Třída Regina Elena

Třída Regina Elena
Vittorio Emanuele
Vittorio Emanuele
Obecné informace
UživatelRegia Marina
Typpredreadnought
Lodě4
Osudvyřazeny
Předchůdcetřída Regina Margherita
NástupceDante Alighieri
Technické údaje Regina Elena[1]
Výtlak12 691 t (standardní)
13 864 t (plný)
Délka144,6 m (max.)
Šířka22,4 m
Ponor7,91 m,
Pohon28 kotlů
2 parní stroje s trojnásobnou expanzí
19 299 hp
Rychlost20,8 uzlu
Dosah10 000 nám. mil při 10 uzlech.
Posádka742–764
Výzbroj2× 305mm kanón (2×1)
12× 203mm kanón (6×2)
16× 76mm kanón (16×1)
2× 450mm torpédomet
Pancířaž 250mm boky
250mm hlavní věže
150mm sekundární věže
80mm barbety
250mm velitelská věž
38mm paluba (50mm konce)

Třída Regina Elena byla třída predreadnoughtů Italského královského námořnictva z období první světové války. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1907–1927. Plavidla se vyznačovala na svou dobu vysokou rychlostí, ale zároveň relativně slabou výzbrojí.[1]

Stavba

Italský konstruktér Vittorio Cuniberti dostal roku 1899 za úkol navrhnout novou třídu bitevních lodí vyzbrojených osmi 203mm kanóny, 150mm pancéřováním a dosahující vysoké rychlosti 22 uzlů při výtlaku 8000 tun. Tento projekt sice nebyl realizován, Cuniberti ale pokračoval návrhem bitevní lodi o výtlaku 13 000 tun, která by svou rychlostí překonávala pancéřové křižníky tehdy konkurenčního britského a francouzského námořnictva. Vznikla tak dobovými experty pozitivně přijatá třída Regina Elena. Ve stavební programu z roku 1901 byly objednány dvě jednotky pojmenované Regina Elena a Vittorio Emanuele a v následujícím roce 1902 ještě druhý pár Roma a Napoli.[2] Po jednom páru postavily v letech 1901–1908 italské loděnice Arsenale di La Spezia a loděnice Cantiere di Castellamare di Stabia.[1]

Jednotky třídy Regina Elena:[2]

JménoLoděniceZaložení kýluSpuštěnaVstup do službyPoznámka
Regina ElenaLa Spezia27. března 190119. června 190411. září 1907Vyřazena 1923.
Vittorio EmanueleCastellamare di Stabia18. září 190112. října 19041. srpna 1908Vyřazena 1923.
RomaLa Spezia20. září 190321. dubna 190717. prosince 1908Vyřazena 1927. Do roku 1932 stacionární cvičná loď.
NapoliCastellamare di Stabia21. října 190310. září 19051. září 1908Vyřazena 1926.

Konstrukce

Základní uspořádání třídy

Jednotlivá plavidla se mírně odlišovala výtlakem, pohonem, pancéřováním i výzbrojí. Plavidla měla smíšenou hlavní výzbroj kombinující kanóny dvou různých ráží. Hlavní výzbroj tvořily dva 305mm kanón v jednodělových věžích na přídi a na zádi, které doplňovalo dvanáct 203mm kanónů ve dvoudělových věžích na bocích trupu. Lehkou výzbroj představovalo šestnáct 76mm kanónů (Roma a Napoli nesly dokonce dvacet čtyři 76mm kanónů). Výzbroj doplňovaly dva pevné 450mm torpédomety.[1]

Pohonný systém prvního páru Regina Elena a Vittorio Emanuele tvořilo 28 kotlů Belleville a dva parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 19 299 hp, které poháněly dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 20,8 uzlu.[1] Roma a Napoli byly vybaveny 28 kotly Babcock & Wilcox. Dosah byl 5000–10 000 námořních mil při rychlosti 10 uzlů, nebo 1700 námořních mil při rychlosti 19 uzlů. Nejrychlejší jednotka Napoli dosahovala rychlosti až 22,15 uzlu.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e REGINA ELENA battleships (1907-1908) [online]. Navypedia.org [cit. 2020-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 344. (anglicky) 

Literatura

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. S. 337. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Regina Elena class diagrams Brasseys 1912.jpg
Right elevation and deck plan diagrams depicting Italian Regina Elena class battleship.

Numbers on top diagram show armour thickness (shaded areas) in inches.

Numbers on bottom diagram show size of guns in inches.