Třída Nagara

Třída Nagara
Kinu v roce 1931
Kinu v roce 1931
Obecné informace
UživatelJaponské císařské námořnictvo
Typlehký křižník
Lodě6
Osudpotopeny
Předchůdcetřída Kuma
NástupceJúbari
Technické údaje po dokončení
Výtlak5170 T standardní projektovaný
5570 T normální projektovaný
5690 T normální po dokončení

Nagara při zkouškách 21. dubna 1922:
4974,6 t lehký
5708,2 t normální

6539,8 t 2/3–zkouškový
7203,7 t plný[1]
Délka162,15 m celkem
156,583 m na vodorysce (projektovaná; při normálním výtlaku)
156,652 m na vodorysce (po dokončení; při normálním výtlaku)
152,40 m mezi svislicemi[2]
Šířka14,17 m celkem[2]
Ponor4,839 m projektovaný; při normálním výtlaku
4,855 m po dokončení; při normálním výtlaku[2]
Pohon12 vodotrubných kotlů Ro-gó Kanpon šiki (6 velkých a 4 malé na topný olej + 2 malé na smíšené spalování)
4 sestavy parních turbín Gihon a Micubiši-Parsons (resp. Brown-Curtis na Kinu)
90 000 k na hřídeli (66 194,9 kW)[p 1] projektováno[1]
PalivoProjektováno:
1260 t topného oleje
350 t uhlí

Po dokončení:
1284 t topného oleje (Nagara 1247 t)
340 t uhlí[3]
Rychlost36,0 uzlů projektovaná[1] (~ 66,67 km/h)
Dosah5000 nám. mil při 14 uzlech projekt
6000 nám. mil při 14 uzlech po dokončení[3]
(9260 km, resp. 11 112 km při 25,9 km/h)
Posádka450[3]
Výzbroj7× 140mm kanón typu 3. roku (7×I)
2× 76mm kanón typu 3. roku (2×I)
2× 6,5mm kulomet typu 3. roku (2×I)
8× 610mm torpédomet typu 8 (4×II)
48 min č. 1[1]
Pancíř63,4 mm boční pás (38 mm + 25,4 mm)
28,6 mm paluba
celkem 220,6 t pancíře[1]
Letadla1× hydroplán
Ostatní2× 57mm salutační kanóny Jamauči (2×1)
Nagara a Jura pouze 2×47 mm[1]

Třída Nagara (長良型 Nagara gata) byla třída lehkých křižníků japonského císařského námořnictva z období druhé světové války. Jednalo se o modifikovanou verzi třídy Kuma. Jejich hlavním úkolem bylo vedení japonských torpédoborců. Postaveno bylo šest křižníků této třídy. Ve službě byly v letech 1922–1945. Všechny byly zničeny ve druhé světové válce.

Stavba

Plavidla byla vylepšenou verzí předcházející třídy Kuma, lišící se především instalací nových 610mm torpédometů. Celkem bylo v letech 1920–1925 postaveno šest jednotek této třídy.[4]

Jednotky třídy Nagara:

JménoLoděniceZaložení kýluSpuštěnaVstup do službyPoznámka
Nagara
(長良)		Sasebo9. září 192025. dubna 192121. dubna 1922Dne 7. srpna 1944 byl poblíž Nagasaki potopen americkou ponorkou USS Croaker (SS-246).
Isuzu
(五十鈴)		Uraga, Tokio10. srpna 192029. října 192115. srpna 1923V prosinci 1943 poškozen náletem, při opravách upraven na protiletadlový křižník. Dne 7. dubna 1945 byl potopen americkými ponorkami USS Gabilan (SS-252) a USS Charr (SS-328).
Natori
(名取)		Micubiši, Nagasaki14. prosince 192016. února 192215. září 1922Dne 18. srpna 1944 byl potopen americkou ponorkou USS Hardhead (SS-365).
Jura
(由良)		Sasebo21. května 192115. února 192220. března 1923Dne 25. října 1944 byl vážně poškozen americkými letadly a později potopen vlastními torpédoborci.
Abukuma
(阿武隈)		Uraga, Tokio8. prosince 192116. března 192326. května 1925Dne 25. října 1944 byl v bitvě v průlivu Surigao poškozen americkým torpédovým člunem РТ-137 a druhý den potopen americkými palubními letadly.
Kinu
(鬼怒)		Kawasaki, Kóbe17. ledna 192129. května 192210. listopadu 1922Dne 26. října 1944 potopen americkými palubními letadly v bitvě v Sibuyanském moři.

Konstrukce

Křižník Natori

Hlavní výzbroj tvořilo sedm 140mm kanónů typu 3. roku, dva 76mm kanóny typu 3. roku, dva 6,5mm kulomety, osm 610mm torpédometů a až 48 min. Pohonný systém tvořilo 12 kotlů Kampon a čtyři turbíny Micubiši-Parsons-Gihon (u Oi Brown-Curtis) o výkonu 90 000 hp, pohánějící čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 36 uzlů. Dosah byl 6000 námořních mil při rychlosti 15 uzlů.[4]

Modifikace

Modernizovaný křižník Isuzu v roce 1944

V letech 1934–1935 byly křižníky přestavěny za účelem zlepšení jejich stability. Výtlak se přiblížil 8000 tunám a rychlost poklesla na 32 uzlů. Složení výzbroje se během války dále měnilo.[4]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Pro přepočet výkonu bylo použito vztahu pro metrickou koňskou sílu. Je ovšem otázka v jaké soustavě byl výkon turbín císařského námořnictva definován. Již koncem 19. století Japonsko znalo (a občas i používalo) metrickou soustavu a například v říjnu 1917 císařské námořnictvo přeznačilo svoje zbraně z palců na centimetry (viz Lacroix & Wells, str. 3). Ale teprve 44. zasedání Teikoku-gikai (帝國議会 ~ císařský sněm) v roce 1921 uzákonilo přechod na metrickou soustavu. Jelikož tou dobou nebyl přehodnocen výkon japonských turbín a zavedení metrické soustavy se jich tudíž nedotklo (viz výkony turbín v Lacroix & Wells), jsou dvě možnosti: 1) císařské námořnictvo uvádělo výkon turbín v metrické koňské síle již před oficiálním zavedením metrické soustavy a nebo 2) po oficiálním zavedení metrické soustavy si císařské námořnictvo ponechalo odvozenou jednotku definovanou v angloamerické měrné soustavě

Reference

  1. ↑ a b c d e f LACROIX, Eric; WELLS II, Linton. Japanese Cruisers of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1997. ISBN 0-87021-311-3. S. 795. (anglicky) 
  2. ↑ a b c Lacroix & Wells, str. 794
  3. ↑ a b c Lacroix & Wells, str. 796
  4. ↑ a b c NAGARA light cruisers (1922-1925) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-02-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • LACROIX, Eric; WELLS II, Linton. Japanese Cruisers of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1997. ISBN 0-87021-311-3. (anglicky) 
  • PATTON, Wayne. Japanese Light Cruisers of World War II. Carrollton, Texas: Squadron/Signal Publications (Warships in action; sv. 25). ISBN 0-89747-497-X. 4025. (anglicky) 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Japanese cruiser Kinu in 1931.jpg
Japanese light cruiser Kinu off Kyushu in 1931.
Japanese cruiser Isuzu 1944.jpg
Japanese light cruiser Isuzu after modification at Mitsubishi Yokohama in 1944.
IJN Natori in 1922 off Nagasaki.jpg
Japanese light cruiser Natori off Nagasaki in 1922.