Třída New Orleans
| Třída New Orleans | |
|---|---|
_in_New_York_harbour_on_23_May_1942_(19-N-30732).jpg) USS Quincy (CA-39) | |
| Obecné informace | |
| Uživatel |  United States Navy |
| Typ | těžký křižník |
| Lodě | 7 |
| Osud | 3 potopeny 4 vyřazeny |
| Předchůdce | třída Portland |
| Nástupce | USS Wichita |
| Technické údaje New Orleans (CA-32)[1] | |
| Výtlak | 10 136 t (standardní) 12 463 t (plný) |
| Délka | 176,2 m (na vodorysce) 179,2 m (max.) |
| Šířka | 18,8 m |
| Ponor | 6,93 m (max.) |
| Pohon | 4× turbínové soustrojí Westinghouse 8× kotel Babcock & Wilcox 107 000 shp |
| Rychlost | 32,7 uzlu |
| Dosah | 10 000 nám. mil při 15 uzlech |
| Posádka | 868 |
| Výzbroj | 9× 203mm kanón (3×3) 8× 127mm kanón (8×1) 8× 12,7mm kulomet (8×1) |
| Pancíř | až 127mm boky 57mm paluba 127mm barbety 203mm čela věží 127mm velitelská věž |
| Letadla | 2× katapult 4× hydroplán |
Třída New Orleans byla třída těžkých křižníků amerického námořnictva. Šlo o poslední křižníky postavené podle omezení, ke kterým se USA zavázalo na Washingtonské konferenci v roce 1922. Konstrukce lodí byla vylepšením předchozí třídy Northampton. Celkem bylo postaveno sedm křižníků této třídy. Ve službě byly v letech 1934–1947. Intenzivně byly nasazeny za druhé světové války. Ve válce byly tři potopeny. Ostatní byly krátce po jejím skončení vyřazeny.
Stavba
_underway_in_May_1940.jpg)
Vývoj této třídy byl zahájen v roce 1929. Konstrukce vycházela z předcházejících tříd amerických těžkých křižníků. Při stavbě lodí bylo rozhodnuto, že křižníky budou o něco menší, ale lépe chráněné pancéřováním. Trup lodí byl oproti Northamptonu o 12 stop zkrácen a zkrácen byl i pancéřový pás na jeho boku, jenž však byl zesílen na 127 mm. Paluba měla sílu 57 mm a čela věží 203 mm.[1]
Do stavby se zapojily loděnice New York Navy Yard v Brooklynu, Puget Sound Navy Yard v Bremertonu, Philadelphia Naval Shipyard ve Filadelfii, New York Shipbuilding v Camdenu, Mare Island Naval Shipyard ve Vallejo, loděnici Fore River Shipyard (součást Bethlehem Shipbuilding Corp.) v Quincy.[1]
Jednotky třídy New Orleans:
| Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|
| USS New Orleans (CA-32) | New York Navy Yard | 14. března 1931 | 12. dubna 1933 | 15. února 1934 | Vyřazen 1947, vyškrtnut 1959, sešrotován.[2] |
| USS Astoria (CA-34) | Puget Sound Navy Yard | 1. září 1930 | 16. prosince 1933 | 28. dubna 1934 | Potopen 9. srpna 1942 v bitvě u ostrova Savo.[3] |
| USS Minneapolis (CA-36) | Philadelphia Navy Yard | 27. června 1931 | 6. září 1933 | 19. května 1934 | Vyřazen 1947, vyškrtnut 1959, sešrotován.[4] |
| USS Tuscaloosa (CA-37) | New York Shipbuilding | 3. září 1931 | 15. listopadu 1933 | 17. srpna 1934 | Vyřazen 1946, vyškrtnut 1959, sešrotován.[5] |
| USS San Francisco (CA-38) | Mare Island Navy Yard | 9. září 1931 | 9. března 1933 | 10. února 1934 | Vyřazen 1946, vyškrtnut 1959, sešrotován.[6] |
| USS Quincy (CA-39) | Fore River | 15. listopadu 1933 | 19. června 1935 | 9. června 1936 | Potopen 9. srpna 1942 v bitvě u ostrova Savo.[7] |
| USS Vincennes (CA-44) | Fore River | 2. ledna 1934 | 21. května 1936 | 24. února 1937 | Potopen 9. srpna 1942 v bitvě u ostrova Savo.[8] |
Konstrukce
_at_anchor_off_Noumea_on_3_August_1942.jpg)
Všechny postavené jednotky si byly v zásadě podobné, ale existovaly u nich varianty a odchylky ve výtlaku až o 600 tun. Hlavní výzbroj tvořilo obvyklých devět 203mm kanónů ve trojdělových věžích, doplněných osmi 127mm kanóny a stejným počtem 12,7mm kulometů. Jak bylo obvyklé, nesla tato plavidla dva katapulty a čtyři hydroplány. Pohonný systém tvořilo osm kotlů Babcock & Wilcox a čtyři turbíny Westinghouse o výkonu 107 000 shp, pohánějící čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 32,7 uzlu. Dosah byl 10 000 námořních mil při rychlosti 15 uzlů.[1]
Modifikace
Během války byla zesilována protiletadlová výzbroj křižníků, které byly také vybavovány radary. V roce 1946 křižník Tuscaloosa nesl devět 203mm kanónů, osm 127mm kanónů, dvacet čtyři 40mm kanónů a dvacet osm 20mm kanónů. Jeden katapult byl demontován.[1]
Operační služba
_reaching_Tulagi_on_1_December_1942.jpg)
Křižníky byly intenzivně nasazeny za druhé světové války. V bitvě u ostrova Savo se dne 9. srpna 1942 podařilo Japonskému císařskému námořnictvu potopit křižníky Astoria, Quincy a Vincennes. Zbylé čtyři lodě válku přečkaly a v letech 1946–1947 byly vyřazeny a později sešrotovány.[1]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku New Orleans class cruiser (1931) na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f NEW ORLEANS heavy cruisers (1934-1937) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-10-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ USS NEW ORLEANS (CL/CA 32) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-10-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ USS ASTORIA (CA 34) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-10-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ USS MINNEAPOLIS (CA 36) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-10-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ USS TUSCALOOSA (CA 37) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-10-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ USS SAN FRANCISCO (CA 38) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-10-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ USS QUINCY (CA 39) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-10-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ USS VINCENNES (CA 44) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-10-10]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída New Orleans na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
.svg)
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
The damaged U.S. Navy heavy cruiser USS New Orleans (CA-32) entering Tulagi harbour about eight hours after the Battle of Tassafaronga, 1 December 1942. Everything ahead of turret No. 2 is missing after being hit by a single torpedo which exploded her forward magazines.
The U.S. Navy heavy cruiser USS Quincy (CA-39) in New York harbour, following her last overhaul. In the left background is the British escort carrier HMS Biter (D97). Note Quincy´s Modified Measure 12 camouflage scheme.
The U.S. Navy heavy cruiser USS Quincy (CA-39) at Noumea, New Caledonia, on the eve of the invasion of Guadalcanal, 3 August 1942. She was sunk six days later, during the Battle of Savo Island. Note Quincy's signal flags and Measure 12 (Modified) camouflage scheme.
The U.S. Navy heavy cruiser USS Quincy (CA-39) underway on 1 May 1940, as seen from a Utility Squadron 1 (VU-1) aircraft. Note the identification markings on her turret tops: longitudinal stripes on the forward turrets and a circle on the after one.