Třída Royal Sovereign

Třída Royal Sovereign
HMS Empress of India
HMS Empress of India
Obecné informace
UživatelRoyal Navy
Typpredreadnought
Lodě8
Osudvyřazeny
Předchůdcetřída Trafalgar
Nástupcetřída Centurion
Technické údaje Royal Sovereign[1]
Výtlak14 150 t
Délka115,82 (mezi svislicemi)
124,97 m (max.)
Šířka22,86 m
Ponor8,38 m
Pohon8 kotlů
2 parní stroje s trojnásobnou expanzí
9000 ihp
Rychlost15,5 uzlu
Dosah7900 nám. mil při 10 uzlech
Posádka712
Výzbroj4× 343mm kanón (2×2)
10× 152mm kanón (10×1)
16× 57mm kanón (16×1)
12× 47mm kanón (12×1)
7× 457mm torpédomet
Pancířaž 457mm boky
432mm barbety
152mm kasematy
76mm paluba
356mm velitelská věž
Technické údaje Hood[2]
Výtlak14 150 t
Rychlost15,7 uzlu
Výzbroj4× 343mm kanón (2×2)
10× 152mm kanón (10×1)
10× 57mm kanón (10×1)
12× 47mm kanón (12×1)
5× 457mm torpédomet

Třída Royal Sovereign byla třída barbetových bitevních lodí (predreadnoughtů) provozovaných britským královským námořnictvem. Postaveno bylo osm jednotek, které byly ve službě v letech 1892–1915. Poslední jednotka HMS Hood byla postavena podle upraveného projektu.[2] Za první světové války byla bojově nasazena pouze HMS Revenge. Ostatní byly již dříve vyřazeny.[3] Třída Royal Sovereign se stala prototypem typu bitevních lodí označovaných jako predreadnoughty. Britské námořnictvo takto koncipovaná plavidla stavělo dalších 15 let.[1]

Stavba

Základní uspořádání třídy Royal Sovereign

Při projektování nových bitevních lodí byly využity zkušenosti z provozu dosavadních britských barbetových a věžových obrněných lodí. Základní uspořádání připravované třídy vycházelo z barbetových obrněných lodí třídy Admiral. Za účelem zlepšení nautických vlastností plavidel byly přidáním jedné horní paluby dosaženo výššího volného boku. Kvůli zachování stability bylo upuštěno od dělových věží a hlavní výzbroj byla umístěna na barbetách. Výsledné plavidlo bylo rychlejší, lépe vyzbrojené, avšak za cenu velkého nárůstu výtlaku. V letech 1889–1894 bylo postaveno celkem sedm jednotek základní verze této třídy.[1]

Zároveň bylo, podle upraveného projektu, postaveno ještě osmé plavidlo Hood. Kvůli ubrání jedné paluby mělo nízký volný bok, přičemž jeho hlavní výzbroj byla uložena v dělových věžích. Plavidlo kvůli tomu mělo výrazně horší nautické vlastnosti.[2]

Jednotky třídy Royal Sovereign:[1]

JménoLoděniceZaložení kýluSpuštěnaVstup do službyPoznámka
HMS Royal SovereignPortsmouth Dockyard30. září 188926. února 1891květen 1892Sešrotována 1913.
HMS Empress of India (ex Renown)Pembroke Dockyard9. července 18897. května 1891srpen 1893Roku 1913 potopena u Portlandu jako cvičný cíl.
HMS RepulsePembroke Dockyard1. ledna 189027. února 1892duben 1894Sešrotována 1911.
HMS RamilliesThomson11. srpna 18901. března 1892říjen 1893Sešrotována 1913.
HMS ResolutionPalmer14. června 189028. května 1892listopad 1893Sešrotována 1914.
HMS RevengePalmer12. února 18913. listopadu 1892březen 1894Sešrotována 1919.
HMS Royal OakLaird29. května 18905. listopadu 1892červen 1894Sešrotována 1914.
HMS HoodChatham Dockyard188930. července 1891květen 1893Rezerva 1904, testovací cílová loď 1911–1914, první válečná loď vybavená protitorpédovou obšívkou, 1914 potopena v přístavu Portland.[2]

Konstrukce (Royal Sovereign)

HMS Hood

Hlavní tvořily čtyři 343mm kanóny umístěné ve dvoudělových barbetách. Doplňovalo je deset 152mm kanónů sekundární ráže, z nichž byly čtyři v pancéřových kasematách a zbývajících šest se nacházelo o palubu výše v postaveních krytých štíty. Lehkou výzbroj představovalo šestnáct 57mm kanónů, dvanáct 47mm kanónů a sedm 450mm torpédometů. Pohonný systém tvořilo osm kotlů a dva parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 9000 ihp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 15,5 uzlu.[1] Dosah byl 9700 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.[4]

Služba

Po vstupu do služby plavidla sloužila zčásti ve Středomoří a zčásti v Lamašském průlivu. Po roce 1902 zůstala soustředěna v domácích vodách. Ještě před vypuknutím první světové války jich bylo sedm vyřazeno.[1]

Jediná Revenge od roku 1906 sloužila jako dělostřelecká cvičná loď. Roku 1912 byla poškozena kolizí a převedena do rezervy. Mezitím vypukla světová válka. Námořnictvo postrádalo plavidla vhodná pro podporu pozemních jednotek na evropském bojišti.[4] Po určitých úpravách byla Revenge od listopadu 1914 nasazena při ostřelování pozemních cílů ve Flandrech. V dubnu až květnu 1915 byla v Chathamu modernizována a vybavena protitorpédovou obšívkou. V srpnu 1915 byla přejmenována na HMS Redoutable, čímž se její původní jméno uvolnilo pro novou bitevní loď třídy Revenge. Po nasazení nových monitorů mohla být do prosince 1915 přestavěna na plovoucí kasárna.[3] Do 1919 sloužila jako tendr pro HMS Victory. Roku 1919 byla sešrotována.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 32. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d Gardiner, 1979, S. 33.
  3. ↑ a b Royal Sovereign Class Battleship [online]. Worldwar1.co.uk [cit. 2020-03-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b ROYAL SOVEREIGN 1st class battleships (1892-1894) [online]. Navypedia.org [cit. 2020-03-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

HMS Hood (1891) Bows-On Mediterranean 1901.jpg
Photo of British battleship HMS Hood (1891) in the Mediterranean in 1901
Royal Sovereign class diagrams Brasseys 1906.jpg
Right elevation and deck plan depicting British Royal Sovereign class battleship.

Top diagram (right elevation) shows armour thickness in inches.

Bottom diagram (deck plan) shows gun sizes in inches.