Třída Marceau

Třída Marceau
Marceau
Marceau
Obecné informace
UživatelFrancouzské námořnictvo
Typpredreadnought
Lodě3
Osudvyřazeny
PředchůdceHoche
NástupceBrennus
Technické údaje Marceau
Výtlak10 558 t[1]
Délka98,6 m (mezi svislicemi)
101,6 m (celková)
Šířka20,2 m
Ponor8,23 m
Pohon8 kotlů, 2 parní stroje
Palivo740 t uhlí
Rychlost16 uzlů
Dosah4000 nám. mil při 10 uzlech
Posádka643–651
Výzbroj4× 340mm kanón (4×1)
16× 139mm kanón (16×1)
3× 65mm kanón (3×1)
9× 47mm kanón (9×1)
8× 37mm kanón (5hl.)
3× 350mm torpédomet
Pancíř230–450mm boky
400mm barbety
65mm štíty děl
90mm paluba
120–150mm velitelská věž

Třída Marceau byla třída barbetových bitevních lodí francouzského námořnictva. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Ve službě byly od roku 1891. Po vyřazení byly sešrotovány. Byly to poslední postavené francouzské barbetové lodě.[2]

Stavba

Tři jednotky této třídy postavily v letech 1882–1893 francouzské loděnice Arsenal de Toulon v Toulonu, Forges et Chantiers de la Méditerranée v La Seyne a Arsenal de Brest v Brestu. Dlouhá stavba plavidel způsobila, že v době dokončení již poměrně zastaraly.[1]

Jednotky třídy Marceau:[1]

JménoLoděniceZaložení kýluSpuštěnaVstup do službyPoznámka
MarceauForges et Chantiers de la Méditerranée188224. května 188714. března 1891Od roku 1906 cvičná loď, od srpna 1914 opravárenská loď.
NeptuneArsenal de Brest18827. května 1887červenec 1892Od roku 1908 hulk.
MagentaArsenal de Toulon188319. dubna 1890únor 1893Vyřazena 1910.

Konstrukce

Magenta
Magenta

Jednotlivá plavidla se od sebe mírně lišila (nástavby, výzbroj, pancéřování, pohon). Hlavní výzbroj plavidla Marceau tvořily čtyři 340mm kanóny umístěné po jednom na přídi, na zádi a na bocích trupu. Sekundární výzbroj představovalo šestnáct 139mm/30 kanónů M1884. Lehkou výzbroj představovaly tři 65mm kanóny, devět 47mm kanónů a osm 37mm pětihlavňových rotačních revolverových kanónů Hotchkiss. Výzbroj doplňovaly tři 350mm torpédomety. Část lehké výzbroje byla umístěna na bojových stěžních marsech. Pohonný systém tvořilo osm kotlů a dva parní stroje o výkonu 11 000 hp, které poháněly dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 16 uzlů.[1] Dosah byl 4000 námořních mil při 10 uzlech.[3]

Odkazy

Reference

  1. a b c d GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 292. (anglicky) 
  2. HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. S. 54. 
  3. MARCEAU barbette ships (1891 - 1893) [online]. Navypedia.org [cit. 2023-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Exercice au canon de 24 cm 1896.jpg
Exercice au canon de 24 cm (sur le Magenta 34 cm ?). Photographie publiée dans Album militaire n°9, 1896. Photographe anonyme. Typogravure Boussod, Valadon et Cie Paris. Document d'origine : 22 x 16,5 cm.