Třída Long Island

Třída Long Island
USS Long Island (CVE-1)
USS Long Island (CVE-1)
Obecné informace
UživateléVlajka US Navy
Vlajka Royal Navy
Typeskortní letadlová loď
Lodě2
Osudvyřazeny
Nástupcetřída Bogue
Technické údaje
Výtlak11 800 t (standardní)
15 100 t (plný)
Délka149,96 m (max.)
Šířka21,3 m
Ponor7,67 m
Pohondiesel
8 500 koní
Rychlost16 uzlů (30 km/h)
Dosah10 000 nám. mil (19 000 km) při rychlosti 14 uzlů (26 km/h)
Posádka856 důstojníků a námořníků
VýzbrojUSS Long Island (CVE-1):
1× 127mm kanón
2× 76mm kanón
4× 12,7mm kulomet
Letadla36

Třída Long Island byla první třída eskortních letadlových lodí amerického námořnictva z období druhé světové války. Postaveny byly celkem dvě jednotky – USS Long Island (CVE-1) a HMS Archer (D-78). První byla vyřazena v roce 1946, druhá už v roce 1943.

Pozadí vzniku

Letouny uvnitř hangáru

Postaveny byly celkem dvě jednotky této třídy, pojmenované USS Long Island a HMS Archer a dokončené v roce 1941. Plavidla vznikla přestavbou obchodních lodí MS Rio de la Plata a MS Mormacmail. Další čtyři příbuzná plavidla byla postavena, na základě upraveného projektu, jako třída Avenger.

Konstrukce

Brewster F2A Buffalo uvízl v záchranných sítích po neúspěšném přistání na USS Long Island

Plavidla měla hladkopalubové uspořádání. Dřevěnou letovou palubu s hangárem spojoval jeden výtah. Jedna loď mohla nést až 36 letadel. Obrannou výzbroj tvořily čtyři 127mm kanóny a deset 20mm kanónů. Protiletadlová výzbroj přitom byla průběžně zesilována. Pohonný systém tvořil jeden diesel o výkonu 8500 shp. Nejvyšší rychlost dosahovala 16 uzlů.

Operační služba

Obě jednotky byly nasazeny v druhé světové válce. Žádná nebyla ztracena.

Odkazy

Související články

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Crashed Brewster F2A-3 Buffalo of VMF-211 aboard USS Long Island (AVG-1), 25 July 1942 (80-G-12906).jpg
A Brewster F2A-3 Buffalo fighter rests in the flight deck gallery walkway after suffering landing gear failure while landing on board the U.S. Navy escort carrier USS Long Island (AVG-1), off Palmyra Island, 25 July 1942. This plane is from Marine Fighting Squadron 211 (VMF-211), the last U.S. Navy or U.S. Marine Corps unit to operate the F2A in a front-line capacity. Note the marking "MF-5" on the plane's fuselage and very weathered paint. The carrier's SC radar antenna is visible atop her stub mast at right.
Aircraft in hangar of USS Long Island (AVG-1), 17 June 1942 (80-G-14524).jpg
Crewmen spotting a Grumman F4F-4 Wildcat on the hangar deck of the U.S. Navy escort carrier USS Long Island (AVG-1), 17 June 1942. Several other F4F-4s are present, as are Curtiss SOC-3A Seagull scout-observation planes. All are from Auxiliary Scouting Squadron 1 (VGS-1).
USS Long Island (CVE-1) in San Francisco Bay, California (USA), on 10 June 1944 (80-G-236393).jpg
The U.S. Navy escort carrier USS Long Island (CVE-1) underway in San Francisco Bay, California (USA), on 10 June 1944, photographed by a plane from Naval Air Station Alameda. She has 21 Grumman F6F Hellcat fighters, 20 Douglas SBD Dauntless scout bombers and two Grumman J2F Duck utility planes parked on her flight deck. The ship is painted in Camouflage Measure 32, Design 9A.
Flag of the United States Navy.svg
The Flag of the United States Navy, as defined in Executive Order 10812 of April 24, 1959. The design is described there as:

The flag for the United States Navy is 4 feet 4 inches hoist by 5 feet 6 inches fly, of dark blue material, with yellow fringe, 2½ inches wide. In the center of the flag is a device 3 feet and 1 inch overall consisting of the inner pictorial portion of the seal of the Department of the Navy (with the exception that a continuation of the sea has been substituted for the land area), in its proper colors within a circular yellow rope edging, all 2 feet 6 inches in diameter above a yellow scroll inscribed "UNITED STATES NAVY" in dark blue letters.

The U.S. Navy flag is used for display purposes at ceremonies, parades, and other public functions where the U.S. Navy has an official presence, usually being carried by an honor guard on ceremonial occasions. It is not used for outdoor, fixed (permanent) purposes, and is not flown on Navy ships. Versions without fringe and different dimensions seem to be common, though it appears they are not technically the official U.S. Navy flag, as the executive order has not been amended.

Prior to 1959, the Navy Infantry Battalion flag was used to represent the U.S. Navy.

For more information, see the Navy's flag history page, SeaFlags, Flags of the World, U.S. Navy document NTP 13(B) [1], section 1710, and Navy regulation OPNAVINST 10520.1 (which replaced a similar SECNAVINST 10520.2D regulation from 1974).