Třída Prabparapak

Třída Prabparapak
Obecné informace
Uživatelvlajka Thajské královské námořnictvo
Typraketový člun
Lodě3
Osudvyřazeny
Nástupcetřída Ratcharit
Technické údaje
Výtlak232 t (standardní)
263 t (plný)
Délka44,90 m
Šířka7 m
Ponor2,11 m
Pohon4 diesely
4 lodní šrouby
Rychlost41 uzlů
Dosah1 500 nám. mil při rychlosti 16 uzlů
Posádka41 důstojníků a námořníků
VýzbrojPo dokončení:
1× 57mm kanón Bofors L/70
1× 40mm kanón Bofors
2× 12,7mm kulomet
2× raketomet (3 hl., 2 hl.)
5× protilodní střela Gabriel
Současná výzbroj:
1× 57mm kanón Bofors L/70
1× 40mm kanón Bofors
2× 12,7mm kulomet

Třída Prabparapak byla třída raketových člunů Thajského královského námořnictva. Tři jednotky této třídy byly postaveny v Singapuru jako modifikace tamní třídy Sea Wolf, která je sama představitelem typu TNC 45 německé loděnice Lürssen.

Stavba

Stavba trojice útočných člunů této třídy byla objednána v Singapuru u tamní loděnice Singapore Marine Technologies. Do služby byly zařazeny v letech 1976–1977.

Jednotky třídy Prabparapak:[1]

JménoSpuštěnaVstup do službyStatus
Prabparapak (FAC 311)29. července 197528. července 1976vyřazena 1. října 2017
Hanhak Sattru (FAC 312)28. října 19756. listopadu 1976vyřazena 1. října 2018
Supharin (FAC 313)20. února 19765. února 1977vyřazena 1. října 2018

Konstrukce

Hlavňovou výzbroj tvoří jeden dvouúčelový 57mm Lodní kanónBofors L/70 Mk1 v dělové věži na přídi, jeden protiletadlový 40mm kanón Bofors a dva 12,7mm kulomety. Jako hlavní údernou výzbroj dříve čluny nesly pět protilodních střel Gabriel. Pohonný systém tvoří čtyři diesely MTU 16V 538 TB90, každý o výkonu 3 500 hp, pohánějící čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahuje 41 uzlů. Dosah je 1 500 námořních mil při rychlosti 16 uzlů a autonomie 3 dnů.

Odkazy

Reference

  1. ↑ PRABPARAPAK fast attack craft (missile) (1976-1977) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389. 
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. 

Média použitá na této stránce