Třída Re d'Italia

Třída Re d'Italia
Re d'Italia
Re d'Italia
Obecné informace
UživatelRegia Marina
Typpancéřová fregata
Lodě2
Osud1 potopena
1 vyřazena
Předchůdcetřída Principe di Carignano
Nástupcetřída Regina Maria Pia
Technické údaje Re d'Italia[1]
Výtlak5610 t (standardní)
5869 t (plný)
Délka99,61 m
Šířka16,76 m
Ponor6,17 m
Pohon4 kotle, 1 parní stroj
1845 hp
Palivouhlí
Rychlost10,8 uzlu
Dosah1800 nám. mil při 10,5 uzlech
Posádka565
Výzbroj6× 203mm (72liberní) kanón
32× 164mm kanón
Pancíř121mm boky
Technické údaje Re di Portogallo
Výtlak5610 t (standardní)
6082 t (plný)
Ponor7,18 m
Výzbroj2× 254mm kanón
26× 164mm kanón
Pancíř121mm boky

Třída Re D'Italia byla třída obrněných fregat Italského královského námořnictva. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1864–1875. Roku 1866 se účastnily bitvy u Visu, přičemž Re D'Italia byla potopena.[1]

Stavba

Stavba dvou jednotek této třídy proběhla v letech 1861–1864 v americké loděnici Webb v New Yorku.[1]

Jednotky třídy Re D'Italia:[1]

JménoLoděniceZaložení kýluSpuštěnaVstup do službyPoznámka
Re D'ItaliaWebb21. listopadu 186118. dubna 186314. září 1864Dne 20. července 1866 potopena v bitvě u Visu.
Re di PortogalloWebbprosinec 186129. srpna 186323. srpna 1864Od roku 1871 dělostřelecká cvičná loď. Vyřazena 31. března 1875.

Konstrukce

Potopení Re D'Italia v bitvě u Visu
SMS Kaiser taranuje Re di Portogallo v bitvě u Visu

Plavidla měla dřevěné trupy chráněné pancéřováním. Lišily se svou výzbrojí. Zatímco Re D'Italia nesla šest 203mm kanónů (72liberních) a třicet dva 164mm kanónů, její sesterská loď Re di Portogallo nesla dva 254mm kanóny a dvacet šest 164mm kanónů. Pohonný systém tvořily čtyři kotle a parní stroj o výkonu 1845 ihp, pohánějící jeden lodní šroub. Nejvyšší rychlost dosahovala 10,8 uzlu. Dosah byl 1800 námořních mil při rychlosti 10,5 uzlu. Pomocnou roli hrály plachty. Plavidla dostala takeláž trojstěžňového barku.[1]

Modifikace

Od roku 1870 Re di Portogallo nesla dva 254mm kanóny, šest 203mm kanónů a dvanáct 164mm kanónů. Od roku 1871 nesla dvacet 203mm kanónů, dva 120mm kanóny a osm 80mm kanónů.[1]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 338. (anglicky) 

Literatura

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 28-058-86. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Eduard Nezbeda lissa.jpg
An image of the Austrian triple-decker wooden battleship Kaiser (centre of picture) ramming the Italian ironclad Re di Portogallo, during the battle of Lissa, 1866. Painting by Eduard Nezbeda, 1911.
Re d'Italia.jpg
Ironclad Ré d'Italia, sunk at Vis battle in 1866. Error: probably this is the ship "Re di Portogallo", sister to the "Re d'Italia", as in the official site of Marina Militare italiana; it's impossible to verify in these days because the part of site related to ancient ships is offline for maintenance.
Sinking of the italian ironclad Re d'Italia.jpg
In the naval battle near Lissa in the Adriatic Sea in 1866, won by the Austrian War Fleet, the Austrian ship "Erzherzog Ferdinand Max" rammed the Italian flagship "Re d'Italia", which sank immediately. A painting by Gustav Kappler shows this historic moment. Reproduction in the "Österreichs Hort" ("Austria's Stronghold") jubilee publication of 1908 on the occasion of Emperor Franz Josef I. reigning 60 years.


Also published in: Herbert Wrigley Wilson (1896). Ironclads in Action: A Sketch of Naval Warfare from 1855 to 1895. London: S. Low, Marston and company.

This picture was also reprinted in the The Graphic, London. January 4, 1896, with the caption: The sinking of the ship Re D'Italia in Lissa, July 20, 1866. From Ironclads in action by H. W. Wilson reference