Bundesarchiv, DVM 10 Bild-23-63-69 / CC-BY-SA 3.0 Nürnberg
Obecné informace
Uživatelé	Reichsmarine Kriegsmarine Sovětské námořnictvo
Typ	lehký křižník
Lodě	2
Osud	vyřazeny
Předchůdce	třída Königsberg
Nástupce	třída M
Technické údaje Leipzig[1]
Výtlak	6310 t (standardní) 8100 t (plný)
Délka	177,1 m (max.)
Šířka	16,3 m
Ponor	5,69 m (max.)
Pohon	2× turbína Germania 6× kotel Marine 4× diesel MAN 3× lodní šroub 72 400 hp
Rychlost	32 uzlů
Dosah	2800 nám. mil při 16,5 uzlech (turbíny) 3900 nám. mil při 10 uzlech (diesely)
Posádka	850
Výzbroj	9× 150mm kanón (3×3) 2× 88mm kanón (2×1) 12× 533mm torpédomet (4×3) 120 min
Pancíř	až 50mm boky až 25mm paluba až 30mm věže až 100mm velitelská věž
Technické údaje Nürnberg[2]
Výtlak	7040 t (standardní) 8900 t (plný)
Délka	181,3 m (max.)
Šířka	16,4 m
Ponor	6,4 m (max.)
Pohon	2× turbína Germania 8× kotel Marine 4× diesel MAN 3× lodní šroub 72 400 hp
Rychlost	32 uzlů
Dosah	2800 nám. mil při 16,5 uzlech (turbíny) 3900 nám. mil při 10 uzlech (diesely)
Posádka	850
Výzbroj	9× 150mm kanón (3×3) 8× 88mm kanón (4×2) 8× 37mm kanón (4×2) 4× 20mm kanón (4×1) 12× 533mm torpédomet (4×3) 120 min
Pancíř	až 50mm boky až 25mm paluba až 80mm věže 60mm barbety až 100mm velitelská věž
Letadla	1× katapult, 2× hydroplán

Třída Leipzig byla třída lehkých křižníků německé Reichsmarine a později Kriegsmarine. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1931–1946. Oba křižníky byly nasazeny ve druhé světové válce. Oba válku přečkaly. Nürnberg po válce v rámci reparací získal Sovětský svaz.

Stavba

Celkem byly v  letech 1928–1935 postaveny dvě jednotky této třídy. Konstrukčně vycházely z předcházející třídy Königsberg. První postavila loděnice Kriegsmarinewerft Wilhelmshaven ve Wilhelmshavenu a druhý loděnice Deutsche Werke v Kielu.^[1][2]

Jednotky třídy Leipzig:

Konstrukce

Leipzig

Hlavní výzbroj tvořilo devět 150mm kanónů umístěných ve třídělových věžích, dva 88mm kanóny a až 120 min. Pohonný systém kombinoval parní turbíny pohánějící dva lodní šrouby s diesely, které poháněly třetí šroub. Osm kotlů Marine pohánělo dvě turbíny Germania o výkonu o výkonu 60 000 hp. Čtyři diesely MAN přidávaly dalších 12 400 hp výkonu. Nejvyšší rychlost dosahovala 32 uzlů.^[1]

Nürnberg

Křižník měl mírně upravenou nástavbu, silnější výzbroj, větší rozměry a výtlak. Výzbroj tvořilo devět 150mm kanónů, osm 88mm kanónů, osm 37mm kanónů, čtyři 20mm kanóny, dvanáct 533mm torpédometů a 120 min. Byl vybaven katapultem a dvěma hydroplány He 60. Rychlost a dosah křižníku zůstaly beze změn.^[2]

Služba

Dne 13. prosince 1939 Leipzig a Nürnberg torpédovaly britské ponorky HMS Salmon a HMS Ursula. Leipzig nebylo možné zcela opravit, takže po opravě sloužil jako cvičná loď. Křižník mimo jiné přišel o čtyři kotle a jeho rychlost poklesla na 24 uzlů.^[1] Oprava Nürnbergu trvala čtyři měsíce.^[2] Dne 15. října 1944 byl Leipzig vážně poškozen kolizí s těžkým křižníkem Prinz Eugen. Do konce války se jej nepovedlo opravit. Do trupu Leipzigu Spojenci naložili chemickou munici a dne 11. července 1946 jej potopily ve Skagerraku.^[1] Nürnberg válku přečkal a jako reparaci jej získal SSSR. Sloužil jako Admiral Makarov. Roku 1960 byl sešrotován.^[2]

Odkazy

Reference

Literatura

• PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3. 

Související články

• Seznam křižníků Royal Navy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Leipzig na Wikimedia Commons