Třída Liuzzi

Třída Liuzzi
Ponorka Reginaldo Giuliani napadená v Biskajském zálivu létajícím člunem Short Sunderland 10. perutě RAAF
Ponorka Reginaldo Giuliani napadená v Biskajském zálivu létajícím člunem Short Sunderland 10. perutě RAAF
Obecné informace
UživateléRegia Marina
Kriegsmarine
Typponorka
Lodě4
Osudztraceny
Předchůdcetřída Brin
Nástupcetřída Marconi
Technické údaje
Výtlak1148 t (na hladině)
1460 t (pod hladinou)[1]
Délka76,1 m
Šířka6,98 m
Ponor4,55 m
Pohon2 diesely, 2 elektromotory, 2 lodní šrouby
Rychlost18 uzlů (na hladině)
8 uzlů (pod hladinou)
Dosah11 300 nám. mil při 8 uzlech (na hladině)
108 nám. mil při 3 uzlech (pod hladinou)
Posádka58
Výzbroj1× 100mm kanón
4× 13,2mm kulomet (4×1)
8× 533mm torpédomet (12 torpéd)
Ostatníoperační hloubka ponoru 90 m

Třída Liuzzi byla třída oceánských ponorek italského královského námořnictva. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Ve službě v italském námořnictvu byly v letech 1939–1943. Účastnily se bojů druhé světové války. Dvě byly ve válce ztraceny a dvě byly po italské kapitulaci zajaty Německem a zařazeny do Kriegsmarine. Později byly obě rovněž ztraceny.[1]

Stavba

Ponorky představovaly zvětšenou verzi třídy Brin. Celkem byly postaveny čtyři ponorky této třídy. Jejich stavbu provedla italská loděnice Tosi v Tarentu. Do služby byly přijaty v letech 1939–1940.[1]

Jednotky třídy Liuzzi:[2]

JménoZaložení kýluSpuštěnaVstup do službyPoznámky
Alpino Bagnolini193828. října 1939prosinec 1939Po italské kapitulaci byla dne 10. září 1943 v Bordeaux zajata Němci. Zařazena do německé Kriegsmarine jako UIT22. Později byla u Mysu Dobré naděje potopena hlídkovým hydroplánem PBY Catalina SAAF.
Reginaldo Giuliani19393. prosince 1939únor 1940Po italské kapitulaci roku 1943 byla v Singapuru zajata Japonci. Zařazena do německé Kriegsmarine jako UIT23. Později byla v Malackém průlivu potopena britskou ponorkou HMS Tally-Ho.
Console Generale Liuzzi193817. září 1939listopad 1939Dne 27. června 1940 jižně od Kréty potopena vlastní posádkou ve střetu s britskými torpédoborci HMS Dainty, HMS Defender a HMS Ilex.
Capitano Tarantini19397. ledna 1940březen 1940Dne 15. prosince 1940 v Biskajském zálivu potopena britskou ponorkou HMS Thunderbolt.

Konstrukce

Ponorky nesly čtyři příďové a čtyři záďové 533mm torpédomety se zásobou 12 torpéd. Dále nesly jeden 100mm kanón a čtyři 13,2mm kulomety. Pohonný systém tvořily dva diesely Tosi o výkonu 2500 bhp a dva elektromotory Ansaldo o výkonu 1500 bhp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 18 uzlů na hladině a 8 uzlů pod hladinou.[1] Dosah byl 11 300 námořních mil při rychlosti 8 uzlů na hladině a 108 námořních mil při rychlosti 3 uzly pod hladinou. Operační hloubka ponoru dosahovala 90 metrů.[2]

Modifikace

Ponorky Alpino Bagnolini a Reginaldo Giuliani byly upraveny pro transport nákladu do Japonska a zpět.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 306. (anglicky) 
  2. ↑ a b CONSOLE GENERALE LIUZZI large submarines (1939 - 1940) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Royal Air Force Coastal Command, 1939-1945. C3333.jpg
Royal Air Force Coastal Command, 1939-1945.
The Italian submarine REGINALDO GIULIANI under machine-gun attack from a Short Sunderland of No. 10 Squadron RAAF in the Bay of Biscay, 1 September 1942.