Třída Narwhal
Třída Narwhal | |
---|---|
USS Nautilus (SS-168) | |
Obecné informace | |
Uživatel | Námořnictvo Spojených států amerických |
Typ | ponorka |
Lodě | 2 |
Osud | vyřazeny 1945 |
Předchůdce | USS Argonaut (SM-1) |
Nástupce | USS Dolphin (SS-169) |
Technické údaje | |
Výtlak | 2987 t (na hladině) 3960 t (pod hladinou)[1] |
Délka | 113,1 m (max.) |
Šířka | 10,1 m |
Ponor | 5,16 m |
Pohon | 2 diesely, 2 elektromotory 2 lodní šrouby 5633 + 1600 hp |
Rychlost | 17,4 uzlu (na hladině) 8 uzlů (pod hladinou) |
Dosah | 18 000 nám. mil při 10 uzlech 50 nám. mil při 5 uzlech |
Posádka | 89 |
Výzbroj | 2× 152mm kanón (2×1) 2× 12,7mm kulomet (2×1) 6× 533mm torpédomet 12 torpéd |
Ostatní | operační hloubka ponoru 100 m |
Třída Narwhal byla třída oceánských diesel-elektrických ponorek námořnictva Spojených států amerických. Do roku 1931 byly klasifikovány jako křižníkové ponorky. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1930–1945. Za druhé světové války sloužily jako transportní ponorky. Po válce byly vyřazeny.[2]
Stavba
Celkem byly v letech 1927–1930 postaveny dvě jednotky této třídy. První postavila loděnice Portsmouth Naval Shipyard v Kittery ve státě Maine a druhou loděnice Mare Island Naval Shipyard ve Vallejo v Kalifornii.[1]
Jednotky třídy Narwhal:
Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Osud |
---|---|---|---|---|---|
USS Narwhal (SS-167) | Portsmouth Naval Shipyard | 1927 | 17. prosince 1929 | 15. května 1930 | Do roku 1931 pojmenována USS V5 (SC-1), vyřazena 1945.[3] |
USS Nautilus (SS-168) | Mare Island Naval Shipyard | 1927 | 15. března 1930 | 1. července 1930 | Do roku 1931 pojmenována USS V6 (SC-2), vyřazena 1945.[4] |
Konstrukce
Konstrukčně ponorky vycházely z předcházející minové ponorky USS Argonaut (SM-1). Měly dvojitý trup. Byly vyzbrojeny dvěma 152mm kanóny, dvěma 12,7mm kulomety a šesti 533mm torpédomety (čtyři na přídi a dva na zádi). Mohly naložit až 12 torpéd. Pohonný systém tvořily dva hlavní diesely MAN (pro plavbu na hladině) a dva pomocné diesel-generátory MAN o výkonu 5633 hp (pro nabíjení baterií) a dva elektromotory MAN o výkonu 1600 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost na hladině dosahovala 17,4 uzlu a pod hladinou 8 uzlů. Dosah byl 18 000 námořních mil při rychlosti 10 uzlů na hladině a 50 námořních mil při rychlosti 5 uzlů pod hladinou. Operační hloubka ponoru byla až 100 metrů.[1]
Modernizace
V letech 1940–1941 dostaly výkonnější motory.[1] Později byly upraveny pro plnění transportních úkolů. Počet torpédometů se zmenšil na čtyři.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d V5 (NARWHAL) submarines (1930) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-10-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 269.
- ↑ V-5 (SC-1) Narwhal (SS-167) [online]. Navsource.org [cit. 2018-10-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ V-6 (SC-2) Nautilus (SS-168) [online]. Navsource.org [cit. 2018-10-16]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Narwhal na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
USS Nautilus (SS-168) off Mare Island, 1 August 1943. (Credit: National Archives #: 19-N-49950)
The U.S. Navy submarine V5, renamed USS Narwhal (SS-167), underway in 1931.
Sinking of the Japanese destroyer Yamakaze on 25 June 1942 approximately 110 km southeast of Yokosuku, Japan, photographed through the periscope of the U.S. Navy submarine USS Nautilus (SS-168). This position is given in The Official Chronology of the U.S. Navy in World War II by Robert Cressman. NH 111751 says 75 miles southwest of Yokahama Harbor. Yokahama is near Yokosuku.