Třída Oruç Reis
| Třída Oruç Reis | |
|---|---|
 Oruç Reis | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Britské královské námořnictvo Turecké námořnictvo |
| Typ | ponorka |
| Lodě | 4 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | Batıray |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 687 t (na hladině) 861 t (pod hladinou)[1] |
| Délka | 61,4 m |
| Šířka | 6,81 m |
| Ponor | 3,61 m |
| Pohon | 2 diesely, 2 elektromotory 2 lodní šrouby 1200 + 780 hp |
| Rychlost | 13,7 uzlu (na hladině) 8,4 uzlu (pod hladinou) |
| Dosah | 3500 nám. mil při 10 uzlech |
| Posádka | 35 |
| Výzbroj | 1× 102mm kanón 5× 533mm torpédomet 9 torpéd |
| Ostatní | operační hloubka ponoru 100 m |
Třída Oruç Reis byla třída diesel-elektrických ponorek tureckého námořnictva. Jejich stavba byla objednána ve Velké Británii. Jednalo se o zmenšenou upravenou verzi britských ponorek třídy S.[1] Celkem byly postaveny čtyři ponorky této třídy. Po vypuknutí druhé světové války byly ponorky zabaveny a jako třída P611 zařazeny do britského královského námořnictva. První pár byl Turecku vrácen roku 1942, třetí ponorka byla roku 1943 potopena a čtvrtá byla vrácena po válce.[2]
Stavba
V době mezi světovými válkami turecké námořnictvo vybudovalo poměrně velkou flotilu ponorek. Ponorky přitom získávalo od zahraničních loděnic. Zakázku na stavbu ponorek třídy Oruç Reis získala roku 1939 britská loděnice Vickers-Armstrong v Barrow-in-Furness. Celkem byly v letech 1939–1942 postaveny čtyři jednotky této třídy.[3]
Jednotky třídy Oruç Reis:[3]
| Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Osud |
|---|---|---|---|---|---|
| Oruç Reis | Vickers-Armstrong | 1939 | 19. července 1940 | prosinec 1941 | Převzata britským námořnictvem jako HMS P611, v květnu 1942 vrácena Turecku, vyřazena 1957. |
| Murat Reis | Vickers-Armstrong | 1939 | 20. července 1940 | leden 1942 | Převzata britským námořnictvem jako HMS P612, v květnu 1942 vrácena Turecku, vyřazena 1957. |
| Burak Reis | Vickers-Armstrong | 1939 | 19. října 1940 | březen 1942 | Převzata britským námořnictvem jako HMS P614, v lednu 1946 vrácena Turecku, vyřazena 1957. |
| Uluç Ali Reis | Vickers-Armstrong | 1939 | 1. listopadu 1940 | duben 1942 | Převzata britským námořnictvem jako HMS P615, dne 18. dubna 1943 potopena poblíž Dakaru německou ponorkou U-123. |
Konstrukce
Ponorky byly vyzbrojeny jedním 102mm kanónem a pěti 533mm torpédomety (čtyři na přídi a jeden na zádi). Mohly naložit až devět torpéd. Pohonný systém tvořily dva diesely Vickers o výkonu 1200 hp a dva elektromotory o výkonu 780 hp. Nejvyšší rychlost na hladině dosahovala 13,7 uzlu a pod hladinou 8,4 uzlu. Dosah byl 3500 námořních mil při rychlosti 10 uzlů na hladině. Operační hloubka ponoru byla až 100 metrů.[1]
Modernizace
Britské námořnictvo ponorky za války vybavilo radarem typu 286U.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c ORUÇ REİS submarines (1941-1942/1942-1946) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-04-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 171.
- ↑ a b c P611 ex-Turkish submarines (1941 - 1942) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-04-25]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Oruç Reis na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
HMS P611, Turkey acquired in May 1942 and named Oruç Reis
On Board the Submarine Depot Ship HMS Forth, Holy Loch, Scotland, 1942
Three submarines loading stores alongside HMS FORTH. HMS SIBYL is the inboard boat, with P614 alongside. Kit-bags and hammocks on the casing indicate that she had probably come from another port in Britain since kit-bags were not carried on patrol.